Sníst brouka voškliváka? To není žádné hrdinství, pane. To máte jen dobrý žaludek!
26.04.2005
Čekání na myče oken
Celkem pravidelně mě navštěvují myči oken. Přijedou s jeřábkem s plošinkou a lezou na balkóny. Bydlím totiž v akváriu, kde se většina oken otevřít nedá. Ne, že bych na mytí oken nějak bazírovala. Z venku jsou péčí pana domovníka myta asi třikrát častěji než zevnitř, což je také důvodem zvláštní barevné atmosféry, kterou výhled z okna poskytuje, jak jsem nedávno ke svému překvapení zjistila.
Páni myči začínají ráno raníčko. Je tedy třeba vstát brzo a provést procedury, než mi přátelsky narazí plošinkou do okna. V neděli jsem zaregistrovala oznámení, že přijdou v pondělí. Dobrá, o zadní a přední straně tam nic nestálo, tak budu vstávat brzo. Myči umyli jen přední stranu. Vstávala jsem tedy opět brzo, ale s jistotou, že dneska už přijdu na řadu. Ale ouha, asi že poprchávalo, mytí se odkládá na zítřek. Kat aby to spral!
Osud si zřejmě přeje mě napravit a udělat ze mne ranní ptáče. V sobotu jsem vstávala poprvé po třech týdnech bez budíka. V půl deváté. Nepěkný zvyk. Trochu jsem se proti tomu snažila bojovat, např. na zkoušku jsem přišla o dvacet minut později. Nezaspala jsem, ale drahnou dobu jsem po cestě meditovala. Mou mantrou je "Jeďte, jeďte, nezastavuje! Tak pohněte tou prdelí ksakru!"
Nebo se mi vůbec nechtělo vstávat, ale smysl pro povinnost překonal lenost. Bohužel u jiných tomu tak nebylo, takže jsem se vytrestala. Aspoň jednou jsem si ale přispala a parádně zaspala. Vytřeštila jsem oči na hodiny ukazující devět. V devět dvacet tři jsem už startovala auto. Byla jsem vysprchovaná, měla jsem vyřízenou korespondenci a čoklíkům jsem se omluvila za venčení na balkóně. Na schůzi jsem dorazila v deset nula pět. Hezký výkon, i když vyspávání do devíti je houby.
Vstávání jsem během jednoho dne nedobrovolně trénovala i třikrát. Poprvé ve tři v noci. Bylo potřeba dopsat canc. Podruhé ve zmíněných devět a naposledy kolem sedmé večer. Vzhledem k tomu, že už nejsem kojenec, je to úctyhodné. Nemám v tom ale moc chuť pokračovat, protože být permanentně rozespalá, není žádné terno.
Skutečnou ranou bylo, když jsem se v půl šesté přivlekla z flámu a nemohla usnout. Něco není v pořádku.
Komentáře
Povídejte...