26.9.04
Socialistický realismus v SSSR
Maturitní otázka z roku 1972
Tvůrčí metodou v sovětské porevoluční literatuře se stává socialistický realismus, zobrazující společenskou skutečnost v pohybu a s perspektivou vývoje, směřujícího k životu bez třídních rozporů a bojů. Oficiálně byl socialistický realismus označen za hlavní literárně-uměleckou metodu sovětské literatury na I. sjezdu sovětských spisovatelů v roce 1934. Důležitá je definice socialistického realismu jako metody, tzn. že nespočívá v tématu, stylu, žánru - to vše záleží na výběru spisovatele. V tom socialistický realismus nikoho neomezuje. Ve středu zájmu socialistických realistů je kladný hrdina, zobrazovaný jako vzor socialistického a komunistického člověka, který zná své místo v životě a smysl své existence. To je hlavní rozdíl oproti předešlému kritickému realismu, kde byli zobrazováni především zbyteční lidé. Ke sdělení svých představ o přeměně společnosti užívají srozumitelného jazyka, někdy i jazyka lidového nebo nářečí.
Nejdůležitějším kladem metody socialistického realismu je zájem o fyzicky pracujícího člověka a jeho životní prostředí, jeho problémy, někdy ale se sklonem k heroizaci.
Socialistický realismus měl v sovětské literatuře význam hlavně v období, kdy se i písemnictví aktivně zapojovalo do vytvoření nové společnosti. Literatura vyjadřovala, jak do živelného dění vstupuje řídící činitel politického vedení a sjednocující ideje.
Přechod mezi předrevoluční literaturou ruskou a porevoluční literaturou sovětskou tvoří Maxim Gorkij (A. M. Peškov), který se aktivně zúčastnil i teoretického rozpracování a objasnění socialistického realismu. Jeho díla kriticky napadají třídní nespravedlnost. Jeho próza je věnována především předhistorii revoluce, rozpadání buržoazního světa. Gorkij odpovídal na otázku, jak uzrávala historická nutnost socialistické revoluce, a ukazoval ji jako důsledek znehodnocování člověka vlivem peněz.
Počáteční díla pojednávají o osudech bosáků a životních ztroskotanců (Na dně).
Foma Gordějev - hledá cestu z úpadku buržoazní společnosti
Matka - považována za základní dílo socialistického realismu; hlavní hrdinové: Pavel Vlasov, Pelageja Nilovna
Nepřátelé, Měšťáci - dramata
Podnik Artamonových, Život Klima Samgina - romány
Dětství, Do světa, Moje university - autobiografie
Nikolaji Ostrovskému posloužil za námět život lidí v Rusku těsně před revolucí a po revoluci.
Jak se kalila ocel - mnoho autobiografických prvků, hlavní hrdina Pavel Korčagin
Michail Šolochov podává přeměny života na vesnici.
Tichý Don - ukazuje složitost třídních protikladů na Donu v kozáckém prostředí (Grigorij Melechov, Aksiňja)
Rozrušená země - psáno na objednávku, kolektivizace zemědělství, potírání nepřítelských živlů
Osud člověka - protiválečné zaměření (Sokolov)
Vztah inteligence k revoluci zajímal zejména "poputčiky", souběžce revoluce, kteří většinou sami pocházeli z intelektuálských kruhů. Patří k nim hlavně Alexej Tolstoj a Konstantin Fedin.
Alexej Tolstoj se tímto námětem zabýval v trilogii Křížová cesta (Roščin, Telegin, Káťa a Dáša Bulavinovy). Na jejich osudu je ukázána cesta inteligence od individuálních zájmů až ke kladnému vztahu k revoluci a národu.
Historické romány Petr Veliký, Orel a orlice, Těžké roky.
Konstantin Fedin: Města a roky
Leonid Leonov v Ruském lese zobrazuje dobu od první světové války až do útoku nacistů na SSSR. Hlavními hrdiny buržoarní inteligent Gracienský a souřasný sovětský člověk Vichrov. Jejich rozpory symbolizují zápas dvou tříd v sovětské přítomnosti.
Zlatý kočár je dramatem z poválečného Ruska.
Konstantin Paustovskij
Povídky o životě - autobiografie, lyrická próza
Meziválečná literatura
Ilja Erenburg podává obraz války a světové souvislosti protifašistického odporu v Evropě.
Bouře - protifašistický román
Lidé, roky, život - paměti
Druhý den - stavba na Kuzněckstroji
Jedním dechem
Válečná a poválečná literatura
Alexandr Fadějev
Mladá garda - psáno na objednávku, o činnosti sovětských komsomolců na území okupovaném nacisty, pochybná umělecká hodnota
Viktor Někrasov
V stalingradských zákopech - střízlivý nepatetický obraz kolektivního hrdinství sovětských lidí
V rodném městě - příběh bývalého frontového vojáka znovupřicházejícího do obřanského života
Fjodor Gladkov
Cement - zápas o obnovení průmyslu zpustošeného občanskou válkou
Poezie
Socialistický realismus se projevuje především v próze. Vladimír Majakovskij se řadí zpočátku mezi futuristy, ale k dílům socialistického realismu patří jeho tzv. agitky. Byly to plakáty, z nichž některé sám maloval, ale hlavně k nim psal krátké básně agitačního charakteru. Plakáty vyzývaly k boji s nepříteli sovětského zřízení a usilovaly o zvýšení morální i kulturní úrovně socialistické společnosti.
Alexandr Blok: Dvanáct - poema
Alexandr Tvardovskij
Voják Ťorkin - poema
Dům u cesty - básnická skladba o hrdinství a utrpení sovětských lidí v okupovaném zázemí
Tvůrčí metodou v sovětské porevoluční literatuře se stává socialistický realismus, zobrazující společenskou skutečnost v pohybu a s perspektivou vývoje, směřujícího k životu bez třídních rozporů a bojů. Oficiálně byl socialistický realismus označen za hlavní literárně-uměleckou metodu sovětské literatury na I. sjezdu sovětských spisovatelů v roce 1934. Důležitá je definice socialistického realismu jako metody, tzn. že nespočívá v tématu, stylu, žánru - to vše záleží na výběru spisovatele. V tom socialistický realismus nikoho neomezuje. Ve středu zájmu socialistických realistů je kladný hrdina, zobrazovaný jako vzor socialistického a komunistického člověka, který zná své místo v životě a smysl své existence. To je hlavní rozdíl oproti předešlému kritickému realismu, kde byli zobrazováni především zbyteční lidé. Ke sdělení svých představ o přeměně společnosti užívají srozumitelného jazyka, někdy i jazyka lidového nebo nářečí.
Nejdůležitějším kladem metody socialistického realismu je zájem o fyzicky pracujícího člověka a jeho životní prostředí, jeho problémy, někdy ale se sklonem k heroizaci.
Socialistický realismus měl v sovětské literatuře význam hlavně v období, kdy se i písemnictví aktivně zapojovalo do vytvoření nové společnosti. Literatura vyjadřovala, jak do živelného dění vstupuje řídící činitel politického vedení a sjednocující ideje.
Přechod mezi předrevoluční literaturou ruskou a porevoluční literaturou sovětskou tvoří Maxim Gorkij (A. M. Peškov), který se aktivně zúčastnil i teoretického rozpracování a objasnění socialistického realismu. Jeho díla kriticky napadají třídní nespravedlnost. Jeho próza je věnována především předhistorii revoluce, rozpadání buržoazního světa. Gorkij odpovídal na otázku, jak uzrávala historická nutnost socialistické revoluce, a ukazoval ji jako důsledek znehodnocování člověka vlivem peněz.
Počáteční díla pojednávají o osudech bosáků a životních ztroskotanců (Na dně).
Foma Gordějev - hledá cestu z úpadku buržoazní společnosti
Matka - považována za základní dílo socialistického realismu; hlavní hrdinové: Pavel Vlasov, Pelageja Nilovna
Nepřátelé, Měšťáci - dramata
Podnik Artamonových, Život Klima Samgina - romány
Dětství, Do světa, Moje university - autobiografie
Nikolaji Ostrovskému posloužil za námět život lidí v Rusku těsně před revolucí a po revoluci.
Jak se kalila ocel - mnoho autobiografických prvků, hlavní hrdina Pavel Korčagin
Michail Šolochov podává přeměny života na vesnici.
Tichý Don - ukazuje složitost třídních protikladů na Donu v kozáckém prostředí (Grigorij Melechov, Aksiňja)
Rozrušená země - psáno na objednávku, kolektivizace zemědělství, potírání nepřítelských živlů
Osud člověka - protiválečné zaměření (Sokolov)
Vztah inteligence k revoluci zajímal zejména "poputčiky", souběžce revoluce, kteří většinou sami pocházeli z intelektuálských kruhů. Patří k nim hlavně Alexej Tolstoj a Konstantin Fedin.
Alexej Tolstoj se tímto námětem zabýval v trilogii Křížová cesta (Roščin, Telegin, Káťa a Dáša Bulavinovy). Na jejich osudu je ukázána cesta inteligence od individuálních zájmů až ke kladnému vztahu k revoluci a národu.
Historické romány Petr Veliký, Orel a orlice, Těžké roky.
Konstantin Fedin: Města a roky
Leonid Leonov v Ruském lese zobrazuje dobu od první světové války až do útoku nacistů na SSSR. Hlavními hrdiny buržoarní inteligent Gracienský a souřasný sovětský člověk Vichrov. Jejich rozpory symbolizují zápas dvou tříd v sovětské přítomnosti.
Zlatý kočár je dramatem z poválečného Ruska.
Konstantin Paustovskij
Povídky o životě - autobiografie, lyrická próza
Meziválečná literatura
Ilja Erenburg podává obraz války a světové souvislosti protifašistického odporu v Evropě.
Bouře - protifašistický román
Lidé, roky, život - paměti
Druhý den - stavba na Kuzněckstroji
Jedním dechem
Válečná a poválečná literatura
Alexandr Fadějev
Mladá garda - psáno na objednávku, o činnosti sovětských komsomolců na území okupovaném nacisty, pochybná umělecká hodnota
Viktor Někrasov
V stalingradských zákopech - střízlivý nepatetický obraz kolektivního hrdinství sovětských lidí
V rodném městě - příběh bývalého frontového vojáka znovupřicházejícího do obřanského života
Fjodor Gladkov
Cement - zápas o obnovení průmyslu zpustošeného občanskou válkou
Poezie
Socialistický realismus se projevuje především v próze. Vladimír Majakovskij se řadí zpočátku mezi futuristy, ale k dílům socialistického realismu patří jeho tzv. agitky. Byly to plakáty, z nichž některé sám maloval, ale hlavně k nim psal krátké básně agitačního charakteru. Plakáty vyzývaly k boji s nepříteli sovětského zřízení a usilovaly o zvýšení morální i kulturní úrovně socialistické společnosti.
Alexandr Blok: Dvanáct - poema
Alexandr Tvardovskij
Voják Ťorkin - poema
Dům u cesty - básnická skladba o hrdinství a utrpení sovětských lidí v okupovaném zázemí
23.9.04
Vývoj české balady
Maturitní otázka z roku 1972
Literární útvar balada obsahuje všechny tři básnické druhy (lyriku, epiku a drama). Jeden maďarský estetik ji charakterizoval jako "tragédii ve formě písně".
Vzor balady se začíná objevovat už v dílech pozdní renesance ve Španělsku (17. století Genvara), ve Francii a v Německu. Náš první český baladista Hněvkovský byl ovlivněn německým jarmarečním zpěvákem Cleimem, který chápal baladu jako dobrodružný, podivuhodný příběh směšného, obhroublého rázu. Toto však byly spíše karikatury balad. Hodnotné balady se objevily až v průběhu 19. století a hlavně na jeho konci. Z českých autorů jmenujme Čelakovského, Erbena, Nerudu a Vrchlického. Začátkem 20. století pak balada dostává politický a sociální charakter třídního uvědomování (Bezruč, Wolker).
Nyní k jednotlivým autorům a jejich baladám:
Šebestián Hněvkovský uplatňoval v Čechách cleimovskou poetiku balad. Byl však méně nadaný než jeho německý vzor a tak hodnota jeho děl byla ještě nižší než kvalita baladických frašek Cleimových.
Svou první původní (a zároveň první českou) baladu nazval "Vyšehradský sloup aneb historie o jednom sedláku, kterak od čerta omámen byl". Tehdejší názvy byly skoro všechny rozsáhlé a vyjadřovaly v kostce celý děj nebo charakteristiku díla. V této prvotině balady se projevuje Hněvkovského strojená důležitost, dobrá dialektika, výsměch pověrám, kritika velkých pánů, břicháčů a také parukářů. Objevuje se též cítění s lidem v sociálním řádu, charakteristické pro naše básníky.
Nejpopulárnější Hněvkovského baladou byl "Vnislav a Běla", která se také zpívala. Je o ní zmínka v "Babičce" Boženy Němcové.
František Ladislav Čelakovský se zprvu nemůže k vysněné umělecké baladě dostat. Je to způsobeno četnými soukromými starostmi. Jeho baladické skladby se objevují až v "Ohlasech písní českých". Život se v nich nejeví tak optimistický a bezstrarostný jako v Čelakovského předcházejících básních. Mistrovství dosáhl v baladě "Toman a lesní panna". Je založena na fantastických představách o svatojánské noci. Člověk je zmítán vášní a je jí hnán vstříc panně, jejíž milostné vábení zvyšuje lyričnost a zmírňuje baladický dojem tragédie. "Toman a lesní panna" je první českou baladou umělecké hodnoty a na evropské úrovni.
Dalším významným českým baladistou je Karel Jaromír Erben. Jeho balada má mytologický ráz. Na rozdíl od Čelakovského se úplně zřekl ohlasové techniky. Od lidových balad se Erbenovy balady odlišují tématicky. Existují zde nadpřirození, vybájené bytosti, které se v Čelakovského lidových baladách vůbec neobjevují. Erbenovi hrdinové jednají výdy stranou kolektivu, stranou společnosti, rozhodující okamžiky prožívají osamoceně. Naproti tomu hrdinové balad Čelakovského jsou jasnými příslušníky pospolitosti.
U Erbena se do popředí dostávají vzájemné vztahy mezi jednotlivci. Vztah matky k dítěti je nejzákladnějším z lidských vztahů. Jestliže se povinnosti v tomto vztahu neplní důsledně, vznikají tragédie.
Erben provinění krutě trestá. Vzniká opačný poměr mezi velikostí provinění a trestu. Neviní však společnost, nýbrž jednotlivce. Ten trest oddaně přijímá.
Knihou balad je "Kytice", kde se kromě již uvedeného vztahu matky k dítěti projevují i démonické síly a jejich panství nad člověkem, vášně následované dlouhými mukami, kterí ústí ve zločin či zoufalství. Vášeň Erben kritizuje stejně jako Čelakovský. Erbenovo pojetí: nad člověkem stojí neměnný mravní řád, osudovost.
Hlavní myšlenky některých balad z "Kytice":
Vodník : Touha vede dívku k matce, láska k dítěti je však větší. Je-li cit k matce hluboká studánka, cit k dítěti je bezedným mořem.
Štědrý den : Vyjádření lidského fatalismu.
Poklad : Chudý pro vidinu zlata pozbývá klidu, rozvahy, svědomí.
