Blocek

Než se definitivně vrátím domů, budu za sebou mít přinejmenším 5673 kilometrů.

Dopadne-li všechno dobře, jsou tohle moje poslední prázdniny. I když... Poslední dva týdny jsou veskrze turistické. Napřed jsem dělala průvodce po Praze a okolí, teď provádím doma.

Je příjemné chodit po těch starobylých a malebných městech a městečkách jako turista a ne spěšně jako zarizovač. V létě taky nevypadáme bez kola jako exoti. Jen pěšky je ten bloumavý styl prohlídek namáhavější.

Potěšilo mě, že si leccos pamatuju. A hele, tady v tom dvoře je přece schovaný vodopád, nebo ne? No jasně. Jenom to bloudění autem mě pořád vytáčí. Na dopravní značení není moc spoleh a dva krátkozrací ho mimo to přečtou až na poslední chvíli. Anebo příliš pozdě. Aspoň, že se tu smí dělat účka, pokud nejsou vysloveně zakázaná.

A co jinak? Jsem jediná, co ho spolehlivě dokáže rozplakat. Tomu říkám primát. Proč je položit některé otázky tak těžké? Protože nemají být nikdy položeny. Přesto si připadám prokletá. Jako bych to už někdy slyšela, historie se opakuje.

# posláno e-rasi : 08:30