13.4.04
Omezenost a neomezenost
Zamyslela jsem se nad budoucností mailu a se zlou se potázala. Při zkoumání neomezeného jsem narazila na omezenost materiální a nemateriální.
Moje představa mailu a veškerého internetového provozu byla asi taková, že ačkoli jde o data nehmotná a signál je přenášející je také nehmotný, jde o určíté množství, které stále narůstá. Ono množství musí být zřejmě nějak technicky zpracováno. A technika má omezené možnosti a kapacitu. Poštovní servery se dají zvětšovat a zrychlovat, ale soudím, že ne do nekonečna. Že jsou tudíž omezené.
Jak moc omezené jsou a kam až se dá dojít, nevím, ale pro mou teoretickou úvahu na vratkém základě to nebylo až tak podstatné. Ptala jsem se proto jednoho 'odborníka', je-li má domněnka, že jednou bude mailový traffic tak mocný, že se přestane mailovat, protože už to nebude jisté a výhodné, správná, a pokud ne, jak to tedy je.
U 'odborníka' jsem narazila na jiný druh omezenosti. Shledala jsem, že nejen nehmotná data mohou být omezena limitovaností techniky, ale i nehmotný duch může být značně omezený. Možná také technikou. Nebyl s to pochopit, na co se vůbec ptám. Po dvou hodinách jsem si musela přiznat, že i má slovní zásoba a vyjadřovací schopnosti dosáhly hranice možností.
Podezření, že muži a ženy jsou jiný živočišný druh a že existuje několik typů mozků, mám už delší dobu. Komunikace bez ruchů je mezi nimi prakticky nemožná. To ovšem nevysvětluje, proč jiný mozek o několik dní později ihned pochopil, na co se ptám, tj. byl schopen si mou zprávu přeložit do vlastního jazyka a vyprodukovat odpověď, která byla po odfiltrování ruchů srozumitelná.
Diskuze s 'odborníkem' mi připomněla dávné nedělní obědy, při kterých se otec s humanitním mozkem zajímal o zákonitosti matematické a fyzikální a přiváděl rodinné matematické a přírodovědné mozky na pokraj šílenství. Všichni členové rodiny pravidelně zacházeli až na hranici neomezenosti ducha. Ačkoli všichni ovládali minimálně tři jazyky, přesto se nenašel jazyk společný všem mozkům.
Omezenost ducha podle mě spočívá v jazyku, který je vlastní našemu mozku, Nedělní obědy totiž prokázaly, že nezáleží na věku, vzdělání, zkušenostech, vědomostech, IQ, pohlaví ani typu mozku (i když svou roli nepochybně také hrají), ale na jazyku. Na typu komunikace, na kterou mozek slyší a kterou je schopen zpracovat a reprodukovat.
Vím, že existují lingvistické teorie, které zkoumají, nakolik jsou myšlení člověka a jeho pohled na svět, resp. vnímání světa, ovlivněny jeho mateřským jazykem. Vím, že omezeností a neomezeností, konečností a nekonečností se zabývají vědy exaktní i neexaktní, tohle byl jen můj malý náraz do zdi.
Má někdo představu, jak to tedy s tím mailem v budoucnu bude?
Moje představa mailu a veškerého internetového provozu byla asi taková, že ačkoli jde o data nehmotná a signál je přenášející je také nehmotný, jde o určíté množství, které stále narůstá. Ono množství musí být zřejmě nějak technicky zpracováno. A technika má omezené možnosti a kapacitu. Poštovní servery se dají zvětšovat a zrychlovat, ale soudím, že ne do nekonečna. Že jsou tudíž omezené.
Jak moc omezené jsou a kam až se dá dojít, nevím, ale pro mou teoretickou úvahu na vratkém základě to nebylo až tak podstatné. Ptala jsem se proto jednoho 'odborníka', je-li má domněnka, že jednou bude mailový traffic tak mocný, že se přestane mailovat, protože už to nebude jisté a výhodné, správná, a pokud ne, jak to tedy je.
U 'odborníka' jsem narazila na jiný druh omezenosti. Shledala jsem, že nejen nehmotná data mohou být omezena limitovaností techniky, ale i nehmotný duch může být značně omezený. Možná také technikou. Nebyl s to pochopit, na co se vůbec ptám. Po dvou hodinách jsem si musela přiznat, že i má slovní zásoba a vyjadřovací schopnosti dosáhly hranice možností.
Podezření, že muži a ženy jsou jiný živočišný druh a že existuje několik typů mozků, mám už delší dobu. Komunikace bez ruchů je mezi nimi prakticky nemožná. To ovšem nevysvětluje, proč jiný mozek o několik dní později ihned pochopil, na co se ptám, tj. byl schopen si mou zprávu přeložit do vlastního jazyka a vyprodukovat odpověď, která byla po odfiltrování ruchů srozumitelná.
Diskuze s 'odborníkem' mi připomněla dávné nedělní obědy, při kterých se otec s humanitním mozkem zajímal o zákonitosti matematické a fyzikální a přiváděl rodinné matematické a přírodovědné mozky na pokraj šílenství. Všichni členové rodiny pravidelně zacházeli až na hranici neomezenosti ducha. Ačkoli všichni ovládali minimálně tři jazyky, přesto se nenašel jazyk společný všem mozkům.
Omezenost ducha podle mě spočívá v jazyku, který je vlastní našemu mozku, Nedělní obědy totiž prokázaly, že nezáleží na věku, vzdělání, zkušenostech, vědomostech, IQ, pohlaví ani typu mozku (i když svou roli nepochybně také hrají), ale na jazyku. Na typu komunikace, na kterou mozek slyší a kterou je schopen zpracovat a reprodukovat.
Vím, že existují lingvistické teorie, které zkoumají, nakolik jsou myšlení člověka a jeho pohled na svět, resp. vnímání světa, ovlivněny jeho mateřským jazykem. Vím, že omezeností a neomezeností, konečností a nekonečností se zabývají vědy exaktní i neexaktní, tohle byl jen můj malý náraz do zdi.
Má někdo představu, jak to tedy s tím mailem v budoucnu bude?