Jan Neruda záměrně nerozlišuje mezi baladou a romancí. Tématický okruh jeho balad je velmi široký. Zpodobňuje základní životní vztahy, počínaje vztahem matky a dítěte a konče vztahem k národu a lidstvu. Sbírka jeho balad se jmenuje "Balady a romance". Nerudovy balady lze rozdělit do tří skupin:
1. vztah matky a syna, rozpor dobra a zla (Balada horská a dětská, Romance Helgolandská)
2. zobrazením národního života vyjádřil český národní charakter, jeho lidovost, bojovnost, vytrvalost a nadšení pro ideály volnosti (Romance o Karlu IV, o jaře 1847, Balada o polce)
3. biblická a legendární témata, jimiž zobrazoval svět českého člověka, jeho problémy morálky a poměr ke světu (Balada tříkrálová, Romance štědrovečerní)
Neruda své balady zasazoval do českého prostředí a tak je přibližoval českým lidem. V "Baladách a romancích" zlidšťuje své příběhy tím, že např. biblické a historické postavy vykresluje tak, jak si je představoval český člověk a historická tradice. Sám král Karel IV je v Nerudově pojetí pochopitelný a blízký, veselý, hněvivý i laskavý a jeho vyznání k české zemi pak vyznívá velmi přirozeně. Z Nerudova vyprávění baladických příběhů, z jeho pojetí mravní a národní charakternosti a z jeho hodnocení postav vyplývá povzbudivá důvěra v prostý lid a porozumění pro jejich záliby, slabosti a radosti. Závěrečná báseň "Balada o svatbě v Kanán" předvádí radostnou lidskou družnost a jako by tak dávala knize pointu, vyslovenou v posledním verši: "Kde dobří lidé jsou, je vždy dobře býti".
Balada v "Selských baladách" Jaroslava Vrchlického je jednak sociální, jednak vlastenecká. U žádného jiného básníka nenajdeme tak drastické a přitom umělecké vylíčení všech útrap, příkoří a panské zvůle, které museli nevolníci za feudalismu vytrpět. Vrchlický vychází z historie selských bojů v 15.-18. století a opírá se přitom o Svátkovu studii o selských vzpourách v Čechách. Vrchlický s těmito občanskými vzpourami sympatizuje a vzbouřeným sedlákům klade do úst vzpurná, ale spravedlivá slova, že pánu sice patří i poslední hřeb v jejich chalupě, ale také pěst do obličeje a cep na lebku. Cílem je dokázat důležitost selství pro národně osvobozenecký boj, jako základnu zdravých sil. Postavy vzbouřenců dostávají kladný revoluční charakter. "Balada blanická" obsahuje i optimistický výhled do budoucnosti: zbraně se jednou změní v pracovní nářadí a války a boje vystřídá účinná a plodná práce v míru. Vrchlický z dochované dobové literatury přejímal nejen formu, ale i postoj k životu, lidový způsob myšlení a představy.
"Selský otčenáš"
"Lorecký ze Lkouše"
"Balada o smrti Jana Koziny"
"Balada blanická"
Podobně jako se Vrchlický stylizuje do rolníka, ztotožňuje se Petr Bezruč s horníkem, postavou vzdorného démona a barda (mluvčího kolektivu) slezského lidu ve "Slezských písních". V baladické zkratce zde typizuje životní osudy slezského lidu. Nejpůsobivější je "Maryčka Magdonová", jež vyrůstá z životní reality, stručně, dramaticky a výmluvně zdůrazňuje nutnost sociální přeměny společnosti. Emocionální charakter mají i balady "Bernard Žár", "Kantor Halfar" a jiné. Tragický tón má smysl burcující. Bezruč označuje cizí utlačovatele, místa i události skutečným jménem.
Stavba Bezručových balad má souvislost s autorovým ztotožněním s osudem lidového kolektivu. Je dramaticky útočná a vzdorná. Působivost zvyšují naléhavé otázky, ironické a výhružné pokřiky, hyperboly a kontrasty.
Jiří Wolker je představitelem moderní balady sociální. V šeské baladice vytvořil revoluční typ balady. Její přirozená situace vyrůstala ze sociálního napětí a rozpornosti v moderní třídní společnosti. Wolkerovi byl zprvu poslední jistotou člověk, ale od člověka dochází ke koncentraci lidství v proletáři. Překonává tak etický humanismus a proniká intelektuálně hluboko do proletářského světa. Jeho poměr k faktům třídních rozporů je morální. V osobním průboji k proletářskému světu spočívá Wolkerův význam v baladách. Téměř všechny jsou velkou manifestací pronikání dělnické třídy do literatury.
"Balada o nenarozeném dítěti"
"Balada o očích topičových"
"Balada o ženě, bohu a muži"
"Balada z nemocnice"
"Balada o námořníkovi"
"Balada u rentgenu"
Wolkerovo pojetí: nad člověkem stojí nespravedlivý společenský řád, s nímž zápasí.
Literární útvar balada obsahuje všechny tři básnické druhy (lyriku, epiku a drama). Jeden maďarský estetik ji charakterizoval jako "tragédii ve formě písně".
Vzor balady se začíná objevovat už v dílech pozdní renesance ve Španělsku (17. století Genvara), ve Francii a v Německu. Náš první český baladista Hněvkovský byl ovlivněn německým jarmarečním zpěvákem Cleimem, který chápal baladu jako dobrodružný, podivuhodný příběh směšného, obhroublého rázu. Toto však byly spíše karikatury balad. Hodnotné balady se objevily až v průběhu 19. století a hlavně na jeho konci. Z českých autorů jmenujme Čelakovského, Erbena, Nerudu a Vrchlického. Začátkem 20. století pak balada dostává politický a sociální charakter třídního uvědomování (Bezruč, Wolker).
Nyní k jednotlivým autorům a jejich baladám:
Šebestián Hněvkovský uplatňoval v Čechách cleimovskou poetiku balad. Byl však méně nadaný než jeho německý vzor a tak hodnota jeho děl byla ještě nižší než kvalita baladických frašek Cleimových.
Svou první původní (a zároveň první českou) baladu nazval "Vyšehradský sloup aneb historie o jednom sedláku, kterak od čerta omámen byl". Tehdejší názvy byly skoro všechny rozsáhlé a vyjadřovaly v kostce celý děj nebo charakteristiku díla. V této prvotině balady se projevuje Hněvkovského strojená důležitost, dobrá dialektika, výsměch pověrám, kritika velkých pánů, břicháčů a také parukářů. Objevuje se též cítění s lidem v sociálním řádu, charakteristické pro naše básníky.
Nejpopulárnější Hněvkovského baladou byl "Vnislav a Běla", která se také zpívala. Je o ní zmínka v "Babičce" Boženy Němcové.
František Ladislav Čelakovský se zprvu nemůže k vysněné umělecké baladě dostat. Je to způsobeno četnými soukromými starostmi. Jeho baladické skladby se objevují až v "Ohlasech písní českých". Život se v nich nejeví tak optimistický a bezstrarostný jako v Čelakovského předcházejících básních. Mistrovství dosáhl v baladě "Toman a lesní panna". Je založena na fantastických představách o svatojánské noci. Člověk je zmítán vášní a je jí hnán vstříc panně, jejíž milostné vábení zvyšuje lyričnost a zmírňuje baladický dojem tragédie. "Toman a lesní panna" je první českou baladou umělecké hodnoty a na evropské úrovni.
Dalším významným českým baladistou je Karel Jaromír Erben. Jeho balada má mytologický ráz. Na rozdíl od Čelakovského se úplně zřekl ohlasové techniky. Od lidových balad se Erbenovy balady odlišují tématicky. Existují zde nadpřirození, vybájené bytosti, které se v Čelakovského lidových baladách vůbec neobjevují. Erbenovi hrdinové jednají výdy stranou kolektivu, stranou společnosti, rozhodující okamžiky prožívají osamoceně. Naproti tomu hrdinové balad Čelakovského jsou jasnými příslušníky pospolitosti.
U Erbena se do popředí dostávají vzájemné vztahy mezi jednotlivci. Vztah matky k dítěti je nejzákladnějším z lidských vztahů. Jestliže se povinnosti v tomto vztahu neplní důsledně, vznikají tragédie.
Erben provinění krutě trestá. Vzniká opačný poměr mezi velikostí provinění a trestu. Neviní však společnost, nýbrž jednotlivce. Ten trest oddaně přijímá.
Knihou balad je "Kytice", kde se kromě již uvedeného vztahu matky k dítěti projevují i démonické síly a jejich panství nad člověkem, vášně následované dlouhými mukami, kterí ústí ve zločin či zoufalství. Vášeň Erben kritizuje stejně jako Čelakovský. Erbenovo pojetí: nad člověkem stojí neměnný mravní řád, osudovost.
Hlavní myšlenky některých balad z "Kytice":
Vodník : Touha vede dívku k matce, láska k dítěti je však větší. Je-li cit k matce hluboká studánka, cit k dítěti je bezedným mořem.
Štědrý den : Vyjádření lidského fatalismu.
Poklad : Chudý pro vidinu zlata pozbývá klidu, rozvahy, svědomí.
Jan Neruda záměrně nerozlišuje mezi baladou a romancí. Tématický okruh jeho balad je velmi široký. Zpodobňuje základní životní vztahy, počínaje vztahem matky a dítěte a konče vztahem k národu a lidstvu. Sbírka jeho balad se jmenuje "Balady a romance". Nerudovy balady lze rozdělit do tří skupin:
1. vztah matky a syna, rozpor dobra a zla (Balada horská a dětská, Romance Helgolandská)
2. zobrazením národního života vyjádřil český národní charakter, jeho lidovost, bojovnost, vytrvalost a nadšení pro ideály volnosti (Romance o Karlu IV, o jaře 1847, Balada o polce)
3. biblická a legendární témata, jimiž zobrazoval svět českého člověka, jeho problémy morálky a poměr ke světu (Balada tříkrálová, Romance štědrovečerní)
Neruda své balady zasazoval do českého prostředí a tak je přibližoval českým lidem. V "Baladách a romancích" zlidšťuje své příběhy tím, že např. biblické a historické postavy vykresluje tak, jak si je představoval český člověk a historická tradice. Sám král Karel IV je v Nerudově pojetí pochopitelný a blízký, veselý, hněvivý i laskavý a jeho vyznání k české zemi pak vyznívá velmi přirozeně. Z Nerudova vyprávění baladických příběhů, z jeho pojetí mravní a národní charakternosti a z jeho hodnocení postav vyplývá povzbudivá důvěra v prostý lid a porozumění pro jejich záliby, slabosti a radosti. Závěrečná báseň "Balada o svatbě v Kanán" předvádí radostnou lidskou družnost a jako by tak dávala knize pointu, vyslovenou v posledním verši: "Kde dobří lidé jsou, je vždy dobře býti".
Balada v "Selských baladách" Jaroslava Vrchlického je jednak sociální, jednak vlastenecká. U žádného jiného básníka nenajdeme tak drastické a přitom umělecké vylíčení všech útrap, příkoří a panské zvůle, které museli nevolníci za feudalismu vytrpět. Vrchlický vychází z historie selských bojů v 15.-18. století a opírá se přitom o Svátkovu studii o selských vzpourách v Čechách. Vrchlický s těmito občanskými vzpourami sympatizuje a vzbouřeným sedlákům klade do úst vzpurná, ale spravedlivá slova, že pánu sice patří i poslední hřeb v jejich chalupě, ale také pěst do obličeje a cep na lebku. Cílem je dokázat důležitost selství pro národně osvobozenecký boj, jako základnu zdravých sil. Postavy vzbouřenců dostávají kladný revoluční charakter. "Balada blanická" obsahuje i optimistický výhled do budoucnosti: zbraně se jednou změní v pracovní nářadí a války a boje vystřídá účinná a plodná práce v míru. Vrchlický z dochované dobové literatury přejímal nejen formu, ale i postoj k životu, lidový způsob myšlení a představy.
"Selský otčenáš"
"Lorecký ze Lkouše"
"Balada o smrti Jana Koziny"
"Balada blanická"
Podobně jako se Vrchlický stylizuje do rolníka, ztotožňuje se Petr Bezruč s horníkem, postavou vzdorného démona a barda (mluvčího kolektivu) slezského lidu ve "Slezských písních". V baladické zkratce zde typizuje životní osudy slezského lidu. Nejpůsobivější je "Maryčka Magdonová", jež vyrůstá z životní reality, stručně, dramaticky a výmluvně zdůrazňuje nutnost sociální přeměny společnosti. Emocionální charakter mají i balady "Bernard Žár", "Kantor Halfar" a jiné. Tragický tón má smysl burcující. Bezruč označuje cizí utlačovatele, místa i události skutečným jménem.
Stavba Bezručových balad má souvislost s autorovým ztotožněním s osudem lidového kolektivu. Je dramaticky útočná a vzdorná. Působivost zvyšují naléhavé otázky, ironické a výhružné pokřiky, hyperboly a kontrasty.
Jiří Wolker je představitelem moderní balady sociální. V šeské baladice vytvořil revoluční typ balady. Její přirozená situace vyrůstala ze sociálního napětí a rozpornosti v moderní třídní společnosti. Wolkerovi byl zprvu poslední jistotou člověk, ale od člověka dochází ke koncentraci lidství v proletáři. Překonává tak etický humanismus a proniká intelektuálně hluboko do proletářského světa. Jeho poměr k faktům třídních rozporů je morální. V osobním průboji k proletářskému světu spočívá Wolkerův význam v baladách. Téměř všechny jsou velkou manifestací pronikání dělnické třídy do literatury.
"Balada o nenarozeném dítěti"
"Balada o očích topičových"
"Balada o ženě, bohu a muži"
"Balada z nemocnice"
"Balada o námořníkovi"
"Balada u rentgenu"
Wolkerovo pojetí: nad člověkem stojí nespravedlivý společenský řád, s nímž zápasí.
22.9.04
Martialis: Epigrammata (II,44,VIII,76) II
Tohle je (prozatím) poslední z latinských textíků předpřipravených k rozboru a překladu.
"Dic verum mihi, Marce, dic, amabo,
nil est, quod magis audiam libenter."
Sic et cum recitas1 tuos libellos,
et causam quotiens2 agis3 clientis4,
oras, Gallice, me rogasque semper.
Durum est me tibi, quod petis5, negare.
Vero6 verius ergo7 quid sit, audi:
verum, Gallice, non libenter audis.
"Dic verum mihi, Marce, dic, amabo,
nil est, quod magis audiam libenter."
Sic et cum recitas1 tuos libellos,
et causam quotiens2 agis3 clientis4,
oras, Gallice, me rogasque semper.
Durum est me tibi, quod petis5, negare.
Vero6 verius ergo7 quid sit, audi:
verum, Gallice, non libenter audis.
