Domů  Blocek

Sníst brouka voškliváka? To není žádné hrdinství, pane. To máte jen dobrý žaludek!

25.07.2009

U2 TOUR ILLUSTRATED

Všecko to začalo 13. března, kdy se nám společnými silami v před-předprodeji podařilo ukořistit čtyří lístky na koncert. Následující den jsem v řádném předprodeji jen tak ze sportu ukořistila další čtyři na druhý koncert. Když se ukázalo, že někteří zájemci měli pouze velké oči, udala jsem celkem bezproblémově přebytečné vstupenky na seatwave.
V pátek mě čekal náročný den.



V práci to celý den za moc nestálo.



Pak honem domů a na nákup.



Na večeři s Markétkou a Lachtanem jsem — jako už tradičně — dorazila poslední a s ostudným zpožděním.



Těsně před půlnocí jsem se vydala na cestu a na benzínce nabrala dvě finské stopařky. Cesta tam jim trvala týden. Možná i proto, že neměly mapu a na ceduli si napsaly jméno jakéhosi zapadákova.



Nad ránem jsem je vysypala na benzínce o 300 kiláků dál a po 24 hodinách na nohou upadla v cele Formule 1 do kómatu.



Ráno jsem volným tempem pokračovala na Berlín. Nebylo kam spěchat, protože jsem měla hodinu náskok před zbytkem výpravy.



Do hotelu jsem dorazila jako první a pan hoteliér, který trval na tom, že jeho německo-ruské makarónštině přece musím rozumět, mě ubytoval, takže jsem si mohla před odchodem na stadion trochu odpočinout.



U stadionu jsme se setkali s dalšími třemi spřátelenými výpravami, takže nás byl dobrý tucet.



Jelikož jsme příjeli pozdě, nečekali jsme venku dlouho. Po otevření bran jsme si stadion oběhli a rozplácli se ploše před pódiem. Dvouhodinové čekání na předkapelu trochu znepříjemňovalo výhružné poprchávání, skupinka Němců (to musí být nějaká tradiční německá úchylka: za opakovaného prozpěvování stále stejného útržku slaboduchého popěvku se pokoušet vobjet svoje, rovněž latentně homosexuální, Biergenossen) a poněkud hysterická reakce na Pohodu. Od profíků jsem naivně čekala míň panikaření. Koncert byl ale úchvatný a dokonce s překvapením. Tu hudbu by slyšel i hluchý člověk. Výrazným mínusem byly po skončení zavřené stánky s pitím. Než jsme se dopravní zácpou došourali k hotelu, byli jsme zdechlí žížní. Naštěstí se v hospodě na rohu svítilo. Vevnitř nebylo ani živáčka, ale vzápětí se přimotal hospodský (Gartenarbeit um ein Uhr nachts? Warum nicht?), který nás napojil.

V neděli před polednem jsme vyrazili domů/za dalšími zážitky.



Cestou jsme projeli několika průtržemi mračen, ale nehoda i propad do kráteru nás naštěstí nepotkaly.

V pondělí ráno jsme se zařadili do rychle přibývající fronty,



ve které jsme si pohověli celý den. Potkali jsme staré i nové známé. Sluníčko nás v silném větru zákeřně připálilo. Poslední hodinu a půl před otevřením jsme sice stáli namačkaní jako sardinky, ale i to uteklo rychle a bez komplikací. Sociální kontrola ve frontě fungovala perfektně, předbíhači byli hromadně vypískáni. Koncert samotný byl slabší než v Berlíně. Mimo jiné kvůli výrazně horšímu zvuku v aréně, která má navíc při vystoupeních sadisticky zavřenou střechu. Po koncertě jsme potkali další známé, kteří byli — stejně jako my po prvním koncertě — naprosto u vytržení.

Další den proběhl nachlup stejně. Ve frontě jsme ale dostali pořadové číslo, takže čekání bylo i pro ty největší nerváky pohodovější. Při vstupu sice došlo k jistému incidentu, který mohl celou akci pokazit,



ale nakonec všecko dobře dopadlo. Dostali jsme se až do první řady, koncert byl díky změnám v setlistu nejvíc moc a ani dopravní zácpa po cestě domů nemohla pokazit bombastický závěr celé tour.

Byl to náročný, zážitky napraný půltýden. Moji co-tuři se celou dobu vytáčeli doběla. Samotnou mě překvapilo, s jakým klidem jsem ho zvládla a jak moc jsem si to užila. Však taky o to šlo. Zažít a užít si.

Osoby a obsazení: Stripgenerator
# posláno e-rasi : 20:00
Komentáře (0)

13.07.2009

Každý víkend v cizině

Poctivě střídám hudbu a rodinu.

Ani jeden z uplynulých víkendů jsem nebyla doma. Napřed jsem jela na dovolenou, jejíž náplň se s definicí dovolené jako odpočinkového času tradičně vylučuje. Tentokrát ji ale ještě znepříjemnily zdravotní problémy čoklíků.

Nechala jsem je totiž oočkovat a při té příležitosti se dozvěděla, že musí neodkladně na zubní operaci. Což mě poněkud překvapilo a rozladilo, protože jiný veterinář mi před časem řekl, že takoví důchodci už pod narkózu nemůžou ani náhodou. Čoklíci se následně z očkování zesrali a při opětovné návštěvě měl pro mě veterinář další potěšující zprávu: Příšerka má asi leukémii nebo rakovinu. Než se vědělo víc, měla jsem tedy pár dní na chmurné přemítání, jestli dokážu přes noc rozhodnout, že ji musím nechat utratit, a ráno tak před cestou i učinit.

Do toho se doma vyměňovaly radiátory, já si připravovala příšernou práci a oprava auta trvala dvakrát déle, než bylo domluveno.

Zbytek byl ale tuze pozitivní. Po několika letech jsem se setkala se všemi svými strýčky a zvláště s těmi osudem těžce zkoušenými je nebývalá sranda. V dopravní zácpě jsem zcela nečekaně narazila na bratrance. Naštěstí ne doslovně. Dále jsem povinně navštívila obě báby. Od jedné jsem dostala plesnivou kabeličku, s druhou jsem byla na čínské terakotové armádě.

Od armády jsem upřímně řečeno čekala víc. Máma kdysi kus viděla a básnila o úžasném dojmu, který dělá. Instalace kopií v ostudně zchátralé Lucerně bázeň ani respekt nevzbuzovala. Úvodní panely byly zbytečné pro toho, kdo viděl nějaký dokument, a příliš rozsáhlé pro toho, kdo si je chtěl ve stoje přečíst celé. Německé nápisy na vitrínách, nedbalá korektura českého textu na panelech a prolínání se zvuku z kina a z expozice působily odfláknutě a rušivě. Usměvné bylo ražení pamětních mincí z forintů (kvůli českému zákazu penězokazectví) a množství třígeneračních výprav.

Víceméně kulturně jsem strávila i následující víkend na Rock for People. Další víkend jsem se pak nekulturně přežrala na hromadné oslavě narozenin. Cesta na ni mi trvala pouhé 4,5 hodiny a přestupovala jsem jen třikrát. Přepravovala jsem se totiž po dráze. Utahaná a umatlaná z vlaku jsem dorazila do dusna, které nepřešlo ani v sobotu a v neděli ještě zhoustlo. To musí být nějaká nepochopitelná morbidní záliba či co.

Příští víkend pak jedu pro změnu do Berlína. A pak? Pak už konečně začnu dělat něco pořádného.
# posláno e-rasi : 23:10
Komentáře (0)

Telegrafický report z RfP

Jako prvního známého jsem v těch masách potkala hocha, kterému jsem ve druhé třídě lstivě nafackovala.
V sobotu jsem dorazila na UJD, pak se podívala na veselé Wohnouty a Freestylers. Večerní Arctic Monkeys nebyli taková bomba, jak jsem čekala. Hlavně zdlouhavé dolaďování po každé písničce mě trochu rozladilo.

Nedělní odpoledne jsem strávila ve stanu, kde nebylo takové dusno, jak se bezprostředně po vstupu zdálo. Prague Ska Conspiracy i Fast Food Orchestra potěšili. Krausberry byli dojemní. Čas se projevil nejmarkantněji při Horoskopu: Kraus se při “místo milence doma šílence” dokonale proměnil z poskakujícího ďábelského maniaka v pošetilého hudrajícího staříka. Což má být nostalgický kompliment. I když soudě podle konzumované minerálky to s ním má nová generace publika výrazně jednodušší. Tu Sorbonu mu nadosmrti nezapomenu.
Podvečerní Therapy? byl pouhý rámus, The Kooks báječní a Ska-P do skoku. Jelikož jsem je opět absolvovala bez sestry, nechala jsem jí aspoň podepsat triko.

V pondělí jsem se přes den poflakovala kolem RA:IN, Expatriate a Black President, aniž by mě cokoliv zaujalo. Po Sunshine začalo zběsilé přebíhání mezi hlavními pódii. Gogol Bordello, Bloc Party, Placebo, Underworld. Aspoň nějakou čurpauzu mohli pořadatelé nechat! Gogol Bordello působili pod širým nebem míň divoce než v komorním Tivoli. Bloc Party byli dokonce ještě lepší než v Paradisu. Mocně zklamali jednotvárně utahaní Placebo a nadchly balóny Underworld.
# posláno e-rasi : 23:00
Komentáře (0)
Co tu lze najít

Obrazárna
Klik & Kuk
Velbloudím krokem
Z mého bohatého života
nezařazeno


Zpětný chod
červenec 2009
červen 2009
květen 2009
duben 2009
únor 2009
leden 2009
listopad 2008
září 2008
červenec 2008
červen 2008
duben 2008
březen 2008
leden 2008
říjen 2007
srpen 2007
červenec 2007
červen 2007
květen 2007
březen 2007
únor 2007
leden 2007
prosinec 2006
listopad 2006
říjen 2006
září 2006
srpen 2006
červenec 2006
červen 2006
květen 2006
duben 2006
březen 2006
únor 2006
leden 2006
prosinec 2005
listopad 2005
říjen 2005
září 2005
srpen 2005
červenec 2005
červen 2005
květen 2005
duben 2005
březen 2005
únor 2005
leden 2005
prosinec 2004
listopad 2004
říjen 2004
září 2004
srpen 2004

Minulost


Čtenářská krmě

RSS příspěvků

RSS komentářů

Atomový Blocek

eRaSSi


Jedno ucho

Kniha přání a stížností

Pošta

#211704175


Čtivo

Blague de Prague
Blogotcha
Braz
City slečny Smilly
Čech v EuroExilu
Ďábelská SuE
ENimEN
Fiksu pojka
Heol loar
Hledá dívku z autobusu
Kočičky v síti
Mandags lukket
Marvin
Modré oči Pana Džounse
Nečum!
Rušivé vlny
Smutnej příběh
Tears in rain


Počítání oveček

Counter[CNW:Counter]


Hnací síla

bloguje.cz
apple.com
blueboard.cz
blogportal.hlava.net
feedcat.net
blogarama.com
blogwise.com


Vyhledávání


na Internetu v Blocku

Ozvěna
blocek.net          Chcete-li mi něco sdělit, můžete tak učinit v Knize přání a stížností nebo mailem, popř. #211704175. Taky můžete hodnotit.