Blocek

Dny jsou delší a delší už od Vánoc, ale teprve teď si to začnu pořádně užívat. V létě taky se taky nermoutím, že jsou kratší a kratší, ale na podzim netrpělivě očekávám Vánoce, které jsou bodem zlomu. Světlo je zase už až do sedmi, takže se po cestě domů křením do sluníčka. To já moc ráda.

Dneska odstartovala ta velká a dlouho očekávaná kampaň. Na začátek nás pohostili kávičkou a dortíkem a pak už šup šup do práce. Pro zahřátí pán, který nám na stůl vyklopil deset kilo dokumentů z posledních dvaceti let. Myslel to dobře, lepší než kdyby mu něco chybělo, ale štěstí, že jsme na to měly tři ruce. Lachtan má zase sádru.

Tátu by potěšilo, že zvlášť starší lidé používají pro novou měnu staré jméno. Nepřepočítavají, ale zlatý říkají pořád. Proč jim to mít za zlé. Taky jsem se musela v duchu vrátit k debatě o podpisu. Co chce úředník, když přikáže: "Podepiště se jménem!" Čitelné jméno? To ale ve většině případů není klikyhák, jakým se podepisujeme. Klikyhák zas není čitelný. Zvlášť, když není latinkou. Že požaduje, abychom se podepsali sami za sebe, beru jako samozřejmost. Jinde než na České poště to snad nikoho ani ve snu nenapadne.

# posláno e-rasi : 23:30