1. recito, 1. : předčítat, přednášet, recitovat
2. quotiens : kolikrát
3. causas agere : vést pře, být obhájcem
4. cliens, entis, m. : svěřenec, chráněnec, klient, poddaný, leník
5. peto, ěre, ivi, itum : směřovat, ubírat se, hnát se, táhnout, spět, dorážet, napadat, nabývat, získávat, žádat, toužit, přát si, ucházet se, vymáhat, žalovat
6. vero : vpravdě, opravdu, vskutku, zajisté, ovšem, docela, dokonce, ale, avšak, však, naproti tomu
verus, a, um : pravý, pravdivý, opravdový, skutečný, pravdomluvný, poctivý, upřímný, spravedlivý
7. ergo : za účelem, kvůli, pro, zajisté, vskutku, proto, tedy, tudíž
2. quotiens : kolikrát
3. causas agere : vést pře, být obhájcem
4. cliens, entis, m. : svěřenec, chráněnec, klient, poddaný, leník
5. peto, ěre, ivi, itum : směřovat, ubírat se, hnát se, táhnout, spět, dorážet, napadat, nabývat, získávat, žádat, toužit, přát si, ucházet se, vymáhat, žalovat
6. vero : vpravdě, opravdu, vskutku, zajisté, ovšem, docela, dokonce, ale, avšak, však, naproti tomu
verus, a, um : pravý, pravdivý, opravdový, skutečný, pravdomluvný, poctivý, upřímný, spravedlivý
7. ergo : za účelem, kvůli, pro, zajisté, vskutku, proto, tedy, tudíž
"Řekni mi pravdu, Marku, řekni, bude se mi líbit,
není nic, co bych slyšel raději."
Tak mě prosíš, když předčítáš své knihy,
a vždycky, když jseš obhájcem klienta,
říkáš, Galiku, a ptáš se stále.
Je mi těžko ti, co si přeješ, odepřít.
Slyš tedy, co je pravda pravdoucí:
pravdu, Galiku, nerad slyšíš.
Možné otázky:
- rozkazy (dic, audi)
- opakovací cum
- nepřímá otázka (vero verius ... quid sit) => souslednost časů
perfektum
- historické (děj se stal v minulosti)
- prézentní (přítomný stav, vzniklý z minulého děje) : překlad přítomným časem
memini = ppamatuji se
novi = znám
odi = nenávidím
přechod od historického k prézentnímu u perf.pas.:
urbs condita est = město je založeno - bylo založeno
laudatus sum = jsem pochválen - byl jsem pochválen
není nic, co bych slyšel raději."
Tak mě prosíš, když předčítáš své knihy,
a vždycky, když jseš obhájcem klienta,
říkáš, Galiku, a ptáš se stále.
Je mi těžko ti, co si přeješ, odepřít.
Slyš tedy, co je pravda pravdoucí:
pravdu, Galiku, nerad slyšíš.
Možné otázky:
- rozkazy (dic, audi)
- opakovací cum
- nepřímá otázka (vero verius ... quid sit) => souslednost časů
| předčasnost | současnost | následnost | |
| HV (imperativ, prézens, fut.I.) | konj.perf. | konj.préz. | PTC fut. + konj.préz. (-urus + sim) |
| VV (minulé časy) | konj. plsqpf. | konj. impf. | PTC fut. + konj. impf. (-urus + essem) |
perfektum
- historické (děj se stal v minulosti)
- prézentní (přítomný stav, vzniklý z minulého děje) : překlad přítomným časem
memini = ppamatuji se
novi = znám
odi = nenávidím
přechod od historického k prézentnímu u perf.pas.:
urbs condita est = město je založeno - bylo založeno
laudatus sum = jsem pochválen - byl jsem pochválen
21.9.04
Martialis: Epigrammata (II,44,VIII,76) I
Emi1 seu2 puerum togamve3 pexam4
seu tres, ut puta5, quattuorve libras,
Sextus protinus6 ille fenerator7,
quem nostis veterem meum sodalem8,
ne quid forte petam timet cavetque9,
et secum, sed ut audiam, susurrat10:
"Septem milia debeo11 Secundo,
Phoebo quattuor, undecim Phileto,
et quadrans mihi nullus est in arca12."
O grande ingenium13 mei sodalis!
Durum14 est, Sexte, negare15, cum rogaris,
quanto16 durius, antequam rogeris!
seu tres, ut puta5, quattuorve libras,
Sextus protinus6 ille fenerator7,
quem nostis veterem meum sodalem8,
ne quid forte petam timet cavetque9,
et secum, sed ut audiam, susurrat10:
"Septem milia debeo11 Secundo,
Phoebo quattuor, undecim Phileto,
et quadrans mihi nullus est in arca12."
O grande ingenium13 mei sodalis!
Durum14 est, Sexte, negare15, cum rogaris,
quanto16 durius, antequam rogeris!
1. emo, ěre, emi, emptum : brát, koupit, vykoupit, podplatit
2. seu = sive : nebo, anebo
3. -ve : příklonka nebo, anebo, či
-ve ... -ve : buď ... anebo
4. pecto, ěre, pexi, pexum : česat
5. puta : například
6. protinus : vpřed, kupředu, dále, přímo, hned
7. faenerator, oris, m. : lichvář, peněžník, kapitalista
8. sodalis, is, m. : druh, soudruh, společník, přítel, +spolužák
9. caveo, ere, cavi, cautum : stříci se, vystříhat se, mít se na pozoru, vyvarovat se, opatrovat, pečovat, chránit, zaručovat se, určit, stanovit, nařídit
10. susurro, 1. : bzučet, šeptat
11. debeo, ere, debui, debitum : být dlužen, musit, být povinen
12. arca, ae, f. : pokladna, truhla, skříň, rakev
13. ingenium, ii, n. : vrozená, přirozená povaha, povaha, duch, duševní síla, tvůrčí duch, nadání, schopnost, talent
14. durus, a, um : tvrdý, krutý, otužilý, silný, necitelný, nepoddajný
15. nego, 1. : tvrdit, že ne, popírat, zapírat, odpírat
16. quanto : o kolik, oč
2. seu = sive : nebo, anebo
3. -ve : příklonka nebo, anebo, či
-ve ... -ve : buď ... anebo
4. pecto, ěre, pexi, pexum : česat
5. puta : například
6. protinus : vpřed, kupředu, dále, přímo, hned
7. faenerator, oris, m. : lichvář, peněžník, kapitalista
8. sodalis, is, m. : druh, soudruh, společník, přítel, +spolužák
9. caveo, ere, cavi, cautum : stříci se, vystříhat se, mít se na pozoru, vyvarovat se, opatrovat, pečovat, chránit, zaručovat se, určit, stanovit, nařídit
10. susurro, 1. : bzučet, šeptat
11. debeo, ere, debui, debitum : být dlužen, musit, být povinen
12. arca, ae, f. : pokladna, truhla, skříň, rakev
13. ingenium, ii, n. : vrozená, přirozená povaha, povaha, duch, duševní síla, tvůrčí duch, nadání, schopnost, talent
14. durus, a, um : tvrdý, krutý, otužilý, silný, necitelný, nepoddajný
15. nego, 1. : tvrdit, že ne, popírat, zapírat, odpírat
16. quanto : o kolik, oč
Ať koupil jsem chlapce nebo tógu česanou (s uhlazeným vlasem)
za tři, či třeba za čtyři libry
ihned Sextus, onen lichvář,
kterého znáte, mého starého přítele,
bojí se a chrání se, abych ho snad o něco nepožádal,
a sám pro sebe si, ale abych slyšel, šeptá:
"Sedm tisíc jsem dlužen Sekundovi,
Phoebovi čtyři, jedenáct Philetovi
a v pokladně nemám ani čtvrťák."
Ó, veliký duch mého druha!
Kruté (drsné) je, Sexte, odpírat, když jsi tázán,
oč tvrdší (drsnější), předtím než bys byl tázán!
Možné otázky:
- préteritoprézentní slovesa (nostis)
- dativ posesivní (quadrans mihi ... est)
- participium perfekta pasíva (pexam)
za tři, či třeba za čtyři libry
ihned Sextus, onen lichvář,
kterého znáte, mého starého přítele,
bojí se a chrání se, abych ho snad o něco nepožádal,
a sám pro sebe si, ale abych slyšel, šeptá:
"Sedm tisíc jsem dlužen Sekundovi,
Phoebovi čtyři, jedenáct Philetovi
a v pokladně nemám ani čtvrťák."
Ó, veliký duch mého druha!
Kruté (drsné) je, Sexte, odpírat, když jsi tázán,
oč tvrdší (drsnější), předtím než bys byl tázán!
Možné otázky:
- préteritoprézentní slovesa (nostis)
- dativ posesivní (quadrans mihi ... est)
- participium perfekta pasíva (pexam)
20.9.04
Catullus: Ad Lesbiam (1., LI)
Ille mi par1 esse deo videtur,
ille, si fas est2, superare divos,
qui sedens adversus identidem3 te
spactat et audit
dulce ridentem, misero4 quod omnis
eripit5 sensus mihi: nam simul6 te,
Lesbia, aspexi7, nihil est super mi
vocis8 in ore9,
lingua10 sed torpet11, tenuis12 sub artus13
flamma demanat14, sonitu15 suopte
tintinant aures, gemina16 tegentur17
lumina18 nocte.
Otium19, Catulle, tibi molestum20 est:
otio exultas21, nimiumque22 gestis23.
Otium et reges prius et beatas24
perdidit25 urbes.
ille, si fas est2, superare divos,
qui sedens adversus identidem3 te
spactat et audit
dulce ridentem, misero4 quod omnis
eripit5 sensus mihi: nam simul6 te,
Lesbia, aspexi7, nihil est super mi
vocis8 in ore9,
lingua10 sed torpet11, tenuis12 sub artus13
flamma demanat14, sonitu15 suopte
tintinant aures, gemina16 tegentur17
lumina18 nocte.
Otium19, Catulle, tibi molestum20 est:
otio exultas21, nimiumque22 gestis23.
Otium et reges prius et beatas24
perdidit25 urbes.
1. par, paris, m./f. : druh, družka, společník, společnice, soupeř, protivník
par, paris : stejný, rovný, schopný, způsobilý, vhodný
2. fas est : je dovoleno, dopřáno, smí se, sluší se, je možno
3. identidem : znovu a znovu, opět a opět
4. miser, era, erum : bídný, ubohý, nešťastný, bědný, ubožácký, žalný, nuzný, špatný
miser, eri, m. : ubožák, chudák
5. eripio, ěre, ripui, reptum : vyrvat, vytrhnout, uchvátit, vzít, násilím odnít, oosvobodit, zachránit
eripere sensus : zbavit smyslů
6. simul : zároveň, najednou, spolu, současně
7. aspicio, ěre, spexi, spectum : hledět na koho (+ acc), spatřovat, dívat se, zkoumat, pozorovat
8. vox, vocis, f. : hlas, řeč
9. os, oris, n. : ústa, obličej, tvář
10. lingua, ae, f. : jazyk, řeč, mluva
11. torpeo, ere, ui, - : trnout, být strnulý/ztuhlý, ochrnout
12. tenuis, e : tenký, jemný, útlý, hubený, štíhlý, lehký, vzdušný
13. artus, us, m. : kloub, úd, hnát
14. demano, 1. : stékat, splývat
15. sonitus, us, m. : zvuk, šum
16. geminus, a, um : dvojí, dvojnásobný
17. tego, ěre, texi, tectum : krýt, pokrývat, přikrývat, zahalovat, odívat, skrývat, utajovat, pochovávat
18. lumen, inis, n. : světlo, osvětlení, lesk, třpyt, záře, paprsek, svítilna, pochodeň, zrak, oči, život, okrasa, ozdoba, vzor
19. otium, ii, n. : nečinnost, nezaměstnanost, volný čas, klid, pokoj, mír, zahálka, lenošení
20. molestus, a, um : obtížný, nepříjemný, trapný, trýznivý, protivný, škodlivý, nebezpečný
21. exulto, 1. : vyskakovat, poskakovat, vést si bujně, plesat, radovat se, vést si zpupně, honosit se
22. nimium : příliš, nadmíru, velmi
23. gestio, ire, ivi (ii), - : veselit se, jásat, bujnět, dychtit, toužit
24. beatus, a, um : oblažený, blažený, šťastný, bohatý, zámožný
25. perdo, ěre, didi, ditum : zkazit, zahubit, zničit, zmařit, promarnit, zabít, usmrtit, ztratit, přijít o něco, pozbýt
par, paris : stejný, rovný, schopný, způsobilý, vhodný
2. fas est : je dovoleno, dopřáno, smí se, sluší se, je možno
3. identidem : znovu a znovu, opět a opět
4. miser, era, erum : bídný, ubohý, nešťastný, bědný, ubožácký, žalný, nuzný, špatný
miser, eri, m. : ubožák, chudák
5. eripio, ěre, ripui, reptum : vyrvat, vytrhnout, uchvátit, vzít, násilím odnít, oosvobodit, zachránit
eripere sensus : zbavit smyslů
6. simul : zároveň, najednou, spolu, současně
7. aspicio, ěre, spexi, spectum : hledět na koho (+ acc), spatřovat, dívat se, zkoumat, pozorovat
8. vox, vocis, f. : hlas, řeč
9. os, oris, n. : ústa, obličej, tvář
10. lingua, ae, f. : jazyk, řeč, mluva
11. torpeo, ere, ui, - : trnout, být strnulý/ztuhlý, ochrnout
12. tenuis, e : tenký, jemný, útlý, hubený, štíhlý, lehký, vzdušný
13. artus, us, m. : kloub, úd, hnát
14. demano, 1. : stékat, splývat
15. sonitus, us, m. : zvuk, šum
16. geminus, a, um : dvojí, dvojnásobný
17. tego, ěre, texi, tectum : krýt, pokrývat, přikrývat, zahalovat, odívat, skrývat, utajovat, pochovávat
18. lumen, inis, n. : světlo, osvětlení, lesk, třpyt, záře, paprsek, svítilna, pochodeň, zrak, oči, život, okrasa, ozdoba, vzor
19. otium, ii, n. : nečinnost, nezaměstnanost, volný čas, klid, pokoj, mír, zahálka, lenošení
20. molestus, a, um : obtížný, nepříjemný, trapný, trýznivý, protivný, škodlivý, nebezpečný
21. exulto, 1. : vyskakovat, poskakovat, vést si bujně, plesat, radovat se, vést si zpupně, honosit se
22. nimium : příliš, nadmíru, velmi
23. gestio, ire, ivi (ii), - : veselit se, jásat, bujnět, dychtit, toužit
24. beatus, a, um : oblažený, blažený, šťastný, bohatý, zámožný
25. perdo, ěre, didi, ditum : zkazit, zahubit, zničit, zmařit, promarnit, zabít, usmrtit, ztratit, přijít o něco, pozbýt
Catullus: Na Lesbii (1., LI)
Zdá se mi, že ten je roven bohu,
že, je-li to možné, onen bohy předčí,
jenž sedě naproti tobě znovu a znovu
na tebe hledí a poslouchá tě
sladce se smějící a to mě ubohého zbavuje
smyslů, neboť
jakmile se na tebe, Lesbie, dívám,
nejsem mocen slova,
jazyk ztuhne, polévá mě horko,
v uších mi hučí,
zatmívá se mi před očima.
Nečinnost, Catulle, ti škodí
nečinností bujníš, příliš si vyskakuješ.
Dříve již zahálka zahubila
krále a bohatá města.
Možné otázky:
- sapfická strofa : kombinace trocheje a daktylu (charakkteristické tři delší verše a jeden kratší, tvořící jednu sloku)
- Sapfó (7./6. stol. ACN)
- něco mezi překladem a parafrází Sapfó
- suo-pte : pte = zesilovací částice
Zdá se mi, že ten je roven bohu,
že, je-li to možné, onen bohy předčí,
jenž sedě naproti tobě znovu a znovu
na tebe hledí a poslouchá tě
sladce se smějící a to mě ubohého zbavuje
smyslů, neboť
jakmile se na tebe, Lesbie, dívám,
nejsem mocen slova,
jazyk ztuhne, polévá mě horko,
v uších mi hučí,
zatmívá se mi před očima.
