Domů  Blocek

Sníst brouka voškliváka? To není žádné hrdinství, pane. To máte jen dobrý žaludek!

28.03.2005

O putování

Zase se mi zdají prapodivné sny. Jsme třeba na výletě, jdeme po polní cestě a polední slunce do nás paří. Dojdeme do vesnice, občerstvíme se u kiosku a dáme si saunu. Pak jdeme dál a za vesnicí se boříme po pás do sněhu.

Jestli s námi na výletě byla sestřenice, nevím. Asi jo, protože ve skutečnosti patřila k výletní skupině. Vzpomněla jsem si na ni a napadlo mě, že mi vůbec neschází. Že mě nikterak zvlášť nezajímá, co dělá, jak se má. Přitom jako děti jsme se dost spolčovaly. Mám totiž jen dvě sestřenice. Teda tři, ale ta třetí je asi o 14 let mladší, takže se nepočítá. Zato brantranců mám dvakrát tolik. Na podzim jsem ji letmo potkala u báby, kam jsme obě doprovázely své otce. Prej hraje na tahací harmoniku a studuje cosi náročného, co ovšem u jejího otce nedochází uznání.

Představy tatíků o budoucnosti dcer je kapitola sama pro sebe. Vycházím z toho ještě dobře. Kupříkladu má jmenovkyně z Hanspaulky má svou politologii na talíři, kdykoliv se s otcem potká. Jako by některé obory měly zůstat výhradní doménou mužů. A naopak. Proč k technické univerzitě v zapadákově přifařili fakultu psychologie, aby okolí netrpělo?

Ale zpátky k výletníkům. Bývalo zvykem, že se nás matky v létě snažily alespoň na týden zbavit. I vyslaly nás s tatíky na čundr. Zábava to byla spíš pro ně, protože se mohli vrátit do časů, kdy spolu jezdili na čundry. Jako děti jsme těžko snášely nejistotu, kde budeme večer spát, jestli přestane pršet a uschneme-li vůbec kdy.

Bylo to ale mnohem dobrodružnější než nudně ospalé prázdniny u nějaké babičky nebo angažované pionýráky. Každý den se ukládat ke spaní jinde, nadivoko. Budit se štěkotem srny či pohraničníkem, který nás po třech dnech pochodu opuštěnými horami dostihl na mopedu. Pít čas z opravdového jahodí. Sjíždět kopec jako živá brzda žebřiňáku.

Domorodci se na nás často dívali značně podezřívavě. Snad že nás měli za tuláky profesionální a báli se o své slípky. Nebyl ovšem důvody, protože jsme se krmili převážně cuketami. Jednou celou dobu. Tenkrát, když jedna žárlivá matka trvala na své účasti. Tendejší putování pro ni muselo být hororové, protože už se víckrát nepřidala.
# posláno e-rasi : 23:45

Komentáře

(ježíš / e-mail / www) 30.03.2005, 21:56:06
srnky štěkají?

(e-rasi / e-mail / www) 30.03.2005, 22:10:16
no. a jak!


Povídejte...


Ctěné jméno:


e-mail:


www:


Nadpis:


Text:


Co tu lze najít

Obrazárna
Klik & Kuk
Velbloudím krokem
Z mého bohatého života
nezařazeno


Zpětný chod
červenec 2009
červen 2009
květen 2009
duben 2009
únor 2009
leden 2009
listopad 2008
září 2008
červenec 2008
červen 2008
duben 2008
březen 2008
leden 2008
říjen 2007
srpen 2007
červenec 2007
červen 2007
květen 2007
březen 2007
únor 2007
leden 2007
prosinec 2006
listopad 2006
říjen 2006
září 2006
srpen 2006
červenec 2006
červen 2006
květen 2006
duben 2006
březen 2006
únor 2006
leden 2006
prosinec 2005
listopad 2005
říjen 2005
září 2005
srpen 2005
červenec 2005
červen 2005
květen 2005
duben 2005
březen 2005
únor 2005
leden 2005
prosinec 2004
listopad 2004
říjen 2004
září 2004
srpen 2004

Minulost


Čtenářská krmě

RSS příspěvků

RSS komentářů

Atomový Blocek

eRaSSi


Jedno ucho

Kniha přání a stížností

Pošta

#211704175


Čtivo

Blague de Prague
Blogotcha
Braz
City slečny Smilly
Čech v EuroExilu
Ďábelská SuE
ENimEN
Fiksu pojka
Heol loar
Hledá dívku z autobusu
Kočičky v síti
Mandags lukket
Marvin
Modré oči Pana Džounse
Nečum!
Rušivé vlny
Smutnej příběh
Tears in rain


Počítání oveček

Counter[CNW:Counter]


Hnací síla

bloguje.cz
apple.com
blueboard.cz
blogportal.hlava.net
feedcat.net
blogarama.com
blogwise.com


Vyhledávání


na Internetu v Blocku

Ozvěna
blocek.net          Chcete-li mi něco sdělit, můžete tak učinit v Knize přání a stížností nebo mailem, popř. #211704175. Taky můžete hodnotit.