Blocek

Vyražené oko ve snu, zašité a otevřené? Je vidět, že jsem zase doma, jinde takové pěkné sny nemám.

Ptáci mi zesrali auto. Nechala jsem ho umýt a odteď se budu bít o místo pod širým nebem. V myčce jsem si vzpomněla na Lachtanovy narozeniny. Nikde jsem nenašla cár, na který jsem si poznamenala jejich datum. Ostuda. Dárek to snad napraví.

V obchoďáku, který jsem dlouho považovala za nějaký úřad, protože je všude stejně hnusný, jsem koupila nejen dárek, ale i kabelu. Pro změnu můj dárek. Je ohromná. Připomíná mi kabelu po prababičce. Byla plná špulek nití a zipů a já se jí štítila. V obchodě jsem z kabely vyházela všechen vycpávkový papír a vyzkoušela, jestli se mi do ní vejde notebook. Následně jsem náruč papíru vyklopila na pokladnu, ať si ho zlikvidují. Pokladní, co se tvářila jako finanční asistentka prodeje, se protáhl úsměv, ale nevzpouzela se.

V jiné prodejně jsem přiměla prodavače rozbalit zboží, abych si ho vyzkoušela a nekoupila. Poslední dobou se chovám asertivněji, než bych se nadála. Nějak mě do toho sami tlačí.

Vlastně ještě jeden dárek jsem obstarala. První vánoční. Po dvou letech jsem konečně narazila na mouku, co si přála bába. Sice ten domácí chleba, co z ní peče, vyjde draho, ale kabela tak rovnou prošla zatěžkávací zkouškou.

Radostné události tento týden neberou konce. Lachtan nemusí do čtvrťáku, ale může s námi do třeťáku. Na metodiku profesionálního rozvoje jsem byla zařazena do skupiny s ní a Markétkou. To bude veselo. Lindě přes léto narostly vlasy. Dočkala jsem se pracovního povolení. Život je krásný. Pro teď.

# posláno e-rasi : 19:19