Nečinnost, Catulle, ti škodí
nečinností bujníš, příliš si vyskakuješ.
Dříve již zahálka zahubila
krále a bohatá města.
Možné otázky:
- sapfická strofa : kombinace trocheje a daktylu (charakkteristické tři delší verše a jeden kratší, tvořící jednu sloku)
- Sapfó (7./6. stol. ACN)
- něco mezi překladem a parafrází Sapfó
- suo-pte : pte = zesilovací částice
19.9.04
Carmina Burana
1. Omittamus1 studia2:
dulce3 est desipere4
et carpamus5 dulcia
iuventutis6 tenerae7.
Res est apta8 senectuti9
seriis10 intendere11,
tenerae sed iuventuti
adhuc12 decet13 ludere14.
Ref: Velox15 etas16 preterit17
studio detenta18
lascivire19 suggerit20
tenera iuventa.
2. Ver21 etatis labitur22,
hiems nostra properat23,
vita damnum24 paritur25,
cura26 carnem27 macerat28.
Sanguis29 aret30, hebet31 pectus32,
minuuntur33 gaudia,
nos deterret34 iam senectus,
morborum35 familia.
3. "Imitemur36 superos!"
digna37 est sententia38
et amores teneros
iam venentur otia39.
Voto40 nostro serviamus!
mos41 est iste iuvenum42,
ad plateas43 descendamus44
et choreas45 virginum46!
4. Ibi47 quae sit facilis48
est videndi copia49,
ibi fulget50 mobilis51
membrorum52 lascivia53.
Dum puellae se movendo54
gestibus55 lasciviunt,
consto56 videns et videndo
me mihi subripiunt57.
dulce3 est desipere4
et carpamus5 dulcia
iuventutis6 tenerae7.
Res est apta8 senectuti9
seriis10 intendere11,
tenerae sed iuventuti
adhuc12 decet13 ludere14.
Ref: Velox15 etas16 preterit17
studio detenta18
lascivire19 suggerit20
tenera iuventa.
2. Ver21 etatis labitur22,
hiems nostra properat23,
vita damnum24 paritur25,
cura26 carnem27 macerat28.
Sanguis29 aret30, hebet31 pectus32,
minuuntur33 gaudia,
nos deterret34 iam senectus,
morborum35 familia.
3. "Imitemur36 superos!"
digna37 est sententia38
et amores teneros
iam venentur otia39.
Voto40 nostro serviamus!
mos41 est iste iuvenum42,
ad plateas43 descendamus44
et choreas45 virginum46!
4. Ibi47 quae sit facilis48
est videndi copia49,
ibi fulget50 mobilis51
membrorum52 lascivia53.
Dum puellae se movendo54
gestibus55 lasciviunt,
consto56 videns et videndo
me mihi subripiunt57.
1. omitto, ěre, misi, missum : opomenout, zanechat, vzdát se, nechat stranou, zrušit, zanedbat, nezmínit se
2. studia, orum, n. : zájmy, věda, studium
3. dulce : sladce
dulcis, e : sladký, chutný, lahodný, příjemný, milý, drahý
4. desipio, ere, -, - : bláznit, být pomatený, vést si pošetile, bez rozumu, nesmyslně
5. carpo, ěre, psi, ptum : trhat, rvát, vyžírat, klovat, používat, užívat, kráčet, ubírat se, sžírat, trýznit, soužit
6. iuventus, utis, f. : mládí, mladý věk, mladost, jarost, mládež, jinoši, branné mužstvo
7. tener, a, um : útlý, něžný, slabý, mladý, mladistvý, citlivý, křehký, změkčilý
8. aptus, a, um : připojený, připevněný, závislý, připravený, vystrojený, vhodný, způsobilý, přiměřený, přístupný, pohotový
aptum esse : hodit se
9. senecta. ae, f. : senectus, utis, f. : stáří, starý věk
10. serium, ii, n. : vážná věc/řeč
11. intendo, ěre, tendi, tentum (tensum) : napnout, napínat, rozpínat, roztahovat, vztahovat, usilovat o (+ACC), stupňovat, zesilovat, namířit, zamířit, rozhodnout se, zamýšlet, mít v úmyslu
12. adhuc : až sem, dosud, posud, ještě, stále ještě
13. decet, ere, decuit : sluší se, hodí se
14. ludo, ěre, si, sum : hrát si, žertovat, bavit se, posmívat se, klamat, šálit
15. velox, ocis : rychlý, hbitý, čerstvý
16. etas, tis, f. : věk, život
17. praetereo, ire, ii, itum : minout, míjet, plynout, přejít
18. detineo : trávit, poutat
19. lascivio, ier, ii, itum : bujnět, být rozpustilý, nevázaně si počínat
20. suggero, ěre, gessi, gestum : podnést, podkládat, nakupit, doložit, dodat, poskytovat, bonzovat, našeptávat
21. ver, veris, n. : jaro
22. labor, labi, lapsus sum : ubíhat
23. propero, 1. : urychlovat, spěchat, chvátat, toužit, usilovat
24. damnum, i, n. : ztráta, pohroma, pokuta, trest
25. patior, pati, passus sum : snášet, trpět, připouštět, dovolovat, nechávat, utržit
26. cura, ae, f. : péče, starost, opatrování, léčení, ošetřování, pěstování, miláček, dohled, dozor, správa, starostlivost, obava, svízel, dílo, literární vědecká péče
27. caro, carnis, f. : maso, tělo
28. macero, 1. : měkčit, vymočit, vyluhovat
29. sanguis, is, m. : krev, potomstvo, rodina, rod, pokrevenství, pokrevní příbuzenství, krveprolití, vražda
30. areo, ere, -, - : být suchý, vyprahlý, prahnout
31. hebeo, ere, -, - : být tupý, líný, mdlý
32. pectus, oris, n. : prsa, hruď, útroby, srdce, rozum, duch, hlava, mysl
33. minuo, ěre, ui, utum : zmenšovat, zeslabovat, oslabovat, štípat, lámat, rozbít, přelámat
34. deterreo, ere, ui, itum : odstrašovat, odvracet (strachem)
35. morbus, i, m. : nemoc, choroba, neduh
36. imitor, ari, atus sum (aliquem) : napodobovat někoho, napodobit
37. dignus, a, um : důstojný, hodný, zasloužený, přiměřený, slušný
38. sententia, ae, f. : mínění, názor, myšlenka, úmysl, vůle, rozhodnutí, úsudek, rada, návrh, hlas, smysl, obsah, význam, věta, výrok, citát, průpověď
39. otium, ii, n. : nečinnost, nezaměstnanost, volný čas, klid, pokoj, mír, zahálka, lenošení
40. votum, i, n. : zaslíbená věc, oběť, modlitba, přání, touha, žádost, prosba, posudek
41. mos, moris, m. : zvyk, obyčej, způsob
42. iuvenis, e : mladý
iuvenis, is, m. (f.) : mladík (děvče)
43. platea, ae, f. : ulice, silnice
44. descendo, ěre, scendi, scensum : sestupovat, odvozovat se, mít počátek, táhnout, vtrhnout, vnikat, sklánět se, spadávat, přikročit, přistupovat, sáhnout k
45. chorea, ae, f. : rej, tanec
46. virgo, inis, f. : panna, dívka, mladá žena
47. ibi : tam, tu, na tom místě, tehdy, přitom
48. facilis, e : snadný, lehký, vhodný, příhodný, povolný, ochotný, vlídný, přívětivý
49. copia, ae, f. : hojnost, zásoba, dostatek
50. fulgeo, ere, fulsi, - : blýskat se, třpytit se, skvít se, zářit, vynikat
51. mobilis, e : pohyblivý, nestálý, měnivý, vratký, vrtkavý
52. membrum, i, n. : úd
membra, orum, n. : údy, tělo
53. lascivia, ae, f. : bujnost, nevázanost, veselí, svévole, prostopášnost
54. moveo, ere, movi, motum : hýbat, pohybovat, hnout, uvádět v pohyb/činnost, pohánět, vyhánět, zatlačovat, dojímat, působit na někoho, vzrušovat, zneklidňovat, znepokojovat, podnikat, obírat se (něčím), zabývat se (něčím)
sese movere : hnout se
55. gestus, us, m. : držení (těla), poloha, posunek, gesto
56. consto, are, stiti, constaturus : stát, trvat, shodovat se, být pevný, být jistý, stát (o ceně), být za
57. subripio = surripio, ěre, ui, reptum : potají vzít, uzmout, odcizit, ukrást
2. studia, orum, n. : zájmy, věda, studium
3. dulce : sladce
dulcis, e : sladký, chutný, lahodný, příjemný, milý, drahý
4. desipio, ere, -, - : bláznit, být pomatený, vést si pošetile, bez rozumu, nesmyslně
5. carpo, ěre, psi, ptum : trhat, rvát, vyžírat, klovat, používat, užívat, kráčet, ubírat se, sžírat, trýznit, soužit
6. iuventus, utis, f. : mládí, mladý věk, mladost, jarost, mládež, jinoši, branné mužstvo
7. tener, a, um : útlý, něžný, slabý, mladý, mladistvý, citlivý, křehký, změkčilý
8. aptus, a, um : připojený, připevněný, závislý, připravený, vystrojený, vhodný, způsobilý, přiměřený, přístupný, pohotový
aptum esse : hodit se
9. senecta. ae, f. : senectus, utis, f. : stáří, starý věk
10. serium, ii, n. : vážná věc/řeč
11. intendo, ěre, tendi, tentum (tensum) : napnout, napínat, rozpínat, roztahovat, vztahovat, usilovat o (+ACC), stupňovat, zesilovat, namířit, zamířit, rozhodnout se, zamýšlet, mít v úmyslu
12. adhuc : až sem, dosud, posud, ještě, stále ještě
13. decet, ere, decuit : sluší se, hodí se
14. ludo, ěre, si, sum : hrát si, žertovat, bavit se, posmívat se, klamat, šálit
15. velox, ocis : rychlý, hbitý, čerstvý
16. etas, tis, f. : věk, život
17. praetereo, ire, ii, itum : minout, míjet, plynout, přejít
18. detineo : trávit, poutat
19. lascivio, ier, ii, itum : bujnět, být rozpustilý, nevázaně si počínat
20. suggero, ěre, gessi, gestum : podnést, podkládat, nakupit, doložit, dodat, poskytovat, bonzovat, našeptávat
21. ver, veris, n. : jaro
22. labor, labi, lapsus sum : ubíhat
23. propero, 1. : urychlovat, spěchat, chvátat, toužit, usilovat
24. damnum, i, n. : ztráta, pohroma, pokuta, trest
25. patior, pati, passus sum : snášet, trpět, připouštět, dovolovat, nechávat, utržit
26. cura, ae, f. : péče, starost, opatrování, léčení, ošetřování, pěstování, miláček, dohled, dozor, správa, starostlivost, obava, svízel, dílo, literární vědecká péče
27. caro, carnis, f. : maso, tělo
28. macero, 1. : měkčit, vymočit, vyluhovat
29. sanguis, is, m. : krev, potomstvo, rodina, rod, pokrevenství, pokrevní příbuzenství, krveprolití, vražda
30. areo, ere, -, - : být suchý, vyprahlý, prahnout
31. hebeo, ere, -, - : být tupý, líný, mdlý
32. pectus, oris, n. : prsa, hruď, útroby, srdce, rozum, duch, hlava, mysl
33. minuo, ěre, ui, utum : zmenšovat, zeslabovat, oslabovat, štípat, lámat, rozbít, přelámat
34. deterreo, ere, ui, itum : odstrašovat, odvracet (strachem)
35. morbus, i, m. : nemoc, choroba, neduh
36. imitor, ari, atus sum (aliquem) : napodobovat někoho, napodobit
37. dignus, a, um : důstojný, hodný, zasloužený, přiměřený, slušný
38. sententia, ae, f. : mínění, názor, myšlenka, úmysl, vůle, rozhodnutí, úsudek, rada, návrh, hlas, smysl, obsah, význam, věta, výrok, citát, průpověď
39. otium, ii, n. : nečinnost, nezaměstnanost, volný čas, klid, pokoj, mír, zahálka, lenošení
40. votum, i, n. : zaslíbená věc, oběť, modlitba, přání, touha, žádost, prosba, posudek
41. mos, moris, m. : zvyk, obyčej, způsob
42. iuvenis, e : mladý
iuvenis, is, m. (f.) : mladík (děvče)
43. platea, ae, f. : ulice, silnice
44. descendo, ěre, scendi, scensum : sestupovat, odvozovat se, mít počátek, táhnout, vtrhnout, vnikat, sklánět se, spadávat, přikročit, přistupovat, sáhnout k
45. chorea, ae, f. : rej, tanec
46. virgo, inis, f. : panna, dívka, mladá žena
47. ibi : tam, tu, na tom místě, tehdy, přitom
48. facilis, e : snadný, lehký, vhodný, příhodný, povolný, ochotný, vlídný, přívětivý
49. copia, ae, f. : hojnost, zásoba, dostatek
50. fulgeo, ere, fulsi, - : blýskat se, třpytit se, skvít se, zářit, vynikat
51. mobilis, e : pohyblivý, nestálý, měnivý, vratký, vrtkavý
52. membrum, i, n. : úd
membra, orum, n. : údy, tělo
53. lascivia, ae, f. : bujnost, nevázanost, veselí, svévole, prostopášnost
54. moveo, ere, movi, motum : hýbat, pohybovat, hnout, uvádět v pohyb/činnost, pohánět, vyhánět, zatlačovat, dojímat, působit na někoho, vzrušovat, zneklidňovat, znepokojovat, podnikat, obírat se (něčím), zabývat se (něčím)
sese movere : hnout se
55. gestus, us, m. : držení (těla), poloha, posunek, gesto
56. consto, are, stiti, constaturus : stát, trvat, shodovat se, být pevný, být jistý, stát (o ceně), být za
57. subripio = surripio, ěre, ui, reptum : potají vzít, uzmout, odcizit, ukrást
Možné otázky:
- vagantská poezie
- trochejský verš
- gerundium (VIVENDI copia)
- gerundivum (puellae se MOVENDO)
- vagantská poezie
- trochejský verš
- gerundium (VIVENDI copia)
- gerundivum (puellae se MOVENDO)
18.9.04
Testamentum vetus (Psalmi, 147)
Lauda Hierusalem Dominum cane1 Deum tuu Sion
quia confortavit2 vectes3 portarum tuarum benedixit4 filiis
tuis in medio tui
qui posuit terminum5 tuum pacem6 adipe7 frumenti8 saturavit9 te
qui emittit10 eloquium11 suum terrae velociter curret12 verbum
euis
qui dat nivem13 quasi14 lanam15 pruinas16 quasi cinerem17 spargit18
proicit19 glaciem20 suam quasi bucellas ante faciem21 frigoris22
eius
quis stabit
mittet verbum23 suum et solvet24 illa spirabit25 spiritu26 suo et fluent27
aquae
qui adnuntiat28 verbum suum Iacob praecepta29 sua et iudicia30 sua Israhel
non fecit similiter31 omni genti et iudicia eius non
cognoscent32.
quia confortavit2 vectes3 portarum tuarum benedixit4 filiis
tuis in medio tui
qui posuit terminum5 tuum pacem6 adipe7 frumenti8 saturavit9 te
qui emittit10 eloquium11 suum terrae velociter curret12 verbum
euis
qui dat nivem13 quasi14 lanam15 pruinas16 quasi cinerem17 spargit18
proicit19 glaciem20 suam quasi bucellas ante faciem21 frigoris22
eius
quis stabit
mittet verbum23 suum et solvet24 illa spirabit25 spiritu26 suo et fluent27
aquae
qui adnuntiat28 verbum suum Iacob praecepta29 sua et iudicia30 sua Israhel
non fecit similiter31 omni genti et iudicia eius non
cognoscent32.
