Blocek

Lhát bez uzardění? V poho.

Vzala jsem si jednodenní volno a výsledkem je Indián. Byla to ale nádhera. Cachtala jsem se v moři, honila ulítlý slunečník, písek pálil do nohou a vánek byl zrádný.

Jsem mírně dopálená. Neptej se mě. Rozhodni a já to schválím, nebo ne, nařídil Rutreg. Jak pán ráčí. Jsem radši našeptávačem než megafonem, ale po neděli strávené studiem "odborné literatury", mě takové pokrytectví jaksi principiálně hněte. Našeptávačem beze všeho, rozhodčím nikdy.

Práce se týkají ale i mnohem pozitivnější pocity. Např. štěstí. Jsem šťastná jako blecha, jelikož — jak se dozvídám s měsíčním zpožděním — od druhého letního dne jsem byla já, obávaný polský instalatér, vypuštěna z klece. Jestli si nedají pozor, ještě to dotáhnu na onoho rozhodčího, cha. Mohla bych požádat o ruku třeba toho kluka z vlaku. Když se teď nepozná, červenám-li se.

P.S. Erben se ozval a je v pořádku. Zrovinka se vrátil z 'našich' hor.

# posláno e-rasi : 21:00
Komentáře (0)

Za rozednění jsem se probrala z hrozného snu. Po jakési honičce jsem se nacházela v Erbenově příbytku. Byl to neuvěřitelně zabordelený pokojík v buňce, přilepené na starý činžák u Rokytky.

Erben chtěl pomoct vyčistit matraci. Byl pár týdnů někde pryč a mezitím se mu doma zabydlel jakýsi bezdomovec. Když se Erben vrátil, našel v posteli rozkládající se mrtvolu. Kamsi ji odstranil, ale co teď se slamníkem...

Tuším, odkud se tyhle drasťárny berou. Jsem ale taky pověrčivá, tak jsem Erbenovi napsala. Neviděla jsem ho odhadem čtyři roky. Po odeznění posnového úleku jsem si uvědomila, že by mě vlastně zajímalo, jak se má. Že bych ho zase ráda viděla, ať už se z něj stalo cokoliv.

# posláno e-rasi : 23:40
Komentáře (2)

Bude to mít nejspíš něco společného s neschopností nechat si cokoliv na potom.

Za poslední měsíc jsem vykoukala dvě sezóny Lostu a jednu Prison breaku. To je cca 46 hodin čučby. Tatínek by mě nepochválil.

Maminka mě ale tuze pochválila. Takhle dobré vysvědčení jsem měla naposledy na prvním stupni. Nejvíce ji dostalo, že jsem klid sám a umím číst mapu.

V poslední době jde všechno jako na drátkách. Letos poprvé odjedu na prázdniny a nebudu si muset dělat starosti s příštím rokem. Všechny dokumenty už mám v kapse. Podle některých dokonce ani žádné další potřebovat nebudu. Skoro se mi tomu nechce věřit, ale nechce se mi ani volat předraženou infolinku. Od čeho je personální? Zdá se tedy, že mému budoucímu angažmá stojí v cestě jen rozvrh, lépe řečeno jeho neexistence.

V práci je to peklo. Bez klimatizace, bez oken, bez ventilátorů. Natož pak v tóze. Elfská princezna se rozhodla dát výpověď a odjet do jihovýchodní Asie. Sama, hledat sama sebe. Snad umí číst mapu.

# posláno e-rasi : 13:30
Komentáře (0)

#1 Vysvědčení bylo výborné.
#2 Angažmá na příští rok jisté.
#3 Tři týdny do prázdnin.
#4 Kozačky reklamovány.
#5 Pobyt prodloužen.
#6 Přislíbeno prodloužení nájmu.
#7 Vedro ustoupilo.

# posláno e-rasi : 21:40
Komentáře (3)

Půl týdne v chládku. První den v chlazeném autě, druhý den ve vymrazeném sále. I přesto tam bylo pěkně horko.

Wilmen je neposedný ostrý hoch, a proto odcházel po nezdařeném pokusu o útěk za uširvoucího křiku krkavčí matky v poutech. Kolegyně se rozplakala. Mě dojal více osud Merta.

Mert je chlapeček, co měl o hodně staršího a o trochu mladšího bráchu. Když mu bylo pět let, utekla jeho maminka před tatínkem do azylového domu a Mert ji od té doby neviděl. Půlku života.

Tatínek ho s malým bráškou poslal na tři roky k babičce. Zatímco byl u babičky, zplodil tatínek další dvě děti, s jejichž matkou se rozešel. Pak si přivezl Merta od babičky, ale brášku tam nechal. Mertovi se po něm moc stýskalo, ale nikdy ho nenavštívil. U tatínka bydlel Mert další tři roky. Tatínek měl samé dluhy, tak pořád jenom pracoval a Mert byl sám doma. Takhle to dál nejde, řekl si tatínek a rozhodl se Merta zbavit. Ať se stará maminka, já mám dvě nové děti.

Ale maminka, stále se ukrývající před tatínkem, si pořídila nového Merta. Ani maminka ani tatínek Merta nechtěli. Tatínek vyhrožoval, že jestli si maminka Merta nevezme, vysadí ho někde v polích a děj se vůle boží. Maminka plakala, že už Merta už oplakala.

Jak to s Mertem dopadne? Půjde do děcáku. Anebo v lepším případě k pěstounům. Rodičů se ale nezbaví až do plnoletosti. Doufám, že je, až povyroste a zesílí, shodí ze schodů.

# posláno e-rasi : 22:00
Komentáře (0)

Na BBC se rozhořčují nad zákeřnou nezodpovědností, s níž banky lákají ubohé klienty do svých tenat, aby jim půjčily víc, než na kolik oni nebožáci mají.

Není to paradox? Samou podstatou půjčky přece je, že chci víc, než na co mám.

Je jistě tragické, když po uši zadlužení klienti páchají sebevraždy, ale proč by za ně měla být odpovědná banka? Odkdy se stal z lichváře poručník?
Neměli by dědicové dluhů spíš vymáhat odškodné na škole, která jejich drahé nenaučila základním kupeckým počtům?

Zvláštní mi také přijde, že v postižených rodinách nemá partner potuchy o stavu (společných) financí. Spravuje je ten, o němž se zřejmě předpokládá, že tomu lépe rozumí. Ten pak zřejmě samostatně a bez porady rozhoduje i o zadlužení. Buď to vypovídá cosi o rozdělení úloh a kompetencí v domácnostech s nižším příjmem, nebo nejsou pozůstalí až tak naivní, aby se připravili o šanci zbavit se nepohodlného dluhu...

# posláno e-rasi : 20:30
Komentáře (0)