Blocek

Páníčkem možná, ale pánem tu rozhodně nejsem. A návštěvy chodí jen kvůli házení aportu.


Aspoň tak se čoklíci opět chovali. Nevychovaně. Jsou ohromně společenští, ale vyžadují veškerou pozornost. Lvi salónů. Spíš lvíčci. Když už v salónu chybí sofa, musí sedět na klíně. A krmit se z talíře. Ti cizí lidé taky přece dostanou najíst a přitom tu vůbec nejsou doma. Aspoň, že se neprozřetelně dají vlákat do hry. Nečisté hry, protože netuší, co je čeká. Aportování do úmoru. A že ten jejich nastane dřív, na to vsaďte gatě.

Domnívala jsem se, že se čoklíci chovají tak vtíravě, protože jsou na chlapy a žárliví. Dost možná to tak je, ale především to jsou exhibicionisti. Návštěva smí odejít až po shlédnutí veškerých psích kusů. Cirkus začíná hned po příchodu. Vesele přiskotačit, přátelsky přivítat a získat si sympatie. A potom přitáhnout všechny hračky. Předvést, co všecko se do mordy dá nacpat, jak vysoko lze vyskočit, jak v zápaluje boje metat kozelce. Návštěva aportuje a aportuje, není úniku, křik při zabavení hračky převeliký a srdceryvný. Týrání zvířat nelze odčinit ani kusem žvancem jako úplatkem.

Jaký pán, takový pes. Kdepak se to v nich jen bere?

# posláno e-rasi : 22:00