Poslyšte, vy městské děti, a kajte se. Spíš litujte. Že pověry přetrvávají není překvapivé, k neuvěření je, kdo jim přežívání umožňuje.
Vězte, že koza je zvíře ďábelské. Nikoliv ďáblovo, ačkoli tak vypadá, je přespříliš chytrá a samostatná, než aby se podřídila, byť čertu samému. Když říkám chytrá, myslím inteligentní. Nejsem paní Beráková a koza není slepice.
Koza skutečně vyniká dechem beroucí inteligencí, o to překvapivější, že bývá považována za ovčí příbuznou. Ví, co je dobré a kde to najít. A neváhá si pro to dojít. Špatnému a škodlivému se vyhne, pokud to ovšem není zakázané. Libuje si v porušování zákazů a naschválech. Je škodilibá a poťouchlá, ale umí i milovat. Je přítulná a oddaná, i vši od vás chytí.
Koza je především užitečná. Za mls netrpělivě snáší vaše mučitelské neumění, až do úplného zmodrání. Každoročně po události zvané velký smrad rodí velikonoční pochoutky, které jsou nesmírně rozkošné, zábavné a veselé, když povyrostou, a na zabití, když na ně přijde puberta.
A konečně k těm pověrám. Kozí mléko nesmrdí. Smrdí mléko dojnice ze špatného chovu a držené ve špíně. Kozí mléko není dobré jen pro prasata. Ke koupi je mléko smradlavé, protože kdo by se zbavoval dobrého? Pořizujete-li si kozu a nejste-li hlupák, koupíte dospělou, nebo ochutnáte mléko mateřské. Rozstoná-li se, buď se uzdraví sama, nebo zajde. Na ďábelské zvíře žádný doktůrek neplatí. Pojde-li vám koza sešlostí věkem, budete truchlit.
Blocek
