Blocek

Když pánbůh dopustí i motyka spustí. Po dvou letech se naše famílie vypravila na hory. Jelikož v našich končinách je jaro již nějakou dobu na pochodu, obávali jsme se, zda volba termínu nebyla příliš zpozdilá. Byly to ale naštěstí plané obavy.

Přesun směr domácký penziónek v malebném údolí pod ledovcem zahájila dle předpokladu méně příbuzná část zájezdu. Machři vyrazili už v sedm ráno. Obě poloviny ořezávátek se vykopaly víceméně současně, krátce před polednem. Menší polovina to ale měla přece jen o něco blíž, takže přímořská ořezávátka dorazila jako poslední. Ne, že by to byl nějaký závod...

Po cestě jsem si nemohla nepochválit situaci. Kolik dospělých sourozenců spolu jezdí na hory? A rádo. Kolik bratrů mě bez štráchů pustí za volant, abych konečně zažila, co je to dvoustovka? Já mám takového jen jednoho. Kdo se těší na dovolenou se svou starou matičkou? Čí pětasedmdesátiletou babičku odradilo od lyžování pouze ochrnutí poloviny těla?

Jen jsem si trochu dělala starosti o čoklíky. Zanechala jsem je napospas kokourovi z divokých vajec a slečně, co ještě nikdy žádné zviřátko nehlídala. Přežili to všichni. Čoklík-babka naprosto bez úhony, protože si dokázala zjednat respekt. Čoklík-truhlík prožil jeden z nejstresovějších týdnů života. S kokourkem se totiž bojí servat a při ataku pouze hystericky ječí, což šelmu provokuje. Pochopitelně. Zuří, zuří, má nožičky kuří.

Zvířecí půtky nebyly jedinými boji. Závodilo se na sjezdovce, kdo ráno dřív vstane, kdo se víckrát vyválí, koho víc bolí záda, kdo toho víc sežere, kdo dokáže víc šeredit s jídlem. Strýček je totiž nezdravě soutěživý. Ale stejně jsme ho v závěru týdne dostali. Nejen, že jsme u snídaně seděli jako první, na sjezdovku vyrazili hodinu před ním, ale bratr se stačil před polednem zmrzačit tak, že kam se hrabe nějaký heksnšus. Jedna nula pro ořezávátka.

V rámci šeredění s jídlem mě sestra dočista převezla. Vyžmundraly jsme zbytek tiramisu, chopily se lžiček, já zavelela: "Na férovku!", a kvapně si naládovala sousto do pusy. Měla jsem za to, že budeme zase závodit. Ne tak sestra. Ladným, přesným a střelhbitým pohybem dravce ťala za polovinu zákusku a kořist si odhodila do bezpečí ke kraji talíře.

# posláno e-rasi : 18:30