27.6.04
Budovatelské období v naší literatuře
Další maturitní otázka z roku 1972.
Nazýváme tak období od roku 1948 do roku 1956 (rok XX. sjezdu KSSS a II. sjezdu československých spisovatelů). Únor 1948 se stal důležitým mezníkem ve vývoji naší literatury - definitivně rozhodl zápas o její socialistický charakter.
Sjednocení úsilí všech spisovatelů o společensky agažovanou tvorbu, která se stává důležitým činitelem při budování socialismu u nás - Sjezd národní kultury (duben 1948), založení Svazu československých spisovatelů (březen 1949).
Únor 1948 se do literatury nepromítl okamžitě, vytvořil však podmínky pro její zásadní přeměnu v literaturu socialistickou (zejm. zestátněním soukromých nakladatelství a cílevědomou socialistickou ediční politikou).
1. Próza
Základní tvůrčí metodou socialistický realismus (vzorem literatura sovětská). V próze tohoto období převládá typ tzv. budovatelského románu. Jde většinou o rozsáhlé, angažované dílo, které se zabývá aktuálními problémy a zobrazuje poválečnou přeměnu společnosti, zejm. budování socialismu. Hlavní pozornost je věnována dělnické třídě, která je zobrazována hlouběji a důkladněji než kdykoliv předtím. V každém románu se objevuje typ kladného hrdiny, politicky i charakterově vyspělého, který dokáže překonat všechny těžkosti a jehož chování má být čtenáři vzorem. Děj románu bývá zasazen do prostředí hlubokých společenských přeměn (osidlování pohraničí, stavba přehrad a továren, socializace vesnice apod.). Budovatelské romány končí optimisticky, vítězstvím pracujícího lidu.
Hlavní klady budovatelského románu: angažovaný pohled na soudobé problémy; nové prostředí, předtím v literatuře málo popsané; typ kladného hrdiny; optimismus, který se měl přenášet také do života čtenářova.
Budovatelský román měl i své nedostatky: je to zejm. přecenění poznávací složky literatury, schematismus (postavy jednají pouze podle svého třídního původu, opomíjí se individualita lidské osobnosti), opakování některých motivů ve více románech.
Nejznámější budovatelské romány:
a) tématika osidlování pohraničí
V. Řezáč: Nástup; Bitva (zobrazuje vítězství socialismu v pohraničí)
B. Říha: Země dokořán
b) tématika stavby přehrady
J. S. Kupka: Rušné dny
Z. Pluhař: Modré údolí
V. Sedláček: Závod ve stínu
c) tématika rozvoje pracovního úsilí v továrnách a dolech
J. Marek: Z cihel a úsměvů; Nad námi svítá (reportáže z hornického prostředí)
T. Svatopluk: Bez šéfa (volné pokračování autorova dřívějšího románu Botostroj)
K. F. Sedláček: Louisiana se probouzí
J. Otčenášek: Plným krokem
d) tématika socialistické přeměny vesnice
B. Říha: Dvě jara
J. V. Pleva: Jediná cesta
P. Bojar: Jarní vody; Horké dni
e) tématika boje proti fašismu
M. Pujmanová: Život proti smrti (3. díl trilogie)
K. Ptáčník: Ročník jedenadvacet
Přelom v české próze znamenal Otčenáškův román Občan Brych (vyd. 1955). Hlavní hrdina není kladný hrdina dělnického původu, ale nerozhodný intelektuál. Otčenášek ukázal problémy, se kterými se musely vyrovnat některé vrstvy obyvatelstva po únoru 1948.
V budovatelském období dochází i k velkému rozvoji historického románu. Literatura se snaží ukázat čtenáři nejpokrokovější tradice našeho národa, zejm. jeho boj za národní svobodu a sociální rovnost.
