Blocek

Rozkvetlé lány jsou fuč. Zářily dva týdny a už je zaorávají. Možná to netrvalo ani ty dva týdny. Ve vlaku už nedávám tolik pozor. Po dvou měsících nevyhlížím úzkostně z okna, jestli jedu po správné trati a nepřejela-li jsem. Spíš podřimuju. Nebo se pokouším hádat, co který spolucestující poslouchá. Co měl ve sluchátkách anděl, který celou cestu se zavřenýma očima cvičil prstoklad na trumpetě, jsem neuhádla. Ale klapalo mu to pěkně.

Gantesee umřela tchýně, takže jsem byla celý týden na všecko sama. Pak mi napsala, jak daleko jsem s výzkumem. Kopla bych ji. Koupila jsem si červené a oranžové punčocháče. V karabotkách si připadám jako karkulka nebo selka z loutkového divadla. Jak ty vykopávaly při zatáhnutí za nitku!

Jako karkulka jsem potkala skutečnou čarodějnici. V neskutečně špinavém županu, s otevřenými ranami na nohou, jejíž vlasy byly jeden dred. Kdysi jsem v televizi viděla paní, co byla chorobnou sběratelkou. Jejíž byt-skládka musel být vybagrován. Dnes jsem měla to potěšení osobně. Exponát v obludáriu.

# posláno e-rasi : 23:30
Komentáře (1)

Hororový týden měl dohru. Přihodily se dvě chybky, které třeba napravit. Co se dá dělat.

Pojížďky tentokrát proběhly poklidně. Dvě samotky, jeden miloučký stařík, co se někdy nezdá, a kluk, co se štítí sám sebe. Připomněl mi jistou Helenku. Že by to bylo prudérní výchovou?

Ve čtvrtek večer nás nechali nahlédnout do křišťálové koule. Průzračná zrovna nebyla. Náš osud závisí na jakési komisi, což není zrovna povzbudivé.

Za dobrou zprávu se ale dá označit krach ex-zaměstnavatele. Bývalým kolegům konečně došla trpělivost a podali návrh na konkurz. Tak se se svou směšnou pohledávkou připojím.

Roční období se postřídala, zima skončila a přišlo léto. Proklínám módní tvůrce a jejich letošní kreace, ale dobrá nálada trvá. Mimořádně vím proč. Jsem spokojená. V létě je všechno veselejší a snazší. I kdybychom si to jen namlouvali, účel to splňuje.

# posláno e-rasi : 01:00
Komentáře (0)

Pondělí s Bertíkem a panem Nokiou bylo dlouhé. Úterý o hodinu kratší, ale poučné. Rutreg opět něco nepochopil. Po zkušenosti z minulého týdne jsem ho nechala poučit někým jiným. Tehdy mi totiž přišel poděkovat za přednášku a dodnes si nejsem jistá, jak to myslel. Tyhle pány si raději nepohněvat.

Ve středu jsem se pilně připravovala na výjimečně bláznivý čtvrtek. Gantesea si totiž vzala volno. Trochu ji podezřívám, že udělala schválně. Čtvrtek čítal devět zastavení. Dvě s tlumočníkem. Dorazil jen ten na zastavení s pánem s polovinou rozumu. Doslova. Při bouračce přišel o půl hlavy a přežil. Kdyby se neožral a nešermoval manželce nosem před nosem, nikdy bychom se nesetkali. Ale dopadlo to dobře. Manželka mu v slzách s výkřikem 'ti amo' odpustila. Pravá italská domácnost.

Druhý tlumočník se ztratil kdesi v labyrintu nemocnice. Možná ho někde po cestě odchytili a šoupli pod zámek. Kdo by uvěřil báchorce o tlumočení ze somálštiny, že? Beztak nebyl potřeba, protože dotyčný pán nebyl schopen rozhovoru, jen si vydatně slintal na triko.

Pozdě odpoledne jsem se stále častěji přistihovala, že se nesoustředím a rozhovor mi jaksi uniká. Možná měl pravdu severský nadčlověk, že tok jeho myšlenek není zmatený ani zrychlený, jen ho nejsou ostatní schopni pochopit. Asi si neuvědomil, že to může být zatraceně únavné.

# posláno e-rasi : 10:00
Komentáře (1)

# posláno e-rasi : 21:40
Komentáře (0)

Ať žije svátek práce!

Celý den jsem jezdila s Bertíkem. Vrátili jsme se až v pět, protože Bertík je šíííííííííleně důkladný. Po návratu jsem ještě musela sepsat protokol na další den. Jedna úhledná dáma totiž mrhá společným jměním. Aspoň manžel a děti to tvrdí. Ale trochu to smrdí. Dáma se chce dát rozvést, tolik rozumu ještě má. Takový klasický komplot: zavřít do blázince a obrat o všecko.

Domů jsem tedy dorazila pozdě a pan Nokia už stepoval před barákem. Objednal se na návštěvu. Skoro celý večer protelefonoval se svými odrzlými čínskými otroky. Ve zbytku pak nadával na sousedy.

O půlnoci mi šoupnul pod hrnek 'na pívo'. Asi tak můj měsíční plat, jak se později ukázalo. Kdybych byla jeho malou nevlastní dcerou, přivezl by mi pytel cukrátek... i když... co jiného jsou ta dvě kila čokolády v mé lednici?

Aspoň si pořádně osladím život.

# posláno e-rasi : 01:00
Komentáře (2)