Blocek

Tentokrát proti zákazu maskování při demonstracích, pomyslí si spořádaný občan vida včerejší protest v rámci Týdne nepřizpůsobivosti.
Ani ho to zvlášť nepřekvapí. Mládež je přece zkažená, lehkomyslná, nezralá a nemoudrá. Na rozdíl od spořádaných, zasloužilých a životem naučených. Jenže... Nemají ti vagabundi a povaleči náhodou pravdu?

Proti čemu že to vlastně protestují? Nelíbí se jim změna Zákona o právu shromažďovacím, konkrétně absolutizace zákazu maskování obličejů účastníků shromáždění. Tato změna proběhla přijetím zákona č. 274/2008 Sb., přičemž byla odstraněna podmínka, že zákaz platí jen při probíhajícím policejním zásahu. Jinými slovy, demonstranti nejsou povinni se odmaskovat, jakmile se protest zvrhne a zasahuje policie, ale nesmí se maskovat od samého začátku.
V širších souvislostech nemusí být bez zajímavosti, že ve formulaci konečného znění měl prsty František Bublan.

Co na tom, jestli se demonstranti můžou maskovat? Inu, tady se dostáváme k jádru pudla. Nejde totiž o nějakou libůstku, na které mají zájem jen extremističtí bojůvkáři, ale ocitáme se na poli základních občanských a politických práv. To zní tuze vznešeně a ušlechtile, ale co z toho má řadový občan? Trojí velmi podstatné a bolestné uvědomění.

Za prvé, že občanskoprávní prameny shromažďovací právo identifikovatelností demonstrantů nepodmiňují a že tyto prameny jsou nadřazené Zákonu o právu shromažďovacím a jeho novelám. Zákonodárce tedy slabší šarží oklešťuje šarži vyšší bez toho, že by mu tato dávala (vyslovenou) příležitost. Takový čin může být sám o sobě sporný a v čase bouřlivé diskuze o libovůli, oportunističnosti a ústavní konformitě vrchnosti zcela jistě žhavý.

Za druhé, že anonymní účast na shromáždění může mít rozličné a velmi pádné důvody. A to odhlížíme od případu prostého karnevalového průvodu, kde maska (dnes už) není prostředkem, ale spíše účelem a podstatou. Ne každý občan je tak chrabrý, aby svůj názor či sympatie svobodně a bez bázně prezentoval celému světu. Přesto má často právo a potřebu se vyjádřit. Proto se kupř. volí tajně. Občan se může opodstatněně obávat odplaty svých názorových nepřátel či vrchnosti nebo třeba negativní reakce společnosti. Přípustnost anonymity tedy umožňuje i těm méně chrabrým projevit svůj názor a nespoléhat se/nebýt odkázán jen na své chrabřejší tlumočníky. Co se z takových odvážlivců s pověřením dokáže vyklubat, můžeme vidět právě teď na vlastní oči.

Za třetí, že je jeho vrchnost packal, co nemyslí ani dopředu ani v souvislostech. Že kašle na ty, kteří by jeho pomoc a ochranu potřebovali. Že ignoruje dění za humny a nedá si ani poradit.
Skutečná sranda totiž nastane, až půjdou demonstrovat muslimky. Bez ohledu na současnou menšinovost k takové situaci jednou bezpochyby dojde. Přinejmenším až se bude jednat o zákazu burek a niqábů. Tehdy se policie — potažmo vrchnost jako celek — zasahující proti protestujícím dámám může dostat, byť třeba momentálně, do nepěkných problémů jakožto pošlapavač svobody náboženského vyznání a jejího projevu. Kdyby se omezenec aspoň na chvilku rozhlédl kolem sebe a vzal na vědomí, že neexistuje jen jeho zalejněné pískoviště, pomyslel by dále a hlouběji.
Je více než ostudné, že je vrchnost zcela lhostejná ke společností handicapovaným a perzekvovaným. Při současné míře tolerance ve společnosti si každý trochu empatický a nezabedněný jedinec dokáže představit, jakou dávku chrabrosti veřejné vystoupení od dotyčných vyžaduje, že odepření možnosti učinit tak anonymně klade nesplnitelné nároky na jejich odvahu a de facto jim znemožňuje uplatnit shromažďovací právo. Je dobře, že se ozval Fokus Praha sdružující duševně nemocné. Ohradit by se měli i HIV pozitivní, oběti domácího násilí, znásilnění a sexuálního zneužívání, šikany a mobbingu, homosexuálové, transsexuálové, mentálně postižení, pohodní, azylanté a další, nebo alespoň nějich chrabří tlumočníci.
Nikdo není dokonalý, ale ignorace odborné rady a doporučení od věci znalejších je další z příkladů bezbřehé neschopnosti a nadutosti nynějších mocipánů.

