29.5.04
Lodní deník - Den třetí
Ráno raníčko jsem vstala a do Liberce pospíchala. Tedy v rámci možností žlutáska, který byl kdysi psán na mé jméno, jelikož bratr ještě nebyl zletilý, a povolených limitů. Na ČM jsem jela hezky pomalu, abych včas a bezpečně stihla zastavit případnému stopaři. Pro řidiče je to místo velmi ošemetné, zvláště jede-li od Jižní spojky, ale stopaři oblíbené. Jenomže v půl deváté ráno asi všichni ještě vyspávali a nebylo koho vzít.
Teprve u Boleslavi jeden stál, tak jsem ho vzala. Povídal, že jede až někam na konec Frýdlatského výběžku a že než by si vyhledával autobusové spoje a cestoval na nádraží, radši jde rovnou stopovat. Pokud se nebojí a řidiči berou...
V Liberci jsem byla tak brzo, že jsem ještě nebyla očekávána. To se mi jen tak nepodaří, překvapit někoho svým brzkým příchodem :o) Opět jsem hlasitě a nadšeně obdivovala útulnost stařičké fabriky. Jenom ta kantýna v přízemí nevoněla zrovna vábně. Po exkurzi jsme šly na oběd a vědět, jak se ta hospůdka v centru jmenovala, vřele bych ji doporučila, i když jsem tam nabrala zpoždění, takže na zpáteční cestu jsem se vydala až v půl třetí a nikoliv v jednu, jak jsem plánovala.
Po cestě jsem v Hodkovicích nabrala jednu pančitelku, která si dělala v Liberci dálkově peďák a každou sobotu trávila ve škole. Šest dní v týdnu by se mi ve škole být nechtělo. Vyslechla jsem stesky nad pány docenty a jejich manýry a byla vskutku ráda, že už s nimi nemám co do činění. Pančitelku jsem vysypala na ČM a uháněla si nechat dodělat upgrade počítače. Jelikož jsem přišla o tolik později a nejmilejší přítel musel být v sedm na Štvanici, dělo se vše bleskovou rychlostí. Tak svižně, že jsem si vyhodila zazálohovaný adresář se všemi kontakty. No co, aspoň si ho udělám nanovo a pročistí se tak, protože už byl řádně zanesen.
Přítel nejmilejší byl dost nervózní, že to nestihneme. Na koncertě se musel objevit včas, jinak by měl problém. Jeho přítelkyně je zřejmě stíhačka a na mě má pifku. Doinstalovali jsme tedy vše podstatné, hodila jsem ho autem, takže na Štvanici byl úderem sedmé. Já se vydala k domovu a do čtyř do rána plichtila svou část školního projektu, který musel být v pondělí ráno odevzdán. Zvládla jsem to celkem obstojně, jak jsem v neděli zjistila, někteří méně napadití členové týmu ode mě lecos nepokrytě obšlehli.
Teprve u Boleslavi jeden stál, tak jsem ho vzala. Povídal, že jede až někam na konec Frýdlatského výběžku a že než by si vyhledával autobusové spoje a cestoval na nádraží, radši jde rovnou stopovat. Pokud se nebojí a řidiči berou...
V Liberci jsem byla tak brzo, že jsem ještě nebyla očekávána. To se mi jen tak nepodaří, překvapit někoho svým brzkým příchodem :o) Opět jsem hlasitě a nadšeně obdivovala útulnost stařičké fabriky. Jenom ta kantýna v přízemí nevoněla zrovna vábně. Po exkurzi jsme šly na oběd a vědět, jak se ta hospůdka v centru jmenovala, vřele bych ji doporučila, i když jsem tam nabrala zpoždění, takže na zpáteční cestu jsem se vydala až v půl třetí a nikoliv v jednu, jak jsem plánovala.
Po cestě jsem v Hodkovicích nabrala jednu pančitelku, která si dělala v Liberci dálkově peďák a každou sobotu trávila ve škole. Šest dní v týdnu by se mi ve škole být nechtělo. Vyslechla jsem stesky nad pány docenty a jejich manýry a byla vskutku ráda, že už s nimi nemám co do činění. Pančitelku jsem vysypala na ČM a uháněla si nechat dodělat upgrade počítače. Jelikož jsem přišla o tolik později a nejmilejší přítel musel být v sedm na Štvanici, dělo se vše bleskovou rychlostí. Tak svižně, že jsem si vyhodila zazálohovaný adresář se všemi kontakty. No co, aspoň si ho udělám nanovo a pročistí se tak, protože už byl řádně zanesen.
Přítel nejmilejší byl dost nervózní, že to nestihneme. Na koncertě se musel objevit včas, jinak by měl problém. Jeho přítelkyně je zřejmě stíhačka a na mě má pifku. Doinstalovali jsme tedy vše podstatné, hodila jsem ho autem, takže na Štvanici byl úderem sedmé. Já se vydala k domovu a do čtyř do rána plichtila svou část školního projektu, který musel být v pondělí ráno odevzdán. Zvládla jsem to celkem obstojně, jak jsem v neděli zjistila, někteří méně napadití členové týmu ode mě lecos nepokrytě obšlehli.