M. V. Kratochvíl: Pochodeň; Mistr Jan (romány s husitskou tématikou)
V. Kaplický: Čtveráci; Železná koruna (romány z období selských bouří)
V. Neff: Srpnovští páni (středověk); cyklus Sňatky z rozumu (období tzv. gründerského kapitalismu)
A. Zápotocký: Vstanou noví bojovníci; Rudá záře nad Kladnem; Bouřlivý rok 1905 (vývoj dělnického hnutí na počátku století)
A. Branald: Chléb a písně (šíření socialistických myšlenek mezi pražským dělnictvem); Lazaretní vlak (odboj železničářů za okupace)
Rozvíjejí se i jiné žánry, např. cestopisy:
M. Majerová: Zpívající Čína
J. Drda: Horká půda (z autorovy cesty po Latinské Americe)
Hanzelka a Zikmund: Afrika snů a skutečností; Tam za řekou je Argentina (cestopisy H&Z si získaly mezi čtenáři velkou oblibu, protože byly nejen popisem dojmů, ale zakládaly se na solidních znalostech navštívených krajin)
Humor a satira: nejznámějšími autory Václav Lacina a Karel Bradáč.
2. Poezie
Poezie tohoto období vyjadřuje hlavně optimismus a radost ze socialistického zřízení a z naděje na lepší budoucnost. Zároveň bojuje za mír a varuje lidstvo před následky budoucí války.
V. Nezval: Stalin; Zpěv míru (napsán za války v Koreji, odpor proti válce); Z domoviny (básník se vrací do míst svého dětství); Křídla (optimistická sbírka); Chrpy a města
J. Kainar: Český sen (básnická vize českých dějin)
F. Hrubín: Hirošima (protest proti atomové válce); Můj zpěv; Proměna (básník významný i svými verši pro děti)
V. Závada: Polní kvítí
M. Florian: Cestou k slunci; Blízký hlas
O. Mikulášek: Horoucí zpěvy; Divoké kačeny
J. Seifert: Maminka (intimní lyrika)
3. Dramatická tvorba
zestátnění divadel
a) budovatelské náměty
V. Káňa: Parta brusiče Karhana
M. Stehlík: Jarní hromobití; Vysoké letní nebe; Nositelé řádů (kritika člověka, který se odtrhl od kolektivu)
b) historická témata
M. Jariš: Boleslav I.
V. Cach: Duchcovský viadukt; Mostecká stávka
Před válkou varuje hra V. Nezvala Dnes ještě zapadá slunce nad Atlantidou (inspirace mytickým námětem).
V budovatelském období dochází i k velkému rozvoji literatury pro děti a mládež, především zásluhou F. Hrubína, J. Kainara, B. Říhy a dalších.
Nazýváme tak období od roku 1948 do roku 1956 (rok XX. sjezdu KSSS a II. sjezdu československých spisovatelů). Únor 1948 se stal důležitým mezníkem ve vývoji naší literatury - definitivně rozhodl zápas o její socialistický charakter.
Sjednocení úsilí všech spisovatelů o společensky agažovanou tvorbu, která se stává důležitým činitelem při budování socialismu u nás - Sjezd národní kultury (duben 1948), založení Svazu československých spisovatelů (březen 1949).
Únor 1948 se do literatury nepromítl okamžitě, vytvořil však podmínky pro její zásadní přeměnu v literaturu socialistickou (zejm. zestátněním soukromých nakladatelství a cílevědomou socialistickou ediční politikou).
1. Próza
Základní tvůrčí metodou socialistický realismus (vzorem literatura sovětská). V próze tohoto období převládá typ tzv. budovatelského románu. Jde většinou o rozsáhlé, angažované dílo, které se zabývá aktuálními problémy a zobrazuje poválečnou přeměnu společnosti, zejm. budování socialismu. Hlavní pozornost je věnována dělnické třídě, která je zobrazována hlouběji a důkladněji než kdykoliv předtím. V každém románu se objevuje typ kladného hrdiny, politicky i charakterově vyspělého, který dokáže překonat všechny těžkosti a jehož chování má být čtenáři vzorem. Děj románu bývá zasazen do prostředí hlubokých společenských přeměn (osidlování pohraničí, stavba přehrad a továren, socializace vesnice apod.). Budovatelské romány končí optimisticky, vítězstvím pracujícího lidu.
Hlavní klady budovatelského románu: angažovaný pohled na soudobé problémy; nové prostředí, předtím v literatuře málo popsané; typ kladného hrdiny; optimismus, který se měl přenášet také do života čtenářova.
Budovatelský román měl i své nedostatky: je to zejm. přecenění poznávací složky literatury, schematismus (postavy jednají pouze podle svého třídního původu, opomíjí se individualita lidské osobnosti), opakování některých motivů ve více románech.
Nejznámější budovatelské romány:
a) tématika osidlování pohraničí
V. Řezáč: Nástup; Bitva (zobrazuje vítězství socialismu v pohraničí)
B. Říha: Země dokořán
b) tématika stavby přehrady
J. S. Kupka: Rušné dny
Z. Pluhař: Modré údolí
V. Sedláček: Závod ve stínu
c) tématika rozvoje pracovního úsilí v továrnách a dolech
J. Marek: Z cihel a úsměvů; Nad námi svítá (reportáže z hornického prostředí)
T. Svatopluk: Bez šéfa (volné pokračování autorova dřívějšího románu Botostroj)
K. F. Sedláček: Louisiana se probouzí
J. Otčenášek: Plným krokem
d) tématika socialistické přeměny vesnice
B. Říha: Dvě jara
J. V. Pleva: Jediná cesta
P. Bojar: Jarní vody; Horké dni
e) tématika boje proti fašismu
M. Pujmanová: Život proti smrti (3. díl trilogie)
K. Ptáčník: Ročník jedenadvacet
Přelom v české próze znamenal Otčenáškův román Občan Brych (vyd. 1955). Hlavní hrdina není kladný hrdina dělnického původu, ale nerozhodný intelektuál. Otčenášek ukázal problémy, se kterými se musely vyrovnat některé vrstvy obyvatelstva po únoru 1948.
V budovatelském období dochází i k velkému rozvoji historického románu. Literatura se snaží ukázat čtenáři nejpokrokovější tradice našeho národa, zejm. jeho boj za národní svobodu a sociální rovnost.
M. V. Kratochvíl: Pochodeň; Mistr Jan (romány s husitskou tématikou)
V. Kaplický: Čtveráci; Železná koruna (romány z období selských bouří)
V. Neff: Srpnovští páni (středověk); cyklus Sňatky z rozumu (období tzv. gründerského kapitalismu)
A. Zápotocký: Vstanou noví bojovníci; Rudá záře nad Kladnem; Bouřlivý rok 1905 (vývoj dělnického hnutí na počátku století)
A. Branald: Chléb a písně (šíření socialistických myšlenek mezi pražským dělnictvem); Lazaretní vlak (odboj železničářů za okupace)
Rozvíjejí se i jiné žánry, např. cestopisy:
M. Majerová: Zpívající Čína
J. Drda: Horká půda (z autorovy cesty po Latinské Americe)
Hanzelka a Zikmund: Afrika snů a skutečností; Tam za řekou je Argentina (cestopisy H&Z si získaly mezi čtenáři velkou oblibu, protože byly nejen popisem dojmů, ale zakládaly se na solidních znalostech navštívených krajin)
Humor a satira: nejznámějšími autory Václav Lacina a Karel Bradáč.
2. Poezie
Poezie tohoto období vyjadřuje hlavně optimismus a radost ze socialistického zřízení a z naděje na lepší budoucnost. Zároveň bojuje za mír a varuje lidstvo před následky budoucí války.
V. Nezval: Stalin; Zpěv míru (napsán za války v Koreji, odpor proti válce); Z domoviny (básník se vrací do míst svého dětství); Křídla (optimistická sbírka); Chrpy a města
J. Kainar: Český sen (básnická vize českých dějin)
F. Hrubín: Hirošima (protest proti atomové válce); Můj zpěv; Proměna (básník významný i svými verši pro děti)
V. Závada: Polní kvítí
M. Florian: Cestou k slunci; Blízký hlas
O. Mikulášek: Horoucí zpěvy; Divoké kačeny
J. Seifert: Maminka (intimní lyrika)
3. Dramatická tvorba
zestátnění divadel
a) budovatelské náměty
V. Káňa: Parta brusiče Karhana
M. Stehlík: Jarní hromobití; Vysoké letní nebe; Nositelé řádů (kritika člověka, který se odtrhl od kolektivu)
b) historická témata
M. Jariš: Boleslav I.
V. Cach: Duchcovský viadukt; Mostecká stávka
Před válkou varuje hra V. Nezvala Dnes ještě zapadá slunce nad Atlantidou (inspirace mytickým námětem).
V budovatelském období dochází i k velkému rozvoji literatury pro děti a mládež, především zásluhou F. Hrubína, J. Kainara, B. Říhy a dalších.