1. cano, ěre, cecini, cantatum : pět, zpívat, hrát, pískat, zvučet, znít, opěvovat, oslavovat, provokovat, věštit
2. conforto, 1. : posílit
3. vectis, is, m. : páka, závora, páčidlo
4. benedico, ěre, dixi, dictum : dobrořečit, požehnat, světit
5. terminus, i, m. : mezník, meze, hranice, obvod, okres, cíl, výraz, termín
6. pax, cis, f. : smlouva, mír, pokoj, klid, dovolení, milost
7. adeps, ipis, f. (m.) : sádlo, tuk, tučnost, sádelnatost, tloušťka, otylost, nejapnost
8. frumentum, i, n. : obilí
9. saturo, 1. : nasytit, utišit, uspokojit, uklidnit
10. emitto, ěre, misi, missum : vysílat, vypouštět, vydávat, vykázat, vyhostit, propustit (na svobodu)
11. eloquium, ii, n. : výmluvnost
12. curro, ěre, cucurri, cursum : běžet, plout, plavit se, letět, plynout, ubíhat, proběhnout
13. nix, nivis, f. : sníh
14. quasi : jako by, jakoby, jako, asi
15. lana, se, f. : (ovčí) vlna, vlněný šat
16. pruina, ae, f. : jíní, jinovatka, zimní mlha, sníh, mráz
17. cinis, eris, m. : popel, popel z mrtvého, mrtvý, už spálený člověk, spáleniště
18. spargo, ěre, sparsi, sum : trousit, sypat, kropit, stříkat, polít, posypat, rozptylovat, roztrušovat, rozšiřovat
19. proicio, ěre, ieci, iectum : hodit kupředu, předhodit, mrštit, střelit, odhodit, vyhnat, vypovědět, vrhat se do záhuby/nebezpečí
20. glacies, ei, f. : led, náledí
21. facies, ei, f. : tvář, zevnějšek, podoba, obličej, tvářnost, tvar
22. frigus, oris, m. : mmráz, chladno, nečinnost, malátnost, chladnost
23. mitto, ěre, misi, missum : posílat, poslat, házet, seslat, metat, mrštit, svrhnout, rozpustit, propustit
vocem mittere : mluvit
24. solvo, ěre, solvi, solutum : rozvázat, odvázat, uvolnit, zprostit, zbořit, zaplatit, zeslabit, zmařit, rozbít
25. spiro, 1. : vát, dout, dýchat, vydechovat
26. spiritus, us, m. : vzduch, vánek, dech, duch, proud, vědomí, zmužilost, sebevědomí, pýcha, nadšení
27. fluo, ěre, fluxi, - : plynout, téci, proudit, přetékat, oplývat, hrnout se, hnát se
28. nuntio, 1. : oznamovat, zvěstovat, ohlásit, vykládat
29. praeceptum, i, n. : příkaz, návod, rada, poučení, zásada, pravidlo
30. iudicium, ii, n. : soudní nález, soudní výrok, rozsudek, rozhodování, rozhodnutí, odsouzení, souzení, soudní řízení, soud, soudnictví, soudní moc, soudní úřad, úsudek, mínění, vjem
meo iudicio : po mém soudě, podle mého úsudku (abl. způsobu)
31. similiter : podobně, podobným způsobem
32. cognosco, ěre, cognovi, cognitum : poznávat, seznávat, shledat, dovídat se, slyšet, pátrat, zkoumat, vyšetřovat
2. conforto, 1. : posílit
3. vectis, is, m. : páka, závora, páčidlo
4. benedico, ěre, dixi, dictum : dobrořečit, požehnat, světit
5. terminus, i, m. : mezník, meze, hranice, obvod, okres, cíl, výraz, termín
6. pax, cis, f. : smlouva, mír, pokoj, klid, dovolení, milost
7. adeps, ipis, f. (m.) : sádlo, tuk, tučnost, sádelnatost, tloušťka, otylost, nejapnost
8. frumentum, i, n. : obilí
9. saturo, 1. : nasytit, utišit, uspokojit, uklidnit
10. emitto, ěre, misi, missum : vysílat, vypouštět, vydávat, vykázat, vyhostit, propustit (na svobodu)
11. eloquium, ii, n. : výmluvnost
12. curro, ěre, cucurri, cursum : běžet, plout, plavit se, letět, plynout, ubíhat, proběhnout
13. nix, nivis, f. : sníh
14. quasi : jako by, jakoby, jako, asi
15. lana, se, f. : (ovčí) vlna, vlněný šat
16. pruina, ae, f. : jíní, jinovatka, zimní mlha, sníh, mráz
17. cinis, eris, m. : popel, popel z mrtvého, mrtvý, už spálený člověk, spáleniště
18. spargo, ěre, sparsi, sum : trousit, sypat, kropit, stříkat, polít, posypat, rozptylovat, roztrušovat, rozšiřovat
19. proicio, ěre, ieci, iectum : hodit kupředu, předhodit, mrštit, střelit, odhodit, vyhnat, vypovědět, vrhat se do záhuby/nebezpečí
20. glacies, ei, f. : led, náledí
21. facies, ei, f. : tvář, zevnějšek, podoba, obličej, tvářnost, tvar
22. frigus, oris, m. : mmráz, chladno, nečinnost, malátnost, chladnost
23. mitto, ěre, misi, missum : posílat, poslat, házet, seslat, metat, mrštit, svrhnout, rozpustit, propustit
vocem mittere : mluvit
24. solvo, ěre, solvi, solutum : rozvázat, odvázat, uvolnit, zprostit, zbořit, zaplatit, zeslabit, zmařit, rozbít
25. spiro, 1. : vát, dout, dýchat, vydechovat
26. spiritus, us, m. : vzduch, vánek, dech, duch, proud, vědomí, zmužilost, sebevědomí, pýcha, nadšení
27. fluo, ěre, fluxi, - : plynout, téci, proudit, přetékat, oplývat, hrnout se, hnát se
28. nuntio, 1. : oznamovat, zvěstovat, ohlásit, vykládat
29. praeceptum, i, n. : příkaz, návod, rada, poučení, zásada, pravidlo
30. iudicium, ii, n. : soudní nález, soudní výrok, rozsudek, rozhodování, rozhodnutí, odsouzení, souzení, soudní řízení, soud, soudnictví, soudní moc, soudní úřad, úsudek, mínění, vjem
meo iudicio : po mém soudě, podle mého úsudku (abl. způsobu)
31. similiter : podobně, podobným způsobem
32. cognosco, ěre, cognovi, cognitum : poznávat, seznávat, shledat, dovídat se, slyšet, pátrat, zkoumat, vyšetřovat
Starý Zákon (Žalmy, 147)
Chval Pána, Jerusaleme, opěvuj Boha svého, Sione,
protože posilnil závory tvých bran, požehnal tvým synům ve
tvém středu,
dal mír tvému území, tučností obilí tě nasytitl,
on vysílá svůj výrok zemi, rychle se bude šířit jeho slovo,
on dává sníh jako vlnu, jíní jako popel trousí,
odhazuje své ledy jako drobky chleba, před tváří jeho
chladu,
kdo obstojí.
Sešle své slovo a zničí je (mrazivosti), bude vát svým
dechem a budou
proudit vody,
on zvěstuje Jákobovi své slovo, svá přikázání a své soudy
Izraeli,
nečiní podobně všemu národu a jeho rozhodnutí nepoznají.
Chval Pána, Jerusaleme, opěvuj Boha svého, Sione,
protože posilnil závory tvých bran, požehnal tvým synům ve
tvém středu,
dal mír tvému území, tučností obilí tě nasytitl,
on vysílá svůj výrok zemi, rychle se bude šířit jeho slovo,
on dává sníh jako vlnu, jíní jako popel trousí,
odhazuje své ledy jako drobky chleba, před tváří jeho
chladu,
kdo obstojí.
Sešle své slovo a zničí je (mrazivosti), bude vát svým
dechem a budou
proudit vody,
on zvěstuje Jákobovi své slovo, svá přikázání a své soudy
Izraeli,
nečiní podobně všemu národu a jeho rozhodnutí nepoznají.
15.9.04
Horatius: Carmina (III, XXX)
Exegi1 monumentum2 aere3 perennius4
regalique5 situ6 pyramidum7 altius,
quod non imber8 edax9, non aliquo10 impotens11
possit diruere12 aut innumerabilis13
annorum series14 et fuga15 temporum,
non omnis moriar16 multaque pars mei
vitabit17 Libitinam18: usque19 ego postera20
crescam laude recens21, dum Capitolium
scandet22 cum tacita23 virgine24 pontifex25,
dicar, qua26 violens27 obstrepit28 Aufidus29
et qua pauper30 aquae Daunus31 agrestium32
regnavit populorum, ex humili33 potens,
princeps34 Aeolium35 carmen36 ad Italos
deduxisse37 modos, sume38 superbiam39
quaesitam40 meritis41 et mihi Delphica42
lauro43 cinge44 volens45, Melpomene46, comam47.
regalique5 situ6 pyramidum7 altius,
quod non imber8 edax9, non aliquo10 impotens11
possit diruere12 aut innumerabilis13
annorum series14 et fuga15 temporum,
non omnis moriar16 multaque pars mei
vitabit17 Libitinam18: usque19 ego postera20
crescam laude recens21, dum Capitolium
scandet22 cum tacita23 virgine24 pontifex25,
dicar, qua26 violens27 obstrepit28 Aufidus29
et qua pauper30 aquae Daunus31 agrestium32
regnavit populorum, ex humili33 potens,
princeps34 Aeolium35 carmen36 ad Italos
deduxisse37 modos, sume38 superbiam39
quaesitam40 meritis41 et mihi Delphica42
lauro43 cinge44 volens45, Melpomene46, comam47.
1. exigo, ere, egi, actum : vyhnat, vypudit, vypískat, máchat, vrážet, dobývat, vymáhat, vybírat, požadovat, vyšetřovat, vyzvídat, provést, vykonat, dokončit, naplnit, prožít, strávit, nechat uplynout, stanovit, určovat, vyjednávat
2. monumentum, i, n. : památka, památník, pomník
3. aes, aeris, n. : měď, bronz, kov, peníze
4. perennis, e : celoroční, roční, trvalý, stálý
5. regalis, e : královský, králův
6. situs, us, m. : poloha, položení, umístění, stavba, usazenina, plíseň, rez, špína, nečinnost
7. pyramis, idis, f. : pyramida
8. imber, bris, m. : déšť, liják, lijavec, bouře s deštěm
9. edax, acis : žravý, hltavý, ničivý, hlodavý
10. aquilo, onis, m. : severní vítr, severák, sever
11. impotens, entis : bezmocný, divoký, prudký, bezuzdný, vášnivý, slabý
12. diruo, ěre, ui, utum : rozbořit, bourat, strhnout, rozvrátit
13. innumerabilis, e : nespočitatelný, nespočetný, nesčetný, nesčíselný
14. series, ei, f. : řada, sled, řetěz, rod, rodokmen
15. fuga, ae, f. : útěk, rychlý odjezd, rychlý běh, vyhnanství, uniknutí, vyhýbání se, bázeň
16. morior, mori, mortuus sum, moriturus : umírat, zemřít, zajít, mizet
17. vito, 1. : uhýbat, vyhýbat se, stranit se, stříci se, varovat se
18. Libitina, ae, f. : Libitina (staroitalská bohyně smrti), Morana, smrt, pohřeb
19. usque : ustavičně, pořád, neustále, bez přestání, veskrze, až
20. posterus, a, um : potomní, následující, příští
21. recens, entis : nedaleko vzdálený, nedávný, čerstvý, svěží, nový
22. scando, ěre, scandi, scansum : stoupat, vystupovat
23. tacitus, a, um : zamlčený, smlčený, tichý, mlčící, zamlklý, pohřízený v mlčení, zamyšlený, němý, tajný, skrytý
24. virgo, inis, f. : panna
25. pontifex, icis, m. : člen kněžského kolegia pontifiků, pontifex
26. qua : kudy, jakou cestou, jak, kam, pokud
27. violens, entis : prudký, divoký, násilný
28. obstrepo, ěre, ui, - : šumět, hlučet vstříc/proti někomu, skákat do řeči, přerušovat, okřikovat, vadit, překážet, mařit
29. Aufidus, i, m. : Aufidus (řeka v jižní Itálii)
30. pauper, eris : chudý, nemajetný, nuzný
31. Daunus, i, m. : Daunus, král apulský (otec Turna, knížete rutulského)
32. agrestis, e : polní, v poli rostoucí, planý, divoký (zvíře), rolnický, selský, drsný, hrubý, nevzdělaný
33. humilis, e : u země, nízký, ponížený, pokorný, nízký rodem, sprostý
34. princeps, cipis : přední, první, vykající, vznešený, hlavní
princeps, cipis, m. : přední muž, předák, první občan, náčelník, vládce, panovník, císař, princeps
35. Aeolis, idis, f. : Aiolis (kraj na severozápadním pobřeží Malé Asie)
36. carmen, inis, n. : zpěv, píseň, báseň, nápis, výrok, průpověď, zaříkání, věštba, proroctví, právnická formule
37. deduco, ěre, duxi, ductum : svádět, spouštět, stahovat, odvádět, zavádět, provázet, přivádět, zlákat, odčítat, načrtnout
38. sumo, ěre, sumpsi, sumptum : vzít, brát, obléci, požít, nabýt, zvolit, vybrat si, podniknout, vynaložit
39. superbia, ae, f. : pýcha, hrdost, zpupnost
40. quaesitus, a, um : vyhledaný, vybraný
41. meritus, i, n. : výdělek, mzda, zásluha
42. Delphicus, a, um : delfský
43. laurus, i, f. = laurus, us, f. : vavřín, vavřínový věnec, vavřínová ratolest
44. cingo, ěre, cinxi, cinctum : opásat, podkasat, vyhrnout si, ovinout, obklopit, ověnčit, obkličovat, nepřátelsky sevřít
45. volens, entis : chtící, ze své vůle, dobrovolně, svolný, povolný, ochotný, rád, laskavý, nakloněný, milostivý
46. Melpomene, es, f. : Melpomene (múza tragédie a žalozpěvu), múza
47. coma, ae, f. : vlasy, vlas, listí
2. monumentum, i, n. : památka, památník, pomník
3. aes, aeris, n. : měď, bronz, kov, peníze
4. perennis, e : celoroční, roční, trvalý, stálý
5. regalis, e : královský, králův
6. situs, us, m. : poloha, položení, umístění, stavba, usazenina, plíseň, rez, špína, nečinnost
7. pyramis, idis, f. : pyramida
8. imber, bris, m. : déšť, liják, lijavec, bouře s deštěm
9. edax, acis : žravý, hltavý, ničivý, hlodavý
10. aquilo, onis, m. : severní vítr, severák, sever
11. impotens, entis : bezmocný, divoký, prudký, bezuzdný, vášnivý, slabý
12. diruo, ěre, ui, utum : rozbořit, bourat, strhnout, rozvrátit
13. innumerabilis, e : nespočitatelný, nespočetný, nesčetný, nesčíselný
14. series, ei, f. : řada, sled, řetěz, rod, rodokmen
15. fuga, ae, f. : útěk, rychlý odjezd, rychlý běh, vyhnanství, uniknutí, vyhýbání se, bázeň
16. morior, mori, mortuus sum, moriturus : umírat, zemřít, zajít, mizet
17. vito, 1. : uhýbat, vyhýbat se, stranit se, stříci se, varovat se
18. Libitina, ae, f. : Libitina (staroitalská bohyně smrti), Morana, smrt, pohřeb
19. usque : ustavičně, pořád, neustále, bez přestání, veskrze, až
20. posterus, a, um : potomní, následující, příští
21. recens, entis : nedaleko vzdálený, nedávný, čerstvý, svěží, nový
22. scando, ěre, scandi, scansum : stoupat, vystupovat
23. tacitus, a, um : zamlčený, smlčený, tichý, mlčící, zamlklý, pohřízený v mlčení, zamyšlený, němý, tajný, skrytý
24. virgo, inis, f. : panna
25. pontifex, icis, m. : člen kněžského kolegia pontifiků, pontifex
26. qua : kudy, jakou cestou, jak, kam, pokud
27. violens, entis : prudký, divoký, násilný
28. obstrepo, ěre, ui, - : šumět, hlučet vstříc/proti někomu, skákat do řeči, přerušovat, okřikovat, vadit, překážet, mařit
29. Aufidus, i, m. : Aufidus (řeka v jižní Itálii)
30. pauper, eris : chudý, nemajetný, nuzný
31. Daunus, i, m. : Daunus, král apulský (otec Turna, knížete rutulského)
32. agrestis, e : polní, v poli rostoucí, planý, divoký (zvíře), rolnický, selský, drsný, hrubý, nevzdělaný
33. humilis, e : u země, nízký, ponížený, pokorný, nízký rodem, sprostý
34. princeps, cipis : přední, první, vykající, vznešený, hlavní
princeps, cipis, m. : přední muž, předák, první občan, náčelník, vládce, panovník, císař, princeps
35. Aeolis, idis, f. : Aiolis (kraj na severozápadním pobřeží Malé Asie)
36. carmen, inis, n. : zpěv, píseň, báseň, nápis, výrok, průpověď, zaříkání, věštba, proroctví, právnická formule
37. deduco, ěre, duxi, ductum : svádět, spouštět, stahovat, odvádět, zavádět, provázet, přivádět, zlákat, odčítat, načrtnout
38. sumo, ěre, sumpsi, sumptum : vzít, brát, obléci, požít, nabýt, zvolit, vybrat si, podniknout, vynaložit
39. superbia, ae, f. : pýcha, hrdost, zpupnost
40. quaesitus, a, um : vyhledaný, vybraný
41. meritus, i, n. : výdělek, mzda, zásluha
42. Delphicus, a, um : delfský
43. laurus, i, f. = laurus, us, f. : vavřín, vavřínový věnec, vavřínová ratolest
44. cingo, ěre, cinxi, cinctum : opásat, podkasat, vyhrnout si, ovinout, obklopit, ověnčit, obkličovat, nepřátelsky sevřít
45. volens, entis : chtící, ze své vůle, dobrovolně, svolný, povolný, ochotný, rád, laskavý, nakloněný, milostivý
46. Melpomene, es, f. : Melpomene (múza tragédie a žalozpěvu), múza
47. coma, ae, f. : vlasy, vlas, listí
Horatius: Básně - Epilog
Trvalejší než spěž pomník jsem dokončil,
jenž i nad stavby ční královských pyramid,
jehož hlodavý déšť, bezmocný vichru vztek
zničit nemá dost sil, nemá ni roků řad
nespočetných, ni čas ve věčném letu svém.
