Blocek

Když jedu večer zadem, koukám, abych nezajela berana. Poprvé jsme ho viděli v neděli. Už byla skoro tma. Hele, zajíc. Ne, to je kočka. Houby, králík to je. Beran. A opravdu. U cesty tam vyděšeně seděl a pod kola nám chtěl skočit.

Potkala jsem ho i v pondělí. Opatrně jsem se mu vyhnula, zatímco protijedoucí ho musel vystrašit k smrti. Blbec, kvůli králíkovi si ulomí kolo. I dneska seděl u cesty a koukal na mě úkosem. Přemýšlím, jak bych ho ulovila. Ne jako pečínku, je mi ho líto. Ten nemá co hopsat mezi zadními zahradami, polem a parkovištěm kamionů. Mimoto dravec, co prolétl vzápětí kolem, vypadal opravdu dravě. Jenže nemám podběrák a nevím, kde ho narychlo sehnat. Dobrý den, vedete podběráky na berany?

Když vyjdu v noci do zahrady, koukám, abych nešlápla na hovnoslimáka a abych proti sobě nepoštvala sršně tvrdohlavě narážejícího do rozsvíceného okna. Těch mi líto není. První se mi hnusí, druhého se bojím. Mohla bych je zabít, ale neudělám to. Dost slimáků zahyne pod sekačkou a až zhasnu, sršeň odletí. Však se nějak porovnáme.

# posláno e-rasi : 01:40