Kolem a kolem, nevychází z toho jako lempl a darmožrout někdo jiný než ti zpropadení anarchisti a študentíci?

Quousque tandem abutemini, perditi, patientia nostra? Quam diu etiam furor iste vester nos eludet? Quem ad finem sese effrenata iactabit audacia?

# posláno e-rasi : 22:00
Komentáře (0)

Všecko to začalo 13. března, kdy se nám společnými silami v před-předprodeji podařilo ukořistit čtyří lístky na koncert. Následující den jsem v řádném předprodeji jen tak ze sportu ukořistila další čtyři na druhý koncert. Když se ukázalo, že někteří zájemci měli pouze velké oči, udala jsem celkem bezproblémově přebytečné vstupenky na seatwave.

# posláno e-rasi : 20:00
Komentáře (0)

Poctivě střídám hudbu a rodinu.

Ani jeden z uplynulých víkendů jsem nebyla doma. Napřed jsem jela na dovolenou, jejíž náplň se s definicí dovolené jako odpočinkového času tradičně vylučuje. Tentokrát ji ale ještě znepříjemnily zdravotní problémy čoklíků.

Nechala jsem je totiž oočkovat a při té příležitosti se dozvěděla, že musí neodkladně na zubní operaci. Což mě poněkud překvapilo a rozladilo, protože jiný veterinář mi před časem řekl, že takoví důchodci už pod narkózu nemůžou ani náhodou. Čoklíci se následně z očkování zesrali a při opětovné návštěvě měl pro mě veterinář další potěšující zprávu: Příšerka má asi leukémii nebo rakovinu. Než se vědělo víc, měla jsem tedy pár dní na chmurné přemítání, jestli dokážu přes noc rozhodnout, že ji musím nechat utratit, a ráno tak před cestou i učinit.

Do toho se doma vyměňovaly radiátory, já si připravovala příšernou práci a oprava auta trvala dvakrát déle, než bylo domluveno.

Zbytek byl ale tuze pozitivní. Po několika letech jsem se setkala se všemi svými strýčky a zvláště s těmi osudem těžce zkoušenými je nebývalá sranda. V dopravní zácpě jsem zcela nečekaně narazila na bratrance. Naštěstí ne doslovně. Dále jsem povinně navštívila obě báby. Od jedné jsem dostala plesnivou kabeličku, s druhou jsem byla na čínské terakotové armádě.

Od armády jsem upřímně řečeno čekala víc. Máma kdysi kus viděla a básnila o úžasném dojmu, který dělá. Instalace kopií v ostudně zchátralé Lucerně bázeň ani respekt nevzbuzovala. Úvodní panely byly zbytečné pro toho, kdo viděl nějaký dokument, a příliš rozsáhlé pro toho, kdo si je chtěl ve stoje přečíst celé. Německé nápisy na vitrínách, nedbalá korektura českého textu na panelech a prolínání se zvuku z kina a z expozice působily odfláknutě a rušivě. Usměvné bylo ražení pamětních mincí z forintů (kvůli českému zákazu penězokazectví) a množství třígeneračních výprav.

Víceméně kulturně jsem strávila i následující víkend na Rock for People. Další víkend jsem se pak nekulturně přežrala na hromadné oslavě narozenin. Cesta na ni mi trvala pouhé 4,5 hodiny a přestupovala jsem jen třikrát. Přepravovala jsem se totiž po dráze. Utahaná a umatlaná z vlaku jsem dorazila do dusna, které nepřešlo ani v sobotu a v neděli ještě zhoustlo. To musí být nějaká nepochopitelná morbidní záliba či co.

Příští víkend pak jedu pro změnu do Berlína. A pak? Pak už konečně začnu dělat něco pořádného.