Zcela nezemru já, valná mé bytosti část
ujde Moraně zlé: porostu věčně mlád
slávou v budoucí věk, na kapitolský vrch
dokud bude se brát s mlčící pannou kněz.
Tam kde Aufidu proud hlučí, kde Daunus král
v kraji bezvodém vlád' nad lidem rolnickým,
bude hlásati zvěst, nízký ač rod je můj,
že jsem aiolský zpěv poprvé převedl
v písně latinské zvuk. Hrdosti oddej se
podle zásluhy své, delfským pak vavřínem,
Melpomene, mi skráň ověnči laskavě!
(umělecký překlad Ot. Jirániho)
Trvalejší než spěž pomník jsem dokončil,
jenž i nad stavby ční královských pyramid,
jehož hlodavý déšť, bezmocný vichru vztek
zničit nemá dost sil, nemá ni roků řad
nespočetných, ni čas ve věčném letu svém.
Zcela nezemru já, valná mé bytosti část
ujde Moraně zlé: porostu věčně mlád
slávou v budoucí věk, na kapitolský vrch
dokud bude se brát s mlčící pannou kněz.
Tam kde Aufidu proud hlučí, kde Daunus král
v kraji bezvodém vlád' nad lidem rolnickým,
bude hlásati zvěst, nízký ač rod je můj,
že jsem aiolský zpěv poprvé převedl
v písně latinské zvuk. Hrdosti oddej se
podle zásluhy své, delfským pak vavřínem,
Melpomene, mi skráň ověnči laskavě!
(umělecký překlad Ot. Jirániho)
10.9.04
Marcus Tullius Cicero: De officiis (I., 7, 20-24)
Sed iniustitiae1 genera duo sunt, unum eorum, qui inferunt2, alterum eorum, qui ab iis, quibus infertur, si possunt, non propulsant3 iniuriam4. Nam qui iniuste impetum in quempiam5 facit aut ira6 aut aliqua perturbatione7 incitatus8, is quasi9 manus adferre10 videtur socio11, qui autem non defendit12 nec obstitit13, si potest, iniuriae, tam est in vitio14, quam si parentes15 aut amicos aut patriam deserat16.
Atque17 illae quidem iniuriae, quae nocendi18 causa19 de industria20 inferuntur, saepe a metu21 proficiscuntur22, cum is, qui nocere alteri cogitat23, timet, ne, nisi id fecerit, ipse aliquo afficiatur incommodo24. Maximam autem partem ad iniuriam faciendam aggerediuntur25, ut adipiscantur26 ae, quae concupiverunt27, in quo vitio latissime patet28 avaritia29.
Atque17 illae quidem iniuriae, quae nocendi18 causa19 de industria20 inferuntur, saepe a metu21 proficiscuntur22, cum is, qui nocere alteri cogitat23, timet, ne, nisi id fecerit, ipse aliquo afficiatur incommodo24. Maximam autem partem ad iniuriam faciendam aggerediuntur25, ut adipiscantur26 ae, quae concupiverunt27, in quo vitio latissime patet28 avaritia29.
1. iniustitia, ae, f. : nespravedlnost
2. infero, ferre, tuli, latum : vnášet, přinášet
3. propulso, 1. : odrážet, odvracet
4. iniuria, ae, f. : křivda, bezpráví, příkoří, ponížení, ublížení, urážka
5. quispiam, quaepiam, quodpiam : někdo, něco, kdokoli, cokoli, nějaký
6. ira, ae, f. : hněv, rozhořčenost, rozhořčení, vztek
7. perturbatio, onis, f. : zmatení, porušení, vzrušení, rozčilení
8. incito, 1. : popohnat, pobízet, podněcovat, povzbuzovat, podráždit, vydráždit
9. quasi : jakoby, jako by, asi
10. adfero, ferre, tuli, latum = affero, affere, attuli, allatum : přinášet, donášet, oznamovat, zvěstovat
manus affere : vztáhnout ruku na koho
11. socius, i, m. : druh, společník, spoluúčastník
12. defendo, ěre, fendi, fensum : odrážet, hájit, bránit, chránit, hájit se, odhánět
13. obsisto, ěre, stiti, - : odporovat, protivit se, postavit se v cestu
14. vitio, 1. : pokazit, porušit, zhanobit
vitium, ii, n. : vada, chyba, nedostatek, úhona, neřest, vina, poklesek, špatná vlastnost
15. parentes : otcové, předkové
16. desero, ěre, serui, sertum : opouštět, zrazovat, zběhnout, zanedbávat, zanechávat
17. atque : a, i, také, a také, k tomu, a nadto, a dále, a přece, než však
18. nocendum, i, n. : škodění (gerundium)
19. causa (+ G) : kvůli, pro
20. industria, ae, f. : píle, pracovitost
21. metu : ze strachu, ve strachu (abl. příčiny)
metus, us, m. : strach, bázeň, obava
22. proficiscor, i, profectus sum : vydat se na cestu, vytáhnout, táhnout, vyjít, vznikat, pocházet
23. cogito, 1. : myslet, přemýšlet, uvažovat, pomýšlet, zamýšlet
24. incommodum, i, n. : nevhodnost, nepohodlnost, nepohodlí, nepříjemnost, protivenství, neštěstí, pohroma
25. aggredior, i, gressus sum : přistupovat, působit na, obrátit se na, nepřátelsky napadat, udeřit
26. adipiscor, i, adeptus sum : dosahovat, získat, nabývat
27. concupisco, ěre, cupivi (ii), cupitum : zatoužit, bažit, dychtit
28. pateo, ere, ui, - : být otevřen, být přístupný/volný, rozkládat se, rozprostírat se, táhnout se, být nekryt/nechráněn, být zřejmý/zjevný
29. avaritia, ae, f. : lakota, hrabivost, zištnost
2. infero, ferre, tuli, latum : vnášet, přinášet
3. propulso, 1. : odrážet, odvracet
4. iniuria, ae, f. : křivda, bezpráví, příkoří, ponížení, ublížení, urážka
5. quispiam, quaepiam, quodpiam : někdo, něco, kdokoli, cokoli, nějaký
6. ira, ae, f. : hněv, rozhořčenost, rozhořčení, vztek
7. perturbatio, onis, f. : zmatení, porušení, vzrušení, rozčilení
8. incito, 1. : popohnat, pobízet, podněcovat, povzbuzovat, podráždit, vydráždit
9. quasi : jakoby, jako by, asi
10. adfero, ferre, tuli, latum = affero, affere, attuli, allatum : přinášet, donášet, oznamovat, zvěstovat
manus affere : vztáhnout ruku na koho
11. socius, i, m. : druh, společník, spoluúčastník
12. defendo, ěre, fendi, fensum : odrážet, hájit, bránit, chránit, hájit se, odhánět
13. obsisto, ěre, stiti, - : odporovat, protivit se, postavit se v cestu
14. vitio, 1. : pokazit, porušit, zhanobit
vitium, ii, n. : vada, chyba, nedostatek, úhona, neřest, vina, poklesek, špatná vlastnost
15. parentes : otcové, předkové
16. desero, ěre, serui, sertum : opouštět, zrazovat, zběhnout, zanedbávat, zanechávat
17. atque : a, i, také, a také, k tomu, a nadto, a dále, a přece, než však
18. nocendum, i, n. : škodění (gerundium)
19. causa (+ G) : kvůli, pro
20. industria, ae, f. : píle, pracovitost
21. metu : ze strachu, ve strachu (abl. příčiny)
metus, us, m. : strach, bázeň, obava
22. proficiscor, i, profectus sum : vydat se na cestu, vytáhnout, táhnout, vyjít, vznikat, pocházet
23. cogito, 1. : myslet, přemýšlet, uvažovat, pomýšlet, zamýšlet
24. incommodum, i, n. : nevhodnost, nepohodlnost, nepohodlí, nepříjemnost, protivenství, neštěstí, pohroma
25. aggredior, i, gressus sum : přistupovat, působit na, obrátit se na, nepřátelsky napadat, udeřit
26. adipiscor, i, adeptus sum : dosahovat, získat, nabývat
27. concupisco, ěre, cupivi (ii), cupitum : zatoužit, bažit, dychtit
28. pateo, ere, ui, - : být otevřen, být přístupný/volný, rozkládat se, rozprostírat se, táhnout se, být nekryt/nechráněn, být zřejmý/zjevný
29. avaritia, ae, f. : lakota, hrabivost, zištnost
Marcus Tullius Cicero: O povinnostech
Však nespravedlnosti jsou dva druhy, jedech (těch) lidí, kteří činí nepřátelské vpády, druhý těch, kteří od lidí, kterým je činěna, třebaže mohou, neodvracejí křivdu. Neboť kdo nespravedlivě na kohokoliv útočí podrážděný zlobou nebo nějakým rozčilením, ten asi, zdá se, vztahuje ruku na druha, kdo však nebrání ani neodporuje křivdě, i když může, tak se proviňuje, jako by předky, přátele či vlast zrazoval.
A dále ovšem ty křivdy, které jsou činěny pro škodění úmyslně, často ze strachu pocházejí, když ten, kdo zamýšlí škodit ostatním, se bojí, že kdyby tak neučinil, sám by mohl být něčím nepříjemným postižen. Však nejčastěji přistupují k činění bezpráví, aby získali to, po čem toužili, v té neřesti projevuje se nejvíce hrabivost.
Možné otázky:
elativ (in quo vitio LATISSIME patet avaritia)
gerundium (nocendi causa)
gerundivum (ad iniuriam faciendam)
akusativ rozsahu ? (maximam partem)
VV účelová (ut adipiscantur ea, quae concupiverunt)
podmínka v minulosti (timet, ne, nisi id fecerit, ipse aliquo afficiantur incommodo)
Však nespravedlnosti jsou dva druhy, jedech (těch) lidí, kteří činí nepřátelské vpády, druhý těch, kteří od lidí, kterým je činěna, třebaže mohou, neodvracejí křivdu. Neboť kdo nespravedlivě na kohokoliv útočí podrážděný zlobou nebo nějakým rozčilením, ten asi, zdá se, vztahuje ruku na druha, kdo však nebrání ani neodporuje křivdě, i když může, tak se proviňuje, jako by předky, přátele či vlast zrazoval.
A dále ovšem ty křivdy, které jsou činěny pro škodění úmyslně, často ze strachu pocházejí, když ten, kdo zamýšlí škodit ostatním, se bojí, že kdyby tak neučinil, sám by mohl být něčím nepříjemným postižen. Však nejčastěji přistupují k činění bezpráví, aby získali to, po čem toužili, v té neřesti projevuje se nejvíce hrabivost.
Možné otázky:
elativ (in quo vitio LATISSIME patet avaritia)
gerundium (nocendi causa)
gerundivum (ad iniuriam faciendam)
akusativ rozsahu ? (maximam partem)
VV účelová (ut adipiscantur ea, quae concupiverunt)
podmínka v minulosti (timet, ne, nisi id fecerit, ipse aliquo afficiantur incommodo)
6.9.04
Jakub de Voragine: Legenda aurea (De sancto Georgio)
... Georgius, tribunus genere Cappadocum1, pervenit2 quadam vice3 in provinciam Libyae in civitatem, quae dicitur Silena. Iuxta4 quam civitatem erat stagnum5 instar6 maris, in quo draco7 pestifer8 latitabat9, qui saepe populum contra se armatum10 in fugam11 converterat12 flatuque13 suo ad muros civitatis accedens14 omnes inficiebat15. Quapropter16 compulsi17 cives duas oves18 quotidie sibi dabant, ut euis fororem19 sedarent20 ...
