Blocek

Je velmi málo hudby, kterou můžu poslouchat, když něco dělám a potřebuju se soustředit. Hlasitost je kapitola sama pro sebe. Nesnáším, když neslyším vlastní myšlenku.


Podivuhodnou výjimkou je jazz a zvláště pak swing. Při něm jsem schopna nejen žehlit či vykonávat jiné domácí práce, které nejsou na koncentraci nijak náročné, ale i něco vymyslet. A nejlepší je, že mi práce jde i líp od ruky. Třeba Eight to the Bar má turbo efekt.

Když jsem byla malá, rodiče často v kuchyni tancovali. Máma i jen tak sama pro sebe. Nezpívala, ale s vervou trsala. Vzpomínám, jak jsme jezdili na Hanspaulku ke známým na video. Nás uložili a dospělí koukali do rána. Zbožňovali brake dance. Černoch na mostě s namalovanýma tygrovanýma kalhotama se nedá zapomenout.

Možná i pro spojení s dětstvím má tahle hudba nade mnou větší moc než kterákoliv jiná. Moc Counta Basieho nemá s dětstvím nic společného. Pche, kam se na něj hrabou všechny teleshoppingové Love Songs a Body and Soul Collections.

# posláno e-rasi : 22:30