25.6.04
Postava dělníka v naší literatuře
Pro zajímavost a na památku vypracovaná maturitní otázka z české literatury, přibližně z roku 1972.
I. Do roku 1918
- objevuje se až v 2. polovině 19. století (prohloubení antagonismu v kapitalistické třídě)
- první autoři jistým způsobem spjati s dělnickým hnutím: Sabina, Havlíček a Klácel
- první autor, mající dělníka jako hrdinu svého díla: Rudolf Mayer (1837-1865): V poledne (romance, příběh topiče ve vile milionáře-továrníka)
- ve stejné době se zabývá dělníkem Gustav D. Moravský (1833-1875) v románu Z malého světa a Jakub Arbes (1840-1914) v románu Štrajchpudlíci
- ojediněle se postavou dělníka zabývá Jan Neruda (1834-1891): próza Trhani a Svatopluk Čech (1846-1908): skladba Lešetínský kovář
- ke konci století vzrůstá zájem o dělnickou třídu (monopolistický kapitalismus nastupuje); v románu např. spisovatelé Antal Stašek (1843-1931) - V temných vírech, Matěj A. Šimáček - Duše továrny a J. K. Šlejhar (1864-1914) - Peklo a zejm. Anna M. Tilschová (1873-1957) - Haldy
- snad nejvýznamnějším spisovatelem/básníkem tohoto období je Petr Bezruč (1867-1958), zejm. básně Ostrava, Kovkop, 70 000 (ve středu zájmu horníci)
II. Za 1. republiky
a) poezie
- Jiří Wolker (1900-1924), zejm. Balady, a S. K. Neumann (1875-1947), Rudé zpěvy a Nové zpěvy, oba jedni z největších představitelů proletářské poezie
- Jindřich Hořejší (1886-1941), sbírka Hudba na náměstí, a Konst. Biebl (1898-1951), sbírka Bez obav, oba se částečně dotýkají dělnické tématiky
- Josef Hora (1891-1945) ve sbírce Pracující den a Jaroslav Seifert (*1901) ve sbírce Město v slzách stavějí dělníka do středu svého zájmu; později odklon (např. Seifert k poetismu)
- výjimečně se postavy dělníka dotýká František Halas (1901-1949), v básni Dělnice
b) próza
- spisovatel Ivan Olbracht (1882-1952) v románu Anna Proletářka a jeho žena Helena Malířová (1877-1940) v publicist. knížce Rudé besídky
- z dalších žen-spisovatelek, zabývajících se dělnickou tématikou, zejm. Marie Majerová (1882-1967) v románu Siréna a stylově odlišném románu Havířská balada a Marie Pujmanová (částečně) v románu Lidé na křižovatce (postava Ondřeje Urbana)
- dělník (konkrétně havíř) je hlavním hrdinou románu První parta od Karla Čapka (1890-1938)
- dělník figuruje i v dílech Gézy Včeličky (1901-1967) - Policejní hodina, Karla Nového (*1890) - Chceme žít, Václava Řezáče (1901-1956)
c) situace na Slovensku
- do roku 1918: téměř nikdo (snad Ivan Krasko v symbolické básni Baníci), důvodem nepočetná dělnická třída a nerozvinutý průmysl
- první představitelé proletářské poezie: Laco Novomeský (*1904) - sbírka Neděla, R. Poničan - sbírka Demontáž
- představitel socialistického realismu Petr Jilemnický (1901-1949), původem Čech, se zabývá dělníkem zejm. v románech Kus cukru a Pole neorané (částečně, postava Pavla Huščany)
- dělník je hrdinou i děl Cesta zarúbaná od Fraňo Krále (1903-1955) a V osídlach Milo Urbana
III. Po 2. světové válce
- z konce 40. let se dělnickou tématikou zabývají zejm. Antonín Zápotocký v románech Vstanou noví bojovníci a Rudá záře nad Kladnem a Svatopluk Turek (nedávno zemřel) v románech Botostroj a Bez šéfa
- také spisovatelé Vojtěch Cach (drama Mostecká stávka), Vašek Káňa (próza Parta brusiče Karhana) a Jiří Taufer (Strana, lidé, pokolení) píší o dělnících
