26.6.03
9. Velikost srdce, krevní oběh a výkonnost u různých živočichů
Velikost (délka, šířka, obvod a váha) srdce se mění úměrně s velikostí živočicha. Přes rozdíly ve velikosti a jisté odchylky ve tvaru je základní stavba srdce v podstatě stejná. Poměrná váha srdce u různých savců kolísá mezi 0,24% a 1%, výjimečně nad 1%, tělesné váhy.
V tabulkách srdeční frekvence jsou uvedeny hodnoty klidové. Oběhové ústrojí však musí zajišťovat určitou rezervu nad klidovou potřebu, umožňující zvětšení minutového srdečního objemu a krevního proudu za svalové činnosti a v zátěži. V tom jsou mezi živočichy značné rozdíly. Někteří žijí celkem klidným životem, nevyžadujícím dlouhodobých namáhavých pohybů, a v ohrožení nepřítelem spoléhají spíš na rychlé dosažení úkrytu, ve kterém jsou v bezpečí. Na druhou stranu je u mnoha živočichů vytrvalá dlouhodobá námaha stálým rysem jejich života, na ní závisí opatřování potravy i únik před nebezpečím. Živočichové, kteří jsou dobrými vytrvalými běžci, skokany nebo letouny (jelen, gazela, antilopa, zebra, vlk, lasice, liška, pes, šakal, tchoř, zajíc, veverka, netopýr aj.) nebo hrabou v zemi (jezevec, krtek) nebo provádějí jiné vytrvalé pohyby (tuleň), mají vcelku vyšší hodnoty poměrné váhy srdce. Naopak méně se pohybující živočichové (morče, hraboš, králík, krysa, ježek, pásovec, ovce, vepř, skot, hroch, kapustňák aj.) mají poměrnou váhu srdce menší.
Tento rozdíl je obzvláště nápadný, když jsou srovnávány blízké druhy s přibližně stejnou velikostí těla, ale rozdílným způsobem života (králík-zajíc, kůň-zebra, kur domácí-kur alpský, domácí kachna-divoká kachna atd.).
S větší poměrnou váhou srdce u vytrvalých živočichů souvisí nižší klidová frekvence srdeční činnosti. Minutový objem srdeční je úměrný spotřebě kyslíku, a zvětšení tepového objemu se proto vyrovnává nižší frekvencí činnosti, a naopak.
V tabulkách srdeční frekvence jsou uvedeny hodnoty klidové. Oběhové ústrojí však musí zajišťovat určitou rezervu nad klidovou potřebu, umožňující zvětšení minutového srdečního objemu a krevního proudu za svalové činnosti a v zátěži. V tom jsou mezi živočichy značné rozdíly. Někteří žijí celkem klidným životem, nevyžadujícím dlouhodobých namáhavých pohybů, a v ohrožení nepřítelem spoléhají spíš na rychlé dosažení úkrytu, ve kterém jsou v bezpečí. Na druhou stranu je u mnoha živočichů vytrvalá dlouhodobá námaha stálým rysem jejich života, na ní závisí opatřování potravy i únik před nebezpečím. Živočichové, kteří jsou dobrými vytrvalými běžci, skokany nebo letouny (jelen, gazela, antilopa, zebra, vlk, lasice, liška, pes, šakal, tchoř, zajíc, veverka, netopýr aj.) nebo hrabou v zemi (jezevec, krtek) nebo provádějí jiné vytrvalé pohyby (tuleň), mají vcelku vyšší hodnoty poměrné váhy srdce. Naopak méně se pohybující živočichové (morče, hraboš, králík, krysa, ježek, pásovec, ovce, vepř, skot, hroch, kapustňák aj.) mají poměrnou váhu srdce menší.
Tento rozdíl je obzvláště nápadný, když jsou srovnávány blízké druhy s přibližně stejnou velikostí těla, ale rozdílným způsobem života (králík-zajíc, kůň-zebra, kur domácí-kur alpský, domácí kachna-divoká kachna atd.).
S větší poměrnou váhou srdce u vytrvalých živočichů souvisí nižší klidová frekvence srdeční činnosti. Minutový objem srdeční je úměrný spotřebě kyslíku, a zvětšení tepového objemu se proto vyrovnává nižší frekvencí činnosti, a naopak.