# posláno e-rasi : 23:10
Komentáře (0)

Jako prvního známého jsem v těch masách potkala hocha, kterému jsem ve druhé třídě lstivě nafackovala.
V sobotu jsem dorazila na UJD, pak se podívala na veselé Wohnouty a Freestylers. Večerní Arctic Monkeys nebyli taková bomba, jak jsem čekala. Hlavně zdlouhavé dolaďování po každé písničce mě trochu rozladilo.

Nedělní odpoledne jsem strávila ve stanu, kde nebylo takové dusno, jak se bezprostředně po vstupu zdálo. Prague Ska Conspiracy i Fast Food Orchestra potěšili. Krausberry byli dojemní. Čas se projevil nejmarkantněji při Horoskopu: Kraus se při “místo milence doma šílence” dokonale proměnil z poskakujícího ďábelského maniaka v pošetilého hudrajícího staříka. Což má být nostalgický kompliment. I když soudě podle konzumované minerálky to s ním má nová generace publika výrazně jednodušší. Tu Sorbonu mu nadosmrti nezapomenu.
Podvečerní Therapy? byl pouhý rámus, The Kooks báječní a Ska-P do skoku. Jelikož jsem je opět absolvovala bez sestry, nechala jsem jí aspoň podepsat triko.

V pondělí jsem se přes den poflakovala kolem RA:IN, Expatriate a Black President, aniž by mě cokoliv zaujalo. Po Sunshine začalo zběsilé přebíhání mezi hlavními pódii. Gogol Bordello, Bloc Party, Placebo, Underworld. Aspoň nějakou čurpauzu mohli pořadatelé nechat! Gogol Bordello působili pod širým nebem míň divoce než v komorním Tivoli. Bloc Party byli dokonce ještě lepší než v Paradisu. Mocně zklamali jednotvárně utahaní Placebo a nadchly balóny Underworld.

# posláno e-rasi : 23:00
Komentáře (0)

Kovaných komoušů u nás ubývá. Při porovnání počtu voličů před pěti lety a teď mi vychází, že už vymírají. Přeběhlictví totiž jejich kovanost a priori vylučuje. Tím ovšem dobré zprávy končí.


Média horlivě informují, že v Evropě sílí extremisté. Za zářný příklad je dávána Wildersova protiimigrantská a protiislámská PVV. Mně pohled na graf říká, že jde spíš o přelévání sil v rámci populismus než o extrémní ideologie samy o sobě. Hlasy pro PVV totiž jako by nepřišly od radikalizovaných voličů VVD, z níž Wilders vzešel, ale od sociálně demokratické PvdA. Té PvdA, která v roce 2002 ztratila skoro tolik hlasů, kolik získal Pim Fortuyn. Populista Wilders prostě zahrál na (Fortuynem) ověřenou notu. Určitá část občanů jako by konstantně podléhala populistickým štvanicím a slibům, svůdnost kterýchžto překlene i sebevětší rozpor v pravo-levé orientaci. A nejhorší je, že se zdá, že to tuší i Paroubek.

Konec května byl přitom nadějný. Vypadalo to, že chuligánští vrhači vajec a další podvratné živly proberou občany z letargie. A možná i se jim to na chvilku podařilo. Na okamžik problesklo, že se některým současné politické móresy a praktiky zajídají. Jiříčegg by byl překvapen, jaké sympatie vejcobití vzbudilo i u těch, kteří přinejmenším věkem patří spíš do kategorie jeho voličů. A o kolik nevybíravější byla jejich kritika.

Onen záblesk ale zase rychle pominul. Pochopitelně, nějaké smysluplné pokračování, nemluvě o dotažení do konce, vyžaduje alespoň minimální úsilí a nasazení. Občanská společnost a angažovanost jsou sprostá slova. Pravdu děl onen zadržený vrhač. Hodit vejce je to nejmenší. Účastnit se jednorázového mobu je sranda, politicky se rozohňovat na netu je jen další kratochvilný flame. A teď honem zpátky do práce. Už jen necelý měsíc a začneme vydělávat sami na sebe, ne jen na daně. Zkouškové je v plném kvaltu. Kdo by si kazil léto politikou? Paroubek beztak nad veškeré pochyby prokázal, že jeho sexy mozek není schopen sebereflexe. Škoda slov. Můžeme si leda tak slíbit, že mu to na podzim natřeme ve velkém. Pokud teda nezapomeneme. Anebo nebudeme muset urgentně jet na chatu.

# posláno e-rasi : 01:00
Komentáře (3)