Blocek

Až nás bude hnát, uklouzneme po nich a jako domino se zřítíme až do přízemí. Nehnal nás, ale ani nás nepustil dovnitř. Stáli jsme na schodech a třásli se. On pak stál v poutech a třásl se taky. Pro vesnické policajty to byla událost. Dostavili se nejspíš i ti, co neměli službu.

Vůbec to byl vyklepaný den. Vítr fičí strašně zákeřně. Chvíli nic a pak nápor. Cestování byl taky nápor. Zpoždění, ujetí před nosem, výluka, zpoždění, ujetí před nosem, zpoždění, ujetí před nosem. Místo dvou hodin čtyři. Nejen proto nejsem z vlaku už tak nadšená. Připomíná spíš metro. Na stojáka.

Od příštího týdne mě čekají pravidelné samostatné pojížďkové pondělky. Je to docela náročné. Úkony jsou jednoduché, ale emočně, jak tu s oblibou říkají, to je vysilující. Leckteré zúčastněné už znám jménem. Dávám si záležet, abych se nemusela pořád doptávat. Tváře si ale pamatuju, většinou i diagnózy. Vcucnutý do televize, čtyřikrát přejetá vychovatelka, bez krátkodobé paměti, bez nohy po pokusu, zabiják koček ad. Týdně jich je kolem deseti. Jenom tady. Jinde se úřaduje celý týden.

Zajímalo by mě, kde se berou. Asi si budu vést statistiku. V kategorii mladých zatím vedou hoši. Ve středním věku je poměr sil vyrovnaný.

Taky už rozvádím. Copy&Paste rozvody.

# posláno e-rasi : 22:00