22.6.04
Kašpárek a hrdobec
Čas od času si něco přečtu či vyslechnu a říkám si, šmarja, co to je za bohorovného týpka, že tvrdí takové nesmysly a tváří se, jako by spolkl všechnu moudrost světa?
Třeba to tak vůbec není, třeba se takovými absolutními soudy sám v sobě utvrzuje, že má pravdu. Nevím, taky si píšu, abych si utřídila myšlenky. Moje srovnávání v hlavě je ale asi jinačí, zpochybňuju, relativizuju, šťourám se v tom. Mým závěrem jsou většinou pochybnosti větší než na začátku. Je pravda, že kdo o sobě tvrdí, že o sobě samém nikdy nepochybuje, je mi podezřelý. Nikdo není dokonalý.
Rozčiluje mě ale tvrdošíjné odmítání byť jen možnosti podívat se na něco z druhé strany, z jiného pohledu. Nepopírá to původní názor, jen dokazuje ochotu vzít v úvahu jiné nazírání. Netřeba se bát o vlastní pravdu. Jenom to zavání samožerstvím. A není nic víc k smíchu, než ti, co se berou příliš vážně.
Tak jen doufám, že zůstanu kašpárkem, aby se ti, co se mi smějí, měli čemu smát a nebyla to nadutost. Lepší být směsným tajtrdlíkem pro radost než smrtelně vážným hrdobcem.
Třeba to tak vůbec není, třeba se takovými absolutními soudy sám v sobě utvrzuje, že má pravdu. Nevím, taky si píšu, abych si utřídila myšlenky. Moje srovnávání v hlavě je ale asi jinačí, zpochybňuju, relativizuju, šťourám se v tom. Mým závěrem jsou většinou pochybnosti větší než na začátku. Je pravda, že kdo o sobě tvrdí, že o sobě samém nikdy nepochybuje, je mi podezřelý. Nikdo není dokonalý.
Rozčiluje mě ale tvrdošíjné odmítání byť jen možnosti podívat se na něco z druhé strany, z jiného pohledu. Nepopírá to původní názor, jen dokazuje ochotu vzít v úvahu jiné nazírání. Netřeba se bát o vlastní pravdu. Jenom to zavání samožerstvím. A není nic víc k smíchu, než ti, co se berou příliš vážně.
Tak jen doufám, že zůstanu kašpárkem, aby se ti, co se mi smějí, měli čemu smát a nebyla to nadutost. Lepší být směsným tajtrdlíkem pro radost než smrtelně vážným hrdobcem.