... Cum ergo iam oves paene21 deficerent22, ... et iam paene omnes filiae essent consumpti23, quaedam 24 vice25 filia regis unica sorte26 est deprehensa27 et draconi adiudicata28 ...
... Quam beatus29 Georgius casu30 inde transiens ut plorantem31 vidit, eam, quid haberet, interrogavit32 ...
... Cum ergo totum sibi exposuisset33, ait34 Georgius: filia, noli timere, quia in Christi nomine te iuvabo35. Et illa: bone miles, sed te ipsum salvere festines36, mecum ne pereas! sufficit37 enim si sola peream, nam me liberare non posses et te mecum perires. Dum38 haec loquerentur, ecce draco veniens caput de lacu levabit ...
... Cum ergo iam oves paene21 deficerent22, ... et iam paene omnes filiae essent consumpti23, quaedam 24 vice25 filia regis unica sorte26 est deprehensa27 et draconi adiudicata28 ...
... Quam beatus29 Georgius casu30 inde transiens ut plorantem31 vidit, eam, quid haberet, interrogavit32 ...
... Cum ergo totum sibi exposuisset33, ait34 Georgius: filia, noli timere, quia in Christi nomine te iuvabo35. Et illa: bone miles, sed te ipsum salvere festines36, mecum ne pereas! sufficit37 enim si sola peream, nam me liberare non posses et te mecum perires. Dum38 haec loquerentur, ecce draco veniens caput de lacu levabit ...
1. Cappadoces, um, m. : Kapadokové, obyvatelé Kapadocie
2. pervenio, ire, veni, ventum : dojít, dospět, dorazit, dostat se
3. quadam vice : jjednou jedinkrát, pouze jednou
4. iuxta : vedle, blízko
5. stagnum, i, n. : jezero
6. instar, n. (neskl.) : podobný
7. draco, onis, m. : drak
8. pestifer : příšerný
pestis, is, f. : příšera
9. latito, 1. : ukrývat se, schovávat se
10. armatus, a, um : ozbrojený
11. fuga, ae, f. : útěk
12. converto, ěre, ti, sum : obracet, obrátit
13. flatus, us, m. : vítr, dech
14. accedo, ěre, cessi, cessum : přistupovat, přikročit, blížit se
15. inficio, ěre, feci, fectum : otrávit
16. quapropter : pročež, a proto
17. compello, ere, puli, pulsum : zahánět, zatlačovat, nutit
18. ovis, is, f. : ovce
19. furor, oris, m. : vztek, zběsilost, šílenství
20. sedo, 1. : utišit, ukojit, nasytit
21. paene : téměř
22. deficio, ere, feci, fectum : ubývat, nedostávat se
23. consumo, ere, sumpsi, sumptum : strávit, jíst, pojídat
24. quidam, quaedam, quoddam : kdosi, cosi, někdo, něco, jakýsi, kterýsi
25. vicis (g), vicem (acc), vice (abl) : osud
26. sors, tis, f. : osud
27. deprehendo, ere, hendi, hensum : chytit, vybrat
28. adiudico, 1. : přisoudit
29. beatus, a, um : svatý
30. casus, us, m. : náhoda, osud
31. ploro, 1. : plakat, naříkat
32. interrogo, 1. : ptát se
33. expono, ere, posui, positum : vyložit, vylíčit
34. aio (2.sg ais, 3.sg ait, 3.pl aiunt) : pravím (pravil jsem), říkám, tvrdím
35. iuvo, are, iuvi, iutum : pomáhat, prospívat
36. festino, 1. : pospíchat, spěšně konat
37. sufficio, ere, feci, fectum : stačit, dostačovat
38. dum : zatímco
2. pervenio, ire, veni, ventum : dojít, dospět, dorazit, dostat se
3. quadam vice : jjednou jedinkrát, pouze jednou
4. iuxta : vedle, blízko
5. stagnum, i, n. : jezero
6. instar, n. (neskl.) : podobný
7. draco, onis, m. : drak
8. pestifer : příšerný
pestis, is, f. : příšera
9. latito, 1. : ukrývat se, schovávat se
10. armatus, a, um : ozbrojený
11. fuga, ae, f. : útěk
12. converto, ěre, ti, sum : obracet, obrátit
13. flatus, us, m. : vítr, dech
14. accedo, ěre, cessi, cessum : přistupovat, přikročit, blížit se
15. inficio, ěre, feci, fectum : otrávit
16. quapropter : pročež, a proto
17. compello, ere, puli, pulsum : zahánět, zatlačovat, nutit
18. ovis, is, f. : ovce
19. furor, oris, m. : vztek, zběsilost, šílenství
20. sedo, 1. : utišit, ukojit, nasytit
21. paene : téměř
22. deficio, ere, feci, fectum : ubývat, nedostávat se
23. consumo, ere, sumpsi, sumptum : strávit, jíst, pojídat
24. quidam, quaedam, quoddam : kdosi, cosi, někdo, něco, jakýsi, kterýsi
25. vicis (g), vicem (acc), vice (abl) : osud
26. sors, tis, f. : osud
27. deprehendo, ere, hendi, hensum : chytit, vybrat
28. adiudico, 1. : přisoudit
29. beatus, a, um : svatý
30. casus, us, m. : náhoda, osud
31. ploro, 1. : plakat, naříkat
32. interrogo, 1. : ptát se
33. expono, ere, posui, positum : vyložit, vylíčit
34. aio (2.sg ais, 3.sg ait, 3.pl aiunt) : pravím (pravil jsem), říkám, tvrdím
35. iuvo, are, iuvi, iutum : pomáhat, prospívat
36. festino, 1. : pospíchat, spěšně konat
37. sufficio, ere, feci, fectum : stačit, dostačovat
38. dum : zatímco
Jakub de Voragine: Legenda aurea (O svatém Jiří)
... Jiří, velmož z rodu Kapadoků, přišel jedenkrát do libyjské provincie, do města, jež slulo Silena. Blízko toho města bylo jezero podobné moři, v němž se ukrýval příšerný drak, který byl často obrátil na útěk lid jsoucí do boje proti němu. A když zaútočil na hradby města, otravoval všechny svým dechem. A proto mu občané dávali z donucení denně dvě ovce, aby utišili jeho vztek ...
... Když se tedy ovcí již téměř nedostávalo ... a již téměř všechny dcery byly snědeny, náhodou byla losem vybrána jediná dcera krále a přisouzena drakovi ...
... Když pak náhodou tudy svatý Jiří projížděl, jakmile plačící uviděl, otázal se jí, co má (co se děje) ...
... Když mu tedy byla vše vylíčila, pravil Jiří: dcero, neboj se, neboť já ti ve jménu Krista pomohu. A ona: dobrý rytíři, však sám sebe pospěš zachránit, ať se mnou nezahyneš! stačí, jestli sama zahynu, neboť mě bys zachránit nemohl a se mnou by zahynul i ty. Zatímco takto hovořili, hle, drak přicházeje pozdvihl hlavu z jezera ...
... Jiří, velmož z rodu Kapadoků, přišel jedenkrát do libyjské provincie, do města, jež slulo Silena. Blízko toho města bylo jezero podobné moři, v němž se ukrýval příšerný drak, který byl často obrátil na útěk lid jsoucí do boje proti němu. A když zaútočil na hradby města, otravoval všechny svým dechem. A proto mu občané dávali z donucení denně dvě ovce, aby utišili jeho vztek ...
... Když se tedy ovcí již téměř nedostávalo ... a již téměř všechny dcery byly snědeny, náhodou byla losem vybrána jediná dcera krále a přisouzena drakovi ...
... Když pak náhodou tudy svatý Jiří projížděl, jakmile plačící uviděl, otázal se jí, co má (co se děje) ...
... Když mu tedy byla vše vylíčila, pravil Jiří: dcero, neboj se, neboť já ti ve jménu Krista pomohu. A ona: dobrý rytíři, však sám sebe pospěš zachránit, ať se mnou nezahyneš! stačí, jestli sama zahynu, neboť mě bys zachránit nemohl a se mnou by zahynul i ty. Zatímco takto hovořili, hle, drak přicházeje pozdvihl hlavu z jezera ...
5.9.04
Eutropis: Breviarium ab urbe condita (Bellum cum Pyrro rege)
Eodem1 tempore Tarentinis2, qui iam ultima Italia sunt, bellum indictum3 est, quia4 legatis5 Romanorum iniuriam fecissent. Hi Pyrrum, Epiri6 regem, contra Romanos in auxilium7 poposcerunt8, qui ex genere Achillis originem trahebat9. Is mox10 ad Italiam venit, tumque primum Romani cum transmarino11 hoste dimicaverunt12. Missus est contra eum consul P. Valerius Laevinus, qui cum exploratores13 Pyrri cepisset, iussit eos per castra duci, ostendi14 omnem exercitum tumque dimitti15, ut renuntiarent16 Pyrro quaecumque a Romanis agerentur17. Commissa18 mox pugna, cum iam Pyrrus fugeret, elephantorum auxilio vicit, quos incognitos19 Romani expaverunt20. Sed nox proelio finem dedit, Laevinus tamen per noctem fugit21, Pyrrus Romanos mille22 octingentos23 cepit et eos summo honore24 tractavit25, occisos26 sepelivit27. Quos cum adverso vulnere28 et truci vultu29 etiam mortuos iacere vidisset, tulisse30 ad caelum manus dicitur cum hac voce: se totius orbis dominum esse potuisse, si tales sibi milites contigissent31.
1. eodem : tamtéž, na totéž místo, na témž místě
2. Tarentum, i, n. : Tarent, město v Kalábrii
Tarentius, a, um : tarentský
Tarentini, orum, n. : Tarenťané
3. indico, ěre, dixi, dictum : oznámit, uložit
bellum indicere : vyhlásit/vypovědět válku
4. quia : poněvadž, protože, ježto
5. legatus, i, m. : vyslanec, posel, legát, pobočník velitele, podvelitel, správce provincie
6. Epirus, i, f. : Epeiros (kraj u západního pobřeží severního Řecka)
7. auxilium, ii, n. : pomoc, přispění, podpora
8. posco, ěre, poposci, - : žádat, dožadovat se, prosit
9. origo, inis, f. : původ, počátek, praotec, zakladatel
originem trahere : odvozovat původ
10. mox : brzy, potom, brzy potom, nato, po krátké době
11. transmarinus, a, um : zámořský, za mořem ležící
12. dimico, 1. : zápasit, bojovat
13. explorator, oris, m. : vyzvědač
14. ostendo, ěre, tendi, tentum : nastavovat, ukazovat, dokazovat, projevovat, dávat najevo
15. dimitto, ěre, misi, missum : rozesílat, vysílat, rozpouštět, pouštět z rukou, vzdávat se čeho, propouštět
16. renuntio, 1. : podávat zprávu, ohlásit, oznámit, úředně prohlásit, odříci, vypovědět
17. ago, ěre, egi, actum : hnát, honit, odhánět, jednat, zacházet s, dělat, činit, konat, provádět, dokázat, vyvíjet činnost, žít, trávit čas, prožívat, štvát, pobuřovat
18. committo, ěre, misi, missum : spojovat, slučovat, dopouštět se, spáchat, provinit se, svěřit, odevzdávat, dovolit
proelium/pugnam committere : svádět bitvu
19. incognitus, a, um : nepoznaný, nezjištěný
20. expavesco, ěre, pavi, - : uleknout se, zhrozit se
21. fugio, ěre, fugi, - : utíkat, prchat, unikat, pomíjet, mizet
22. mille (sg. neskl.), pl. milia, ium, n. : 1000
23. octingenti, ae, a : 800
24. honor, oris, m. = honos, oris, m. : čest, úcta, pocta, vážnost
25. tracto, 1. : tahat, vláčet, smýkat, ohmatávat, dotýkat se, zabývat se, zacházat s, spravovat, řídit, zachovávat se k, jednat s, zaměstnávat se, pěstovat, projednávat, vyjednávat, užívat čeho, vykládat, probírat
26. occido, ěre, cidi, cisum : zabít, usmrtit
27. sepelio, ire, ivi (ii), sepultum : pohřbívat, pochovávat, potlačit, překonat
28. adversus, a, um : dopředu obrácený, naproti přicházející, protivný, nepřátelský
vulnus adversum : rána zpředu, do prsou
29. trux, cis : divoký, rozlícený, vzteklý, zarputilý, bouřlivý
truci vultu : s tváří zarputilou
30. fero, ferre, tuli, latum : nést
31. contingo, ěre, tigi, tactum : dotýkat se, dostihnout, proniknout, týkat se
2. Tarentum, i, n. : Tarent, město v Kalábrii
Tarentius, a, um : tarentský
Tarentini, orum, n. : Tarenťané
3. indico, ěre, dixi, dictum : oznámit, uložit
bellum indicere : vyhlásit/vypovědět válku
4. quia : poněvadž, protože, ježto
5. legatus, i, m. : vyslanec, posel, legát, pobočník velitele, podvelitel, správce provincie
6. Epirus, i, f. : Epeiros (kraj u západního pobřeží severního Řecka)
7. auxilium, ii, n. : pomoc, přispění, podpora
8. posco, ěre, poposci, - : žádat, dožadovat se, prosit
9. origo, inis, f. : původ, počátek, praotec, zakladatel
originem trahere : odvozovat původ
10. mox : brzy, potom, brzy potom, nato, po krátké době
11. transmarinus, a, um : zámořský, za mořem ležící
12. dimico, 1. : zápasit, bojovat
13. explorator, oris, m. : vyzvědač
14. ostendo, ěre, tendi, tentum : nastavovat, ukazovat, dokazovat, projevovat, dávat najevo
15. dimitto, ěre, misi, missum : rozesílat, vysílat, rozpouštět, pouštět z rukou, vzdávat se čeho, propouštět
16. renuntio, 1. : podávat zprávu, ohlásit, oznámit, úředně prohlásit, odříci, vypovědět
17. ago, ěre, egi, actum : hnát, honit, odhánět, jednat, zacházet s, dělat, činit, konat, provádět, dokázat, vyvíjet činnost, žít, trávit čas, prožívat, štvát, pobuřovat
18. committo, ěre, misi, missum : spojovat, slučovat, dopouštět se, spáchat, provinit se, svěřit, odevzdávat, dovolit
proelium/pugnam committere : svádět bitvu
19. incognitus, a, um : nepoznaný, nezjištěný
20. expavesco, ěre, pavi, - : uleknout se, zhrozit se
21. fugio, ěre, fugi, - : utíkat, prchat, unikat, pomíjet, mizet
22. mille (sg. neskl.), pl. milia, ium, n. : 1000
23. octingenti, ae, a : 800
24. honor, oris, m. = honos, oris, m. : čest, úcta, pocta, vážnost
25. tracto, 1. : tahat, vláčet, smýkat, ohmatávat, dotýkat se, zabývat se, zacházat s, spravovat, řídit, zachovávat se k, jednat s, zaměstnávat se, pěstovat, projednávat, vyjednávat, užívat čeho, vykládat, probírat
26. occido, ěre, cidi, cisum : zabít, usmrtit
27. sepelio, ire, ivi (ii), sepultum : pohřbívat, pochovávat, potlačit, překonat
28. adversus, a, um : dopředu obrácený, naproti přicházející, protivný, nepřátelský
vulnus adversum : rána zpředu, do prsou
29. trux, cis : divoký, rozlícený, vzteklý, zarputilý, bouřlivý
truci vultu : s tváří zarputilou
30. fero, ferre, tuli, latum : nést
31. contingo, ěre, tigi, tactum : dotýkat se, dostihnout, proniknout, týkat se
Eutropius: Výtah Od založení města (Válka s králem Pyrrhou)
V tom čase byla Tarentským, kteří nyní sídlili v nejodlehlejších oblastech Itálie, vyhlášena válka, protože byli ukřivdili římským vyslancům. Ti (Tarentští) požádali o pomoc proti Římanům Pyrrhu, krále Epeiru, který odvozoval svůj původ z rodu Achillova. Ten (Pyrrhus) brzy potom přišel do Itálie a tehdy poprvé Římané bojovali se zámořským nepřítelem. Byl proti němu poslán konzul Publius Valerius Laevinus, který, když byl chytil Pyrrhovy vyzvědače, rozkázal je vést skrze tábor, všechno vojsko jim ukázat a pak je propustit, aby podali Pyrrhovi zprávu, co Římané dělali. Brzy po začátku bitvy, když již Pyrrhus prchal, zvítězil přispěním slonů, kterých, jim neznámých, se Římané ulekli. Ale noc učinila bitvě konec, Laevinus však přece přes noc prchl, Pyrrha zajal 1800 Římanů a jednal s nimi s největší úctou, zabité pochoval. A ty když uviděl ležet s ranou v prsou a zarputilou tváří, říká se, že vztáhl ruce k nebi se slovy, že by mohl být vládcem celého světa, kdyby se mu dostávalo takových vojáků.
