Blocek

# posláno e-rasi : 21:00
Komentáře (2)

schwimmen auf dem See,
ozvalo se z mojí aktovky po jejím otevření. Balení papírových kapesníků bohužel dvě deci nepojme, takže zbytek vycucnul pas a mobil. Naštěstí to je sobecký přístroj a tomu druhému nenechal ani kapičku. Je snad každému mému mobilu souzeno utopit se? Kdyby byl alespoň zvolil heroickou smrt v záchodě!

Včera jsem jela kachní orientační rallye, která byla součástí podnikového výletního půldne. Jeli jsme podle tří druhů map: popisu, fotek a obyčejné. Obrázky mi vyhovují nejvíc. Podle fotomapy bych jezdila i normálně. Nasmála jsem se jako nikdy. Soutěživosti pánských účastníků, nečekanému vítězství blondýn i poslednímu místu vedoucích dam, které sjely kde co.

Půlnoční vstávání bylo o poznání méně veselé. Ranní vstávání úplná katastrofa. Ve škole mě taky moc nepotěšili. Tři čtvrtě hodiny padlo na dohady kolem požadavků a poskytovaného servisu. To jsem skutečně nemusela chodit. Čím dál hůř snáším probděné noci.
Köpfchen in dem Wasser,
Schwänzchen in die Höh.

Napůl schválně, napůl omylem jsem zatáhla za rybniční opratě a rybník skutečně vybouchl.

# posláno e-rasi : 16:00
Komentáře (1)

Lokomotiva toho moc nevydržela, ačkoliv se její konstrukce zdála tak solidní. Včera jsem ji prosedla.

Už nějakou dobu vydávala znepokojující zvuky. Osmička na zadním kole by mohla být zdrojem. To se dá určitě vyklepat, jen co najdu nějakého schopného vyklepávače. Do té doby nebudu drandit jako drak.

Někdy to ale jinak nejde. Třeba když leje jako z konve. V půlce cesty křach. Dál se nejede. Ráfek se rozlomil a obnažená duše vyskočila do drátů. Zmoklá jako slepice jsem lokomotivu dovláčela do sklepa, kde je v bezpečí před supy.

Stejně jako má kdysi skvělá Eska Premier. Takže už tam mám trosky dvě. Čím je nahradím? Hlavně už žádný second-hand. Z tuzemské produkce přichází v úvahu jen nejlevnější babkokolo, drahé a bez přehazovačky. V domácí nabídce jsou pro změnu samá superkola cizí provenience, bez blatníků, chráničů a nosičů, s řídítky níž než sedlo.

Máte-li tip na babkokolo z domácí nabídky, sem s ním.

# posláno e-rasi : 15:15
Komentáře (2)

Notus vyráží na mokrých křídlech, ve strašlivé tváři zahalený smolnou temnotou. Od sobotní noci hřmí. Za zvuku sirén se nad kanálem s plavcem klene duha. Vítej, říjne.

Rozlučku s tažnými ptáky jsme oslavili expirovaným Smirnoff Ice a vystydlými karbanátky. Ódy byly mírně závistné a vtipné. Elfská princezna odlétá do teplých krajů a můj oblíbený roztržitý imobilní soudce jde čiřikat byrokratům.

Jeden rozruch jsem prospala. Druhý jsem si užila maximálně. Byla bych i na maximum, ale neměla jsem při sobě žádné osvěžení. Dvou a půl hodinovou cestu mi byl čert dlužen. Přitom je celkem logické, že kufřík na kolejích nebude bombový, ale ukradený. Pro paranoika ze sedmnáctky či devítky je vytíženost zavazadlového prostoru nepochopitelná.

Pamatujete si na Wilmena? Uběhlo čtvrt roku a je tu zase. Tentokrát sám. Žádní dědečkové hrozící holí, žádné kvílející krkavčí matky. Jenom Wilmen v ústavním mundúru. Radši by do vězení. Vypadá utahaně. Mariňácký výcvik dá zabrat.

Odkládám ušmudlanou náprsenku a nandávám si bryndák, chabou to ochranu při krmění lžičkou.

# posláno e-rasi : 21:00
Komentáře (0)