Počítače celé dopoledne stávkovaly, což bylo poměrně nepříjemné vzhledem k tomu, že jsem vstávala téměř s rozedněním a s předsevzetím, že nový pracovní týden zahájím zběsilým spisováním. Co to je ale proti tomu, když vám zbývají pouhé dva pracovní dny do mateřské a potomek je celý nedočkavý.
Zítřek snad začně lépe. Čeká mě druhá ze čtyř várek dětiček tento měsíc. Na programu je několik starých známých, ale i několik slibných nováčků. Jako příprava na týden plný bláznů ale převažují vyšinuté matky.
Počítače nakazily vlaky, takže cesta domů mi trvala tři a půl hodiny. Projela jsem křížem krážem půl království. Přečetla jsem osmdesát stran z
Prahy legend a skutečností, narozeninového to daru. Veskrze poučné čtení, jen Máchou by mohl Krejčí šetřit. Každopádně mám z čeho čerpat, až budu sestře o víkendu zase dělat exkurz do historie. Zbyde-li chuť a síla. Chystáme se totiž na
NYSJE. A pojedeme vlakem.
Ve vlaku jsem přečetla
Dědu,
Miliónový jeep a velkou část
Jonathana Strange & pana Norrella. Metrový horoskop, že se o prázdninách ponořím do knih, vcelku vyšel. I přesto, že byl Jeep jako zbytek k Dědovi zadarmo, líbil se mi víc. Děda je oproti němu uhlazený a krotký. Přestože Strange & Norrell není napínavý, přečetla jsem ho jedním dechem a silně doporučuju.
Vyšel mi i jiný horoskop. Pravil, ať věnuju více pozornosti svému domácímu prostředí. K večeři jsem si chtěla uvařit brambory, ve špajzu jsem však natrefila na bramborovou kaši. Alespoň nějak o sobě to léto dává vědět.
Blocek