V tom čase byla Tarentským, kteří nyní sídlili v nejodlehlejších oblastech Itálie, vyhlášena válka, protože byli ukřivdili římským vyslancům. Ti (Tarentští) požádali o pomoc proti Římanům Pyrrhu, krále Epeiru, který odvozoval svůj původ z rodu Achillova. Ten (Pyrrhus) brzy potom přišel do Itálie a tehdy poprvé Římané bojovali se zámořským nepřítelem. Byl proti němu poslán konzul Publius Valerius Laevinus, který, když byl chytil Pyrrhovy vyzvědače, rozkázal je vést skrze tábor, všechno vojsko jim ukázat a pak je propustit, aby podali Pyrrhovi zprávu, co Římané dělali. Brzy po začátku bitvy, když již Pyrrhus prchal, zvítězil přispěním slonů, kterých, jim neznámých, se Římané ulekli. Ale noc učinila bitvě konec, Laevinus však přece přes noc prchl, Pyrrha zajal 1800 Římanů a jednal s nimi s největší úctou, zabité pochoval. A ty když uviděl ležet s ranou v prsou a zarputilou tváří, říká se, že vztáhl ruce k nebi se slovy, že by mohl být vládcem celého světa, kdyby se mu dostávalo takových vojáků.
4.9.04
C. Iulii Caesaris Commentari de bello Gallico
Natio1 Gallorum admodum2 dedita3 est religionibus4, atque ob eam causam5, qui sunt affecti6 gravioribus morbis quique in proeliis periculisque versantur7, aut pro victimis8 homines immolant9 aut se immolaturos vovent10 administrisque11 ad ea sacrificia druidibus12 utuntur13, quod pro vita hominis nisi hominis vita reddatur14 non posse deorum immortalium15 numen16 placari17 arbitrantur, publiceque eiusdem generis habent instituta18 sacrificia.
Alii immani19 magnitudine simulacra20 habent, quorum contexta21 viminibus22 membra23 vivis hominibus complent24, quibus succensis circumventi25 flamma26 exanimatur27 homines. Supplicia28 eorum, qui in furto29 aut latrocinio30 aut31 alia qua noxia32 sint comprehensi33, gratiora34 dis immortalibus esse arbitrantur, sed cum eius generis copia35 deficit36, etiam ad innocentium37 supplicia descendunt.
Alii immani19 magnitudine simulacra20 habent, quorum contexta21 viminibus22 membra23 vivis hominibus complent24, quibus succensis circumventi25 flamma26 exanimatur27 homines. Supplicia28 eorum, qui in furto29 aut latrocinio30 aut31 alia qua noxia32 sint comprehensi33, gratiora34 dis immortalibus esse arbitrantur, sed cum eius generis copia35 deficit36, etiam ad innocentium37 supplicia descendunt.
1. natio, onis, f. : narození, rod, národ, kmen
2. admodum : nadmíru, velmi, příliš, docela
3. dedo, ěre, didi, ditum : vydat, věnovat, obětovat, oddávat se
4. religio, onis, f. : ohled, dbalost, pochybnost, rozpaky, úzkostlivost, svědomitost, závazek, povinnost, cit náboženský, náboženství, víra, uctívání bohů, náboženský obřad, svatost, posvátnost, pověra, věštba
5. ob eam causam
6. morbo affici : být stíhán nemocí, stonat, churavět
7. versor, ari, atus sum : obracet se, pohybovat se, prodlévat, žít, chovat se, počínat si, zabývat se
in bello versari : žít ve válce
8. victima, ae, f. : žertva, obětní zvíře, podsvětí
9. immolo, 1. : obětovat, posypat obětní žlučí
10. voveo, ere, vovi, votum : slibovat, zaslibovat, přát si, žádat
11. administer, tri, m. : pomocník, sluha, pomahač
12. druides, um, n. = druidae, arum, n. : druidové
13. utor, uti, usus sum (+ ABL) : (po)užívat, zacházet, živit se, požívat, využívat, stýkat se, nakládat s, vykonávat, zastávat
14. reddo, ere, didi, ditum : dávat z5, vracet, vydávat, nést, předkládat, ustanovit, určit, prokazovat, odevzdat, doručit, učinit koho čím
15. immortalis, e : nesmrtelný, věčný, nepomíjející
16. numen, inis, n. : pokyn, příkaz, (božská) vůle, boží moc, božstvo
17. placo, 1. : usmiřovat, uklidňovat, konejšit
18. institutum, i, n. : ustanovení, zřízení, obyčej, zvyk, zavedení, nařízení, plán
19. immanis, e : strašný, divoký, hrozný, krutý, nelidský, nesmírný
20. simulacrum, i, n. : obraz, socha, přelud, přízrak, duch, strašidlo
21. contextus, a, um : spojený, souvislý
contextus, us, m. : souvislost, spojitost, pokračování
22. vimen, inis, n. : prut, proutek
vimina, um, n. : proutí
23. membrum, i, n. : úd
membra, orum, n. : údy, tělo, člen
24. compleo, ere, evi, etum : naplňovat, zabrat, dokončit, dovršit
25. circumvenio, ire, veni, ventum : obcházet, obstupovat, obtékat, obklíčit, zaskočit, podvést
26. flamma, ae, f. : plamen, oheň, světlo, ohnivost, vášeň, žár, požár, zkáza
27. exanimo, 1. : zbavit dechu/smyslu, omráčit, usmrtit
exanimor, ari, atus sum : být bez dechu
exanimatus, a, um : mrtev
28. supplicium, ii, n. : prosba, modlitba, pokuta, trest, poprava, trest smrti
supplicia, orum, n. : muka, trápení, utrpení
29. furtum, i, n. : krádež, ukradená věc, úskok, podvod, lest, tajná láska
30. latrocinium, ii, n. : služba žoldnéřská, zbojnictví, loupežnictví, loupež
31. aut - aut : buď - anebo
32. noxia, ae, f. : vina, provinění
33. comprehendo, ere, prehendi, prehensum : sebrat, obsáhnout, chytit, dopadnout, zatknout, zachvátit
34. gratus, a, um : půvabný, milý, vítaný, vděčný
35. copia, ae, f. : hojnost, zásoba, množství, dostatek
36. deficio, ere, feci, fectum : odstupovat, odpadat, ubývat, nestávat se, umdlévat, ochabovat, opouštět
37. innocens, entis : neškodící, nevinný, poctivý, bezúhonný, nezištný
38. descendo, ere, scendi, scensum : sestupovat, odvozovat se, mít počátek, táhnout, vtrhnout, vnikat, snížit se, sklánět se, spadávat, přistoupit, přikročit, sáhnout k
2. admodum : nadmíru, velmi, příliš, docela
3. dedo, ěre, didi, ditum : vydat, věnovat, obětovat, oddávat se
4. religio, onis, f. : ohled, dbalost, pochybnost, rozpaky, úzkostlivost, svědomitost, závazek, povinnost, cit náboženský, náboženství, víra, uctívání bohů, náboženský obřad, svatost, posvátnost, pověra, věštba
5. ob eam causam
6. morbo affici : být stíhán nemocí, stonat, churavět
7. versor, ari, atus sum : obracet se, pohybovat se, prodlévat, žít, chovat se, počínat si, zabývat se
in bello versari : žít ve válce
8. victima, ae, f. : žertva, obětní zvíře, podsvětí
9. immolo, 1. : obětovat, posypat obětní žlučí
10. voveo, ere, vovi, votum : slibovat, zaslibovat, přát si, žádat
11. administer, tri, m. : pomocník, sluha, pomahač
12. druides, um, n. = druidae, arum, n. : druidové
13. utor, uti, usus sum (+ ABL) : (po)užívat, zacházet, živit se, požívat, využívat, stýkat se, nakládat s, vykonávat, zastávat
14. reddo, ere, didi, ditum : dávat z5, vracet, vydávat, nést, předkládat, ustanovit, určit, prokazovat, odevzdat, doručit, učinit koho čím
15. immortalis, e : nesmrtelný, věčný, nepomíjející
16. numen, inis, n. : pokyn, příkaz, (božská) vůle, boží moc, božstvo
17. placo, 1. : usmiřovat, uklidňovat, konejšit
18. institutum, i, n. : ustanovení, zřízení, obyčej, zvyk, zavedení, nařízení, plán
19. immanis, e : strašný, divoký, hrozný, krutý, nelidský, nesmírný
20. simulacrum, i, n. : obraz, socha, přelud, přízrak, duch, strašidlo
21. contextus, a, um : spojený, souvislý
contextus, us, m. : souvislost, spojitost, pokračování
22. vimen, inis, n. : prut, proutek
vimina, um, n. : proutí
23. membrum, i, n. : úd
membra, orum, n. : údy, tělo, člen
24. compleo, ere, evi, etum : naplňovat, zabrat, dokončit, dovršit
25. circumvenio, ire, veni, ventum : obcházet, obstupovat, obtékat, obklíčit, zaskočit, podvést
26. flamma, ae, f. : plamen, oheň, světlo, ohnivost, vášeň, žár, požár, zkáza
27. exanimo, 1. : zbavit dechu/smyslu, omráčit, usmrtit
exanimor, ari, atus sum : být bez dechu
exanimatus, a, um : mrtev
28. supplicium, ii, n. : prosba, modlitba, pokuta, trest, poprava, trest smrti
supplicia, orum, n. : muka, trápení, utrpení
29. furtum, i, n. : krádež, ukradená věc, úskok, podvod, lest, tajná láska
30. latrocinium, ii, n. : služba žoldnéřská, zbojnictví, loupežnictví, loupež
31. aut - aut : buď - anebo
32. noxia, ae, f. : vina, provinění
33. comprehendo, ere, prehendi, prehensum : sebrat, obsáhnout, chytit, dopadnout, zatknout, zachvátit
34. gratus, a, um : půvabný, milý, vítaný, vděčný
35. copia, ae, f. : hojnost, zásoba, množství, dostatek
36. deficio, ere, feci, fectum : odstupovat, odpadat, ubývat, nestávat se, umdlévat, ochabovat, opouštět
37. innocens, entis : neškodící, nevinný, poctivý, bezúhonný, nezištný
38. descendo, ere, scendi, scensum : sestupovat, odvozovat se, mít počátek, táhnout, vtrhnout, vnikat, snížit se, sklánět se, spadávat, přistoupit, přikročit, sáhnout k
C. Julius Caesar: Zápisky o válce galské
Kmen Galů se velmi oddává náboženství, a proto ti, kdož jsou stiženi závažnějšími chorobami a žijí ve válkách a nebezpečenstvích, obětují na místo oběti lidi, anebo oběť přislibují. K těm obětem používají druidy jako pomocníky, protože se domnívají, že vůle nesmrtelných bohů nemůže být usmířena, leda je za život člověka dán lidský život. A veřejně mají zavedena obětování téhož druhu.
Jiní mají sochy nesmírné velikosti, jejichž tělo spletené z proutí plní živými lidmi. Poté, co je tělo zapáleno, jsou lidé obestoupení plameny usmrceni. Domnívají se, že muka těch, kteří byli dopadeni při krádeži, loupežnictví nebo nějakém jiném provinění, jsou nesmrtelným bohům vítanější, ale když takových není dostatek, přistupují také k mučení nevinných.
Kmen Galů se velmi oddává náboženství, a proto ti, kdož jsou stiženi závažnějšími chorobami a žijí ve válkách a nebezpečenstvích, obětují na místo oběti lidi, anebo oběť přislibují. K těm obětem používají druidy jako pomocníky, protože se domnívají, že vůle nesmrtelných bohů nemůže být usmířena, leda je za život člověka dán lidský život. A veřejně mají zavedena obětování téhož druhu.
Jiní mají sochy nesmírné velikosti, jejichž tělo spletené z proutí plní živými lidmi. Poté, co je tělo zapáleno, jsou lidé obestoupení plameny usmrceni. Domnívají se, že muka těch, kteří byli dopadeni při krádeži, loupežnictví nebo nějakém jiném provinění, jsou nesmrtelným bohům vítanější, ale když takových není dostatek, přistupují také k mučení nevinných.
2.9.04
Odpovědnost za viry
Asi tak před čtvrt rokem mě napadlo, je-li škoda způsobená zavirováním nějak vymahatelná. A vida, odpověď lze najít na Lupě v článku A co váš počítač, je také odpovědný za šíření virů? Je pravda, že jsem přemýšlela spíš o vztahu zaměstnavatel-zaměstnanec. Jestli, pokud zaměstnavatel z dobré vůle zavede do kanceláře Internet a nijak zvlášť neomezuje počínání zaměstnanců na něm, může uplatňovat nějaké sankce za zavirování sítě a následné škody. Úvaha to byla příliš komplikovaná. V konkrétním případě se zaměstnavatel nenamáhal stým školením o zásadách bezpečnosti práce, protože to bylo pro kancelářské mozky evidentně příliš, připojení odstřihl od sítě a počítač s Internetem posadil do kouta na hanbu.
Podobně polopaticky vyřešili potíže se zavirovanými zprávami ve škole. Učitelé si totiž nosí práci domů, popř. některé dny vůbec zůstávají pracovat doma, kde nemají imunní školní eMacy, takže bylo zakázáno posílat jim jakékoliv maily z jiného než školního mailu. Ten totiž pro jeho nelaskavost a lenochodí tempo nikdo nepoužívá k soukromé korespondenci.
Podobně polopaticky vyřešili potíže se zavirovanými zprávami ve škole. Učitelé si totiž nosí práci domů, popř. některé dny vůbec zůstávají pracovat doma, kde nemají imunní školní eMacy, takže bylo zakázáno posílat jim jakékoliv maily z jiného než školního mailu. Ten totiž pro jeho nelaskavost a lenochodí tempo nikdo nepoužívá k soukromé korespondenci.
