24.8.04
Dispiclíny a sovy do Athén
Ráda se dívám na dispiclíny, ať už to je olympiáda nebo ne. Právě probíhající olympiádu ale provázejí podivné zvěsti. Vlastně začaly už dávno před zahájením. A jak se říká, není šprochu... Napřed se sýčkovalo, že nebude dostaveno včas, že konstrukce střechy je pochybná apod. Pak přišla na přetřes bezpečnost. Mimochodem, že se hlídači zastřelí mezi sebou, na důvěryhodnosti nepřidá. Alespoň v mých očích. Následoval skandálek s vyskakováním z okna. A dopingy, bez nich jsou dispiclíny nemyslitelné. No a nakonec šukání o nepohodlí a hrabivosti. Že se střechy nestihly a diváci se pečou, přičemž na závodišti je k dostání pouze jedna značka nápojů a krmě. A zákaz vlastního proviantu. Takže zvesela, skoro jako po našem, let's rake together!
Když se k tomu přidají rozruchy kolem odkazování na oficiální web, působí olympiáda značně nesympaticky. Vlastně by mi to mohlo být jedno, do Athén by mě jet ani nenapadlo, sledování dispiclín v televizi je pro tak akorát a co je mi do nějakých oficiálních webů dutohlavů. Jenže právě ta dutá nadutost mě zasekla drápkem.
Za prvé logika. Oficiální web by měl být rád, že se na něj odkazuje, ne? Pokud je na něj odkázáno slovem olympiáda, měl by být dokonce poctěn, protože takové označení je jaksi obecné, nadřazenější nějaké olympiádě v roce 2004, kdesi v Athénách. Anebo mají pořadatelé takový vítr z výše jmenovaných šeptand, že se obávají, že negativní odkazy převládnou? Pokud je tomu tak, pak zřejmě je důvod k obavám a pravdy více než trochu.
Za druhé mezinárodnost. Pokud se nepletu, je olympiáda podnikem mezinárodním a dosti si na tom zakládá. Vrcholní představitelé mluví při ceremoniích nejen anglicky, ale i francouzsky (anebo naopak?) a tlampače na stadiónech hlásí i řecky. Přesto je všem s výjimkou anglicky a řecky mluvících vnucován jediný možný,text odkazu. I Francouzům. Zdá se mi to malicherné a hloupoučké. Proč Řekové, jen proto, že jsou pro tentokrát pořadateli, mohou mluvit a psát po svém a zbytek ne? Proč je druhý jazyk ponížen (na úroveň všech dalších neoficiálních)?
Za třetí cit pro jazyk. A také pravopis. Proč by měl být u řečké "buňky" lepší než u české a proč si naivně myslet, že čím výše v hierarchii, tím lepší a vytříbenější? Tak schválně, kolik rozdílů najdete a kdo udá Český olympijský výbor za špatné odkazování?
Vysvětlení, které se mi nejúporněji dere na mysl, je prosté, prostinké a souvisí s povahou sportovních funkcionářů. Jakouže povahou? No, když už to slovo samé zní jako nadávka... Sov třeba, ne že netřeba.
Když se k tomu přidají rozruchy kolem odkazování na oficiální web, působí olympiáda značně nesympaticky. Vlastně by mi to mohlo být jedno, do Athén by mě jet ani nenapadlo, sledování dispiclín v televizi je pro tak akorát a co je mi do nějakých oficiálních webů dutohlavů. Jenže právě ta dutá nadutost mě zasekla drápkem.
Za prvé logika. Oficiální web by měl být rád, že se na něj odkazuje, ne? Pokud je na něj odkázáno slovem olympiáda, měl by být dokonce poctěn, protože takové označení je jaksi obecné, nadřazenější nějaké olympiádě v roce 2004, kdesi v Athénách. Anebo mají pořadatelé takový vítr z výše jmenovaných šeptand, že se obávají, že negativní odkazy převládnou? Pokud je tomu tak, pak zřejmě je důvod k obavám a pravdy více než trochu.
Za druhé mezinárodnost. Pokud se nepletu, je olympiáda podnikem mezinárodním a dosti si na tom zakládá. Vrcholní představitelé mluví při ceremoniích nejen anglicky, ale i francouzsky (anebo naopak?) a tlampače na stadiónech hlásí i řecky. Přesto je všem s výjimkou anglicky a řecky mluvících vnucován jediný možný,text odkazu. I Francouzům. Zdá se mi to malicherné a hloupoučké. Proč Řekové, jen proto, že jsou pro tentokrát pořadateli, mohou mluvit a psát po svém a zbytek ne? Proč je druhý jazyk ponížen (na úroveň všech dalších neoficiálních)?
Za třetí cit pro jazyk. A také pravopis. Proč by měl být u řečké "buňky" lepší než u české a proč si naivně myslet, že čím výše v hierarchii, tím lepší a vytříbenější? Tak schválně, kolik rozdílů najdete a kdo udá Český olympijský výbor za špatné odkazování?
Vysvětlení, které se mi nejúporněji dere na mysl, je prosté, prostinké a souvisí s povahou sportovních funkcionářů. Jakouže povahou? No, když už to slovo samé zní jako nadávka... Sov třeba, ne že netřeba.
