Blocek

Jsem hlava derava. To je vec znama, a proto si vsecko pisu. Jsou ale veci, ktere se poznamenat nedaji, pac se neda predvidat, ze by se daly zapomenout. Napr. bryle nebo nabijecka. Nebo drat od notebooku.

Takova katastrofa to zase neni, vzdycky se najde pocitac, na kterem se da pracovat. Ale to okolo! Potupne cekat ve fronte na volny pocitac. Nechat si koukat pres rameno. Netrpelive pokaslavani za zady, ze uz se stim paru nejak moc dlouho. Nemoznost napit se, natoz si zapalit. Prehistoricka klavesnice, ktera je tak vyklektana, ze napsat slovo bez chyby je nad lidske sily. Pocitac, ktery si bere chvili na "rozmyslenou", takze nevite, jestli provadi ukon (srotuje) nebo zamrza. A ten hrozny kiksplorer, ktery nici veskerou snahu tvurcu o nejakou slusnejsi grafickou upravu! Brrrrrrrrr

Jak to delaji vsichni, co nemaji vlastni pocitac? Tak jsem si zvykla na pohodlicko, ze sedet u ciziho, nerku-li erarniho, mi prijde jako cistit si zuby cizim kartackem. Hruza. Tak me nezkazilo ani vlastni auto. Stale jeste jsem schopna pouzivat MHD. Nebo vytah. Dolu s nim nejezdim.

No, snad se opet poucim a nebudu tolik zapominat. Nebo si aspon zacnu psat i to, co by me driv ani nenapadlo :o)