Blocek

Jelikož jsem se s nikým z rodiny od předvánoc neviděla, naděloval Ježíšek až teď. Vřelé díky za pletené bačkory a drátovaný hrnec prej ale byly doručeny bábám v řádném termínu automaticky. Při jejich věku a zdraví je přece jen rizikové cokoliv odkládat.

Dostala jsem krokoměr, takže pořád pochoduju a měřím. Sedavý den v práci nebo hodinová procházka s důchodkyní dají tři kiláky, ranní venčení jeden a půl. Jsem zvědavá, kolik vydá rozlítaný den v práci.

Ve čtvrtek jsem byla po dlouhé době po bláznech a opět to stálo zato. Šofér šel na kobereček kvůli svému řidičskému neumětelství, načež se hodil marod, takže to bylo jako za starých časů. Jenom GPSku jsme nakonec přece jen sehnali. Díky ní jsme překonali všechny výkopy a objížďky a mohli se pohoršovat nad netolerovatelně pozdním příchodem méně šťastných.

Jinak klasika. Vyznavačka zimního naturismu, presenilně dementní domácí tyran, Korsakovův syndrom. O oživení se rozhodně postarala oběť žido-zednářského spiknutí. Zrovna jsme byli na odchodu, když vzala na svou židopsychiatryni nůž. Kde k němu na uzavřeném oddělení tak rychle přišla, se mě neptejte.

# posláno e-rasi : 21:30
Komentáře (0)