Sníst brouka voškliváka? To není žádné hrdinství, pane. To máte jen dobrý žaludek!
12.02.2005
Palačinky a amaretto
Ve středu se mi zdálo, že se o mě pokouší chřipka. Ve čtvrtek jsem se dozvěděla, že onen katastrofální projekt dopadl naprosto senzačně a byl posouzen jako nejlepší ze všech. Po cestě domů jsem euforicky pěla z plna hrdla. Že prej dostanu doporučení a který stavební odbor by odolal.
Navečer jsem se vydala vyzvednout Markétku na hausbót. Skutečně se kolíbal na vodě a bahnitá cestička po hrázi mi pořádně nahnala. Markétka měla živý sen, jak s autem do vody spadla.
Palačinkárna byla plná poletujících dětí v hasičských helmách a palačinky chutnaly božsky. Třeba špeková s moučkovým cukrem nebo sýrová s javorovým sirupem.
Se zavíračkou jsme se přesunuly do hospody v pustém centru. Kokakolový dýchánek. Jen Markétka měla v kole amaretto, až se jí jazyk začal plést. Konečně jsem se dozvěděla, jak to bylo s hopsavým Georgem, hlavupolykajícím Davidem a mnoha dalšími. Kam se hrabu.
Pravý babský dýchánek nastal, když se přidala Tamara. Zelený kostýmek, chlupaté sněhuje, cingrlátka v uších. Tak takhle vypadá manikérka.
O půlnoci měla Markétka právě dost, aby mě zvládla vynavigovat z města. V průtrži mračen se nechala vysadit na začátku bahnité cestičky, takže sen nedostal šanci se naplnit.
Ráno jsme se svorně sešly na druhé hodině a pustily se do dalšího projektu: vývoj protikuřácké politiky. Kde jinde než v kuřárně jsme mohly takové téma vymyslet. Nicméně schváleno bylo.
Komentáře
Povídejte...