- Jiří Sosnar (román Divoká réva), Lenka Hašková (postava dělnického ředitele továrny figuruje v próze Obžalovaný) a Milan Janiš
I. Do roku 1918
- objevuje se až v 2. polovině 19. století (prohloubení antagonismu v kapitalistické třídě)
- první autoři jistým způsobem spjati s dělnickým hnutím: Sabina, Havlíček a Klácel
- první autor, mající dělníka jako hrdinu svého díla: Rudolf Mayer (1837-1865): V poledne (romance, příběh topiče ve vile milionáře-továrníka)
- ve stejné době se zabývá dělníkem Gustav D. Moravský (1833-1875) v románu Z malého světa a Jakub Arbes (1840-1914) v románu Štrajchpudlíci
- ojediněle se postavou dělníka zabývá Jan Neruda (1834-1891): próza Trhani a Svatopluk Čech (1846-1908): skladba Lešetínský kovář
- ke konci století vzrůstá zájem o dělnickou třídu (monopolistický kapitalismus nastupuje); v románu např. spisovatelé Antal Stašek (1843-1931) - V temných vírech, Matěj A. Šimáček - Duše továrny a J. K. Šlejhar (1864-1914) - Peklo a zejm. Anna M. Tilschová (1873-1957) - Haldy
- snad nejvýznamnějším spisovatelem/básníkem tohoto období je Petr Bezruč (1867-1958), zejm. básně Ostrava, Kovkop, 70 000 (ve středu zájmu horníci)
II. Za 1. republiky
a) poezie
- Jiří Wolker (1900-1924), zejm. Balady, a S. K. Neumann (1875-1947), Rudé zpěvy a Nové zpěvy, oba jedni z největších představitelů proletářské poezie
- Jindřich Hořejší (1886-1941), sbírka Hudba na náměstí, a Konst. Biebl (1898-1951), sbírka Bez obav, oba se částečně dotýkají dělnické tématiky
- Josef Hora (1891-1945) ve sbírce Pracující den a Jaroslav Seifert (*1901) ve sbírce Město v slzách stavějí dělníka do středu svého zájmu; později odklon (např. Seifert k poetismu)
- výjimečně se postavy dělníka dotýká František Halas (1901-1949), v básni Dělnice
b) próza
- spisovatel Ivan Olbracht (1882-1952) v románu Anna Proletářka a jeho žena Helena Malířová (1877-1940) v publicist. knížce Rudé besídky
- z dalších žen-spisovatelek, zabývajících se dělnickou tématikou, zejm. Marie Majerová (1882-1967) v románu Siréna a stylově odlišném románu Havířská balada a Marie Pujmanová (částečně) v románu Lidé na křižovatce (postava Ondřeje Urbana)
- dělník (konkrétně havíř) je hlavním hrdinou románu První parta od Karla Čapka (1890-1938)
- dělník figuruje i v dílech Gézy Včeličky (1901-1967) - Policejní hodina, Karla Nového (*1890) - Chceme žít, Václava Řezáče (1901-1956)
c) situace na Slovensku
- do roku 1918: téměř nikdo (snad Ivan Krasko v symbolické básni Baníci), důvodem nepočetná dělnická třída a nerozvinutý průmysl
- první představitelé proletářské poezie: Laco Novomeský (*1904) - sbírka Neděla, R. Poničan - sbírka Demontáž
- představitel socialistického realismu Petr Jilemnický (1901-1949), původem Čech, se zabývá dělníkem zejm. v románech Kus cukru a Pole neorané (částečně, postava Pavla Huščany)
- dělník je hrdinou i děl Cesta zarúbaná od Fraňo Krále (1903-1955) a V osídlach Milo Urbana
III. Po 2. světové válce
- z konce 40. let se dělnickou tématikou zabývají zejm. Antonín Zápotocký v románech Vstanou noví bojovníci a Rudá záře nad Kladnem a Svatopluk Turek (nedávno zemřel) v románech Botostroj a Bez šéfa
- také spisovatelé Vojtěch Cach (drama Mostecká stávka), Vašek Káňa (próza Parta brusiče Karhana) a Jiří Taufer (Strana, lidé, pokolení) píší o dělnících
- Jiří Sosnar (román Divoká réva), Lenka Hašková (postava dělnického ředitele továrny figuruje v próze Obžalovaný) a Milan Janiš
