V uplynulém týdnu jsem se pobavila. V pondělí večer jsem smolila odvolání proti pozitivnímu rozhodnutí o mé žádosti. Paradoxní? Studijní finančníci se nejspíš podiví, ale na lepší řešení situace způsobené jejich byrokratickou imbecilitou jsem nepřišla.
[Následuje popis byrokratických útrap.]
Začátkem prosince jsem požádala o stipendium. Rozhodnutí mělo padnout do šesti týdnů, ale znáte úřady. Nejen, že si dávali na čas, na přímý dotaz mě špatně informovali, ale ještě jsem s nimi handrkovala o formě mé pracovní smlouvy. Na konci ledna byl výsledek v nedohlednu, podala jsem tedy narychlo druhou
žádost. Příslušné oddělení mě zřejmě mělo proklepnutou už z loňska, takže jsem obratem obdržela kladné rozhodnutí a vzápětí i peníze. Ovšem, a v tom je ten háček, koncem února vyhověli i mojí prosincové žádosti.
A tak jsem telefonovala. "No, nejlepší asi bude, pani, když svojí druhou žádost stáhnete." "To nelze, když už padlo rozhodnutí, ne?" "Ne, ne, to napište dopis a stáhněte jí." A tak jsem napsala krasopisný dopis, kterým jsem druhou žádost stáhla, případně se odvolala. Ať si to mezi sebou pořeší. "Tos měla mlčet a shrábnout úroky," chytračila Markétka. Jasně. Odkdy jsou úrokové sazby vyšší než penále?
[Konec popisu byrokratických útrap.]
V úterý jsem si ověřila, že se v cizích městech můžu spolehnout na dvě věci: holubí čuch a navigátor do čtvrtí, o jejichž pověsti se dozvídám až posléze.
Ve středu se mi povedl poměrně nechutný kousek. Řekněme, že pestrý obal někdy není jen marketingový trik, ale má i praktickou funkci.
Dneska jsem měla už tři noční můry. Trochu se bojím jít spát.
"To určitě běž, bude to pěkněj hukot," povídal Džouns, když jsem se zmínila, že se chystám na
I AM X. "To sedí," smála jsem se, "však se ta noc jmenuje
Loud Music for Loud People."
V prosinci mi utekli, což mě mrzelo, protože
v létě mě dostali. Jenže Mlíkárna není Lucerna. Jsem ráda, že jsem šla nakonec sama. Jinak bych se musela stydět dvojnásob. Zpočátku to vypadalo nadějně. DJ vyhrával a publikum tančilo. Opravdu tančilo, ne cool přešlapovalo. Ovšem se začátkem koncertu se zastavilo a po chvíli začlo přešlapovat.
Nezpívalo, netleskalo. Po půl hodině začalo přešlapovat znuděně a netrpělivě. Závěrečný aplaus se nekonal a diskotéka mohla konečně pokračovat.