Blocek

Pro zdokonalení jazyka mám za úkol číst. Poptávala jsem se, co čtou ostatní. Povětšinou četbu, žádnou literaturu.


Markétka je blázen do Nicci French. A přeochotně mi půjčila Secret smile. Nešlo dost dobře odmítnout, že to asi není kniha pro mě. Předevčírem u mě byla na večeři a přišla řeč na to, jak jsem daleko. Tehdy nijak. Ale v sobotu v noci jsem se do toho pustila a do rána jsem měla přečteno.

Zažrala jsem se a musela to bezpodmíněčně dočíst. Ne, že by to bylo nějak extra napínavé, ale chtěla jsem vědět, kdo je blázen. Přečíst si jen pár posledních stránek, mi na mysl nepřišlo. Co mě nijak nenadchlo, byla spousta klišoidních a stereotypních popisů a do jisté míry předvídatelnost, co se stane. Možná je i rozuzlení předvídatelné, ale když jsem začala číst byl to příběh Londýňanky, kterou pronásleduje psychopat. Čím dál jsem četla, tím víc jsem chtěla vědět, jestli je ona normální a on blázen, nebo oba blázni, nebo je chorá jen ona.

Jestli thriller nespočívá jen v napínavosti děje a událostí, pak jsem přelouskla první thriller v životě. A nebylo to špatné.

# posláno e-rasi